Práce bude řešit na základě archeologických včetně krajinných prvků s antropogenním vlivem, písemných a kartografických pramenů osídlení na středním toku Jihlavy. Primárním přínosem by mělo být rozšíření poznatků, zatím převážně pocházejících z písemných pramenů, o lokální historii, o poznatky pocházející z pramenů archeologických. Vzhledem k tomu, že se jedná o krajinu aktivně využívanou, může dojít v blízké budoucnosti ke ztrátě cenných materiálních pramenů. Práce představí ucelený pohled na výsledky celé řady záchranných archeologických výzkumů v dané oblasti a významně přispěje k pohledu středověké kolonizace moravské části centrální Českomoravské vrchoviny a nastíní možnosti dalších výzkumů. Práce je geograficky zaměřena na koridor široký 2 km kolem řeky Jihlavy (1 km vpravo i vlevobřežní části) v některých případech na výjimečné zaniklé sídelní struktury ve větší vzdálenosti (až 3 km od řeky), ale na přítoku. Součástí práce je analýza a shrnutí z provedených archeologický výzkumů v povodí Jihlavy a představení chronologicky citlivého materiálu, především keramiky. Keramika je získána i z povrchových prospekcí cíleně vybraných lokalit nikoliv z celého koridoru. Výpověď písemných pramenů představuje osídlení koridoru podél řeky Jihlavy již od počátku 12. století. S významem Přibyslavické provincie a jejího centra Přibyslavic narůstá i archeologická pramenná báze a zahušťuje se osídlení. Chronologicky lze vymezit změny v osídlení především na keramice 13.-16. století. Práce využije prostředí gis pro mapování a analýzy krajiny, stejně jako vyznačených prospektovaných ploch, či evidovaných antropogenních prvků. V práce nebude zahrnut výzkum hradu Rokštejn.