Řada druhů lišejníků využívá povrch orgánů dřevin jako vhodné prostředí pro svůj růst. Mnohé druhy lišejníků rostou přichycené pouze na povrchu orgánu, avšak hyfy některých druhů mohou penetrovat i do hlubších vrstev pletiv. Přítomnost lišejníku tak může významným způsobem ovlivňovat důležité fyziologické procesy (fotosyntéza, výměna plynů, dálkový transport) a v konečném důsledku i růst a vývoj hostitelské dřeviny. V současnosti je však stále k dispozici velmi omezené množství informací ohledně interakcí mezi lišejníky a dřevinami, a to zejména v souvislosti se strukturním přizpůsobením se dřevin v reakci na přítomnost lišejníku. Prvním cílem bakalářské práce bude optimalizovat metodiku, kterou bude možné využít k pozorování mikroskopických preparátů složených z jednotlivých částí stélky lišejníku a orgánu dřeviny, aniž by došlo k jejich fragmentaci a vzájemné separaci. Tato metodika bude následně použita k hodnocení změn ve struktuře pletiv (např. tloušťky jednotlivých vrstev pletiv, relativního zastoupení buněčných typů v pletivu, apod.) u mladých větví vybraných druhů dřevin v reakci na přítomnost lišejníků, které se na zvolených druzích běžně vyskytují. V práci budou využity metody přípravy trvalých preparátů, selektivního barvení řezů, pozorování preparátů pomocí optické mikroskopie a analýzy obrazu.