Úvod:
Velká část polutantů se v životním prostředí dostává do akvatického prostředí, kde mohou vyvolávat toxické efekty u zasažených organizmů. V případě nově syntetizovaných látek, jejichž účel použití z nich dělá potenciální kontaminanty životního prostředí, je vhodné popsat jejich ekotoxikologické charakteristiky dřív, než dojde k jejich komerčnímu použití, a předejít tak případnému nežádoucímu toxickému vlivu na exponované organizmy.
Sedimentace představuje jeden z hlavních mechanizmů propadu látek s nízkou rozpustností ve vodním prostředí, sedimenty tak mohou kumulovat široké spektrum organických i anorganických polutantů. Do této kategorie patří i řada toxických sloučenin, které, pokud jsou uvolněny z vazby na sediment, mohou vážně ohrozit rovnováhu vodního ekosystému. Sedimenty mohou sloužit jako cenné hnojivo, je však třeba zaručit, aby pozitivní efekt takového použití sedimentu nebyl převážen toxickým účinkem látek v něm obsažených.
Pro studium toxicity čistých látek i komplexních vzorků typu sedimentů ve vodním prostředí slouží sada akvatických biotestů schopných kvantifikovat toxické efekty na modelových organizmech představujících jednotlivé stupně trofické úrovně.

Postup a cíle:
V rámci teoretické části diplomové práce student vypracuje rešerši z dané problematiky na základě dostupné vědecké literatury. Práce by měla být čtivá, srozumitelná a splňovat požadavky na odborný text. Měla by vycházet z dostatečného množství referencí. Strukturně i textově bude vycházet z textu studentovy bakalářské práce, kdy jednotlivé kapitolky budou dále rozšířeny o doplňující informace.
V rámci praktické části diplomové práce se bude student věnovat využití základní sady akvatických biotestů (microtox a testy sledující imobilizaci vodních korýšů a inhibici růstu zelených řas) pro hodnocení účinku vybraných modelových látek i komplexních směsí polutantů ze životního prostředí. Jako modelové látky budou použity komponenty výbušnin, které mohou potenciálně pronikat do vodního prostředí a jejichž ekotoxikologické vlastnosti nejsou zatím příliš známy.
Komplexní vzorky z prostředí budou zastoupeny vybranými vzorky sedimentů, které doplní sadu vzorků, jejichž ekotoxicitu student vyhodnocoval v rámci své bakalářské práce, a to tak, aby vzorky zahrnovali široké spektrum míry znečištění od relativně čistých sedimentů až po silně kontaminované. Kromě sedimentů se bude student zabývat i vlivem kompostování na mobilizaci (vyluhovatelnost) toxických látek v kontaminovaných vzorcích půdy.

Doporučená literatura:
OECD, (2006): OECD Guidelines For The Testing Of Chemicals - Freshwater Alga and Cyanobacteria, Growth Inhibition Test; Ref. OECD TG 201.
ČSN EN ISO 11348-3: Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - Část 3: Metoda s lyofilizovanými bakteriemi.
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10:l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním).
ČSN EN 14735: Charakterizace odpadů - Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity.
ČSN EN ISO 6341: Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.
ČSN EN ISO 8692: Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.