Bakalářské práce, která je pojata jako výzkumná studie, si klade za cíl na základě triangulace zdrojů – diskursivní analýzy dokumentů, rozhovorů a dotazníků – monitorovat, analyzovat a komparovat bottom-up-down proces strukturovaného dialogu s mládeží na evropské úrovni jako jeden z nástrojů otevřené metody koordinace v oblasti mládeže a jeho aplikaci v České republice v průběhu pěti již ukončených cyklů mezi lety 2010 až 2017, se zvláštním důrazem na čtvrtý cyklus, který probíhal podle revidovaného rámce spolupráce a stal se z pohledu analyzovaných kritérií nejúčinnější. Na základě těchto dat práce zamýšlí zhodnotit potenciál strukturovaného dialogu s mládeží z pohledu EU coby deliberativní demokracie, která má potenciál otevřít nadnárodní politiku a položit základy evropské veřejné sféry, jež je nezbytná pro oslabení demokratického deficitu zapříčiněného nedostatečným zapojením a zájmem občanů členských států v evropské záležitosti. Provedená analýza by měla poskytnout odpovědi na otázky, do jaké míry se mohou občané EU (a konkrétně mladí lidé z ČR) zapojit do formování politiky na evropské úrovni a ovlivnit ji prostřednictvím strukturovaného dialogu, a jaké faktory určují využití potenciálu strukturovaného dialogu pro vládnutí s lidmi. Po úvodním představení kontextu, předmětu a cíle práce, první – teoretická – část specifikuje klíčové koncepty související se strukturovaným dialogem v oblasti mládeže a deliberativní demokracií, doplněné vysvětlením metody sběru a analýzy dat a vybraných hodnotících kritérií. Druhá část pak představí výsledky analýzy a komparace na základě jednotlivých indikátorů (transparentnost, participace a odpovědnost) a jejich vzájemnou provázanost. Na závěr práce shrne zjištěné výsledky, odpoví na výzkumné otázky, definuje limity studie, doporučí způsoby, jak posílit využitelnost strukturovaného dialogu a určí případné navázání dalšího výzkumu.