V krajině České republiky zaujímají postindustriální stanoviště nezanedbatelnou pozici, zejména v některých oblastech, které byly dotčeny těžbou nerostných surovin. Tato místa jsou antropogenně silně pozměněná a na většině z nich probíhají opatření k jejich ekologické obnově. Od čistě technických rekultivačních úprav se dnes přistupuje k široké škále alternativních přístupů, které zohledňují specifičnost postindustriálních stanovišť nacházejících se v ranných fází sukcesního vývoje, který je dnes v běžné zemědělské, lesnické a sídelní krajině spíše výjimečný. Vyvíjející se dynamický systém takovýchto míst může poskytovat speciální podmínky pro různé druhy bezobratlých patřících mezi specialisty obývající extrémní biotopy, zatímco pro běžné druhy jsou tyto biotopy neobyvatelné. Znalosti fauny bezobratlých těchto stanovišť jsou silně nevyvážené, jak z hlediska jednotlivých taxonů, tak sledovaných biotopů, přičemž informace o biotě tekoucích vod postindustriálních stanovišť je téměř mizivá. Práce bude především rešeršního typu, kde kromě obecného úvodu k ekologii obnovy, bude cílem shromáždit dostupné informace o makrozobentosu postindustriálních stanovišť. Především se zaměřit na jejich extremitu – srovnání makrozoobentosu přirozených a umělých stanovišť. Cílem praktické části práce bude odběr vzorků z pěnovcových potoků na výsypkách Sokolovské hnědouhelné pánve, které jsou charakteristické extrémním chemismem, především vysokou vodivostí. Dále jejich další zpracování – propírání a třídění vodních bezobratlých a předběžné vyhodnocení změn abundance a druhé diverzity na místech s různými fyzikálně chemickými parametry.