Nutrie říční je nepůvodním savcem na území České republiky a první introdukce tohoto hlodavce do Evropy je dokumentována již v druhé půli 19. století, kdy se začala chovat na farmách pro kožešinu a maso. V průběhu následujících let nutrie unikly do volné přírody, kde se postupně ustálily jako součást lokální fauny. Taková introdukce a asimilace druhu v novém regionu má obecně výrazně negativní dopad na prostředí, do kterého byl druh zavlečen. Nepůvodní druh může mít na původní biotu jak přímý (například mezidruhová kompetice nebo predace), tak nepřímý dopad (například změna lokálního prostředí nebo přenos nemocí). Přestože jsou introdukované druhy často zodpovědné za přenos parazitů a onemocnění do nových oblastí, ve studiích věnujících se biologickým invazím jsou nepřímé dopady často přehlíženy. Tito ko-introdukovaní parazitičtí „biologičtí stopaři“ mohou v nových regionech začít cizopasit na původních druzích, a tak se dále šířit do prostředí. Cílem teoretické části bakalářské práce proto bude (1) připravit přehled cizopasníků vyskytujících se u nutrie říční v rámci původního areálu rozšíření a (2) porovnat diverzitu jejich parazitů v oblastech nepůvodního regionu rozšíření, tj., v Evropě a v Asií. Při vlastním praktickém výzkumu se studentka obeznámí s metodikou sběru a identifikace intestinálních helmintů savců, morfologicky a molekulárně charakterizuje vzorky parazitů získané z nutrií ve vybraných lokalitách v rámci České republiky.