Cílem diplomové práce je studium dopadů klimatické změny na vybrané druhy rostlin skalních stepí, suchých trávníků a pěchavových trávníků v Pavlovských vrších na jižní Moravě.

Ve třech typech suchých trávníků zde od roku 2021 probíhá pravidelný monitoring, kdy je zapisováno druhové složení cévnatých rostlin včetně odhadů jejich pokryvností a dalších charakteristik. Monitoring probíhá několikrát ročně pro podchycení sezónní variability vegetace. Student na tento monitoring naváže a po následující dva roky v něm bude pokračovat (koordinace terénních prací, do kterých bude zapojeno více kolegů a dobrovolníků, vlastní zápisy, digitalizace dat). Získaná data pak bude analyzovat s využitím teplotních čidel, která jsou umístěná v každé z ploch. Za pomoci lineárních modelů odvodí závislost mezi růstem jednotlivých druhů a mikroklimatickými podmínkami. V tomto ohledu je důležité se soustředit právě na mikroklimatické podmínky, které mohou být dosti odlišné od makroklimatických podmínek díky specifickým topografickým situacím. Na některých místech tak může docházet k pufrování teplotních extrémů, zatímco na jiných mohou být tyto extrémy amplifikovány. Vztah mezi makroklimatem a mikroklimatem je v krajinách bez dlouhodobé sněhové pokrývky poměrně statický. Dostupná mikroklimatická měření se tedy dají použít i k odvození mikroklimatických podmínek budoucích. Student za tímto účelem využije různé RCP (representative concentration pathways) scénáře globálního oteplování a s jejich pomocí odvodí průměrné mikroklimatické podmínky studovaných trávníků do budoucna, např. pro období kolem roku 2100. Takto odvozená mikroklimatická data následně použije k predikování růstu vybraných druhů rostlin. Predikce bude provedena tak, aby umožnila jednotlivým druhům temporální adaptaci na změnu klimatu, tedy např. přesunout svoji vegetační sezónu z vrcholného léta do jara. Student nakonec porovná, jak se studované typy suchých trávníků a různé druhy rostlin liší v predikované odpovědi na klimatickou změnu, a tyto výsledky srovná s různými adaptačními strategiemi rostlin (např. sukulence, úzkolistost nebo jednoletost versus vytrvalost).

Analýzy budou zpracovány v jazyce R nebo Python. Samotná práce bude strukturovaná podobně jako standardní vědecký článek s rozšířeným úvodem obsahujícím rešerši na téma predikce změn klimatické změny v různých biotopech a adaptace rostlin na ní.