Kontext tématu:
V letech 2019 a 2020 bylo v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Moravský kras zatravněno celkem 114 ha orné půdy na osmi lokalitách, nacházejících se na krasových plošinách, často v bezprostřední blízkosti závrtů. Motivací tohoto opatření bylo snížit splachy hnojiv a pesticidů do podzemních krasových systémů a podpora biodiverzity rozčleněním zemědělské krajiny. K zatravnění byla použita regionální druhově bohatá směs "Bromion" (11 ha), druhově obohacená směs "Živa" (64 ha) a vojtěško-travní směs (39 ha) (Halešová & Kotyzová 2021). Vývoj nadzemní bioty (vegetace, půdní fauny a fytofágního hmyzu) na nově zatravněných plochách je nyní sledován v rámci čtyřleté Studie AOPK ČR (popfk-043/73/20) „Monitoring nadzemní a půdní bioty travních porostů krasových plošin ve vybraných oblastech I. a II. zóny CHKO Moravský kras“.

Cíle diplomové práce:
- popsat společenstva křísů (Hemiptera: Auchenorrhyncha), jedné z dominantních a modelových skupin fytofágního hmyzu, na obnovených plochách v prvním a třetím roce po zatravnění;
- srovnat tato společenstva se společenstvy křísů na referenčních trvalých travních porostech v bezprostředním okolí (co se týče druhového složení, druhové bohatosti, abundancí, zastoupení funkčních znaků a ochranářsky významných (ohrožených) druhů);
- analyzovat faktory prostředí, které by mohly ovlivňovat kolonizaci nově zatravněných ploch křísy: typ zatravňovací směsi, struktura a druhové složení vegetace, krajinný kontext, doba uplynulá od zatravnění.

Navržená metodika:
V diplomové práci budou vyhodnoceny vzorky odebrané v letech 2021 a 2023 standardizovanou metodikou kombinující smýkání (50 smyků/plocha) a vysávání vegetace zahradním motorovým vysavačem (50 nasátí/plocha) třikrát do roka (červen, červenec, začátek září). Studentka dostane k dispozici již připravená data z prvních dvou odběrů v roce 2021, zúčastní se odběrů vzorků v terénu v roce 2023, bude se podílet na hrubém třídění ostatních vzorků a postupně se pod dohledem vedoucího práce naučí determinovat dospělce a nymfy křísů do druhu. Ke zpracování dat budou využity obvyklé metody v ekologii společenstev (např. ordinace, indikátorová analýza, párové testy), k vyhodnocení zastoupení funkčních znaků ve společenstvech (např. počet generací do roka, schopnost disperze, stupeň potravní specializace) a zastoupení ohrožených druhů mohou být použity např. vážené průměry (community weighted means) či indexy funkční diverzity.