Rozsivky (Bacillariophyta) jsou jednou z dominantních skupin řas v terestrických a sladkovodních ekosystémech v sub-antarktické a antarktické oblasti a jsou čím dál častěji využívány jako bioindikátory klimatických i fyzikálně-chemických změn. Jedná se o jednobuněčné mikroskopické řasy, které mají křemičité schránky, nesoucí morfologické znaky důležité pro druhovou determinaci. Tyto schránky dobře definují jednotlivé druhy a dokáží velmi specificky odpovídat na podmínky prostředí. Výzkum rozsivek v Antarktidě je umožněn díky vybudování české výzkumné polární stanice na ostrově Jamese Rosse. Ostrov Jamese Rosse se nachází na východní straně Antarktického poloostrova ve Weddellově moři. Více jak 70% ostrova je permanentně zaledněno, jen severozápadní odledněná část na poloostrově Ulu má charakter slabě vyvinuté tundry a právě rozsivky patří mezi významnou složku většiny tamních společenstev. Během jižního léta 2018 bylo na ostrově odebráno 70 vzorků mechů pro algologický výzkum. Vzorky jsou unikátní tím, že každý vzorek byl zmikroskopován 12 hodin od odebrání v nativním stavu přímo na polární stanici. Jsou tedy k dispozici data o dominantních rodech sinic a řas v nativních preparátech, včetně registrace stavu organismů a zaznamenávání zastoupení živých zástupců rozsivek vůči prázdným schránkám. Studentka vyrobí trvalé naphraxové preparáty, provede kvantifikaci rozsivkových valv a pokusí se o detailní ekologickou charakterizaci mechových společenstev rozsivek. Studentka se pokusí zjistit, zda mají specifické vlastnosti daného mikrohabitatu (vlhkost, stupeň ovlivnění zvířaty, případně druh mechorostu) vliv na druhovou skladbu rozsivkových společenstev. Na ostrově Jamese Rosse probíhá již mnoho let intenzivní výzkum rozsivek především sladkovodních a půdních habitatů. Intenzivní a ucelený výzkum mechových společenstev rozsivek zatím nebyl proveden. Získaná data tak poskytnou jedinečnou možnost srovnání s daty ze sladkovodních i půdních společenstev. Hlavním cílem práce je přinést nové informace o druhové bohatosti, ekologických preferencích, dynamice a struktuře rozsivkových společenstev ostrova Jamese Rosse. Dalším, neméně důležitých cílem práce, je zjistit poměr mezi endemickými antarktickými a kosmopolitními druhy, což může přinést cenné informace pro biogeografické studie rozsivek. K zobrazení hlavních trendů v získaných datech a k zjištění, jaké faktory nejvíce ovlivňují druhové složení společenstev mechy obývajících rozsivek, budou použity vhodné statistické metody programu R. Výsledkem této práce by měl být ucelený popis mechy obývajících společenstev rozsivek ostrova Jamese Rosse. Diplomová práce je součástí primárního diatomologického výzkumu algologické laboratoře Ústavu botaniky a zoologie, která se výzkumu rozsivek v polárních oblastech dlouhodobě věnuje. Téma práce nabízí i možné propojení v rámci Kryptogamologické skupiny Ekologie rašelinišť v podobě určení mechů Dr. Evou Mikuláškovou. Zadaná diplomová práce je taktéž součástí celosvětového, již přibližně patnáct let trvajícího, komplexního výzkumu a revize taxonomie rozsivek Antarktidy a Subantarktidy. Datové soubory bude následně možné použít pro srovnání terestrických společenstev celé antarktické oblasti s důrazem na biogeografii, ekologii, klimatologii a historii zalednění. Výsledky práce studentka přednese na některém z ročníků studentské konference Students in Polar Research and Alpine Conference. Součástí diplomové práce bude didaktická část, která se bude věnovat zpracování grafického materiálu pro laboratorní cvičení věnované rozsivkám.