Akathistos

Τῇ ὑπερμάχῳ στρατηγῷ τὰ νικητήρια 
ὡς λυτρωθεῖσα τῶν δεινῶν εὐχαριστήρια 
ἀναγράφω σοι ἡ πόλις σου, θεοτόκε·
ἀλλ’ ὡς ἔχουσα τὸ κράτος ἀπροσμάχητον 
ἐκ παντοίων με κινδύνων ἐλευθέρωσον, (5) 
ἵνα κράζω σοι· 
“Χαῖρε, νύμφη ἀνύμφευτε”.

My, Tvé město, zbavené válečných hrůz, jsme vděčni za vítězství Tobě, Bohorodičko, naše Vládkyně v boji a Ochránkyně, a vzýváme Tvou nepřemožitelnou moc: Osvoboď nás od všech nebezpečí, abychom k Tobě mohli volat: Raduj se, Nevěsto nesnoubená!

(1.) Ἄγγελος πρωτοστάτης οὐρανόθεν ἐπέμφθη 
εἰπεῖν τῇ θεοτόκῳ τὸ “χαῖρε”· 
καὶ σὺν τῇ ἀσωμάτῳ φωνῇ 
σωματούμενόν σε θεωρῶν, κύριε, 
ἐξίστατο καὶ ἵστατο κραυγάζων πρὸς αὐτὴν τοιαῦτα· (5) 

Vznešený anděl byl poslán z nebe, aby řekl „Raduj se“ Matce Boží. Když spatřil Tebe, Pane, v ní vtělujícího se, stál v ohromení a netělesným hlasem takto Matku Boží oslovil:

“Χαῖρε, δι’ ἧς ἡ χαρὰ ἐκλάμψει· 
χαῖρε, δι’ ἧς ἡ ἀρὰ ἐκλείψει· 
χαῖρε, τοῦ πεσόντος Ἀδὰμ ἡ ἀνάκλησις· 
χαῖρε, τῶν δακρύων τῆς Εὔας ἡ λύτρωσις· 
χαῖρε, ὕψος δυσανάβατον ἀνθρωπίνοις λογισμοῖς· (10) 
χαῖρε, βάθος δυσθεώρητον καὶ ἀγγέλων ὀφθαλμοῖς· 
χαῖρε, ὅτι ὑπάρχεις βασιλέως καθέδρα· 
χαῖρε, ὅτι βαστάζεις τὸν βαστάζοντα πάντα· 
χαῖρε, ἀστὴρ ἐμφαίνων τὸν ἥλιον· 
χαῖρε, γαστὴρ ἐνθέου σαρκώσεως· (15) 
χαῖρε, δι’ ἧς νεουργεῖται ἡ κτίσις· 
χαῖρε, δι’ ἧς προσκυνεῖται ὁ πλάστης· 
χαῖρε, νύμφη ἀνύμφευτε”. 

Raduj se, skrze Tebe radost září,
Raduj se, skrze Tebe kletba bledne.
Raduj se, povznesení padlého Adama,
Raduj se, útěcho plačící Evy.
Raduj se, nad lidský rozum vznešená,
Raduj se, andělským očím v hlubinách ztracená.
Raduj se, jsi královským trůnem,
Raduj se, jež nosíš toho, kdo podpírá vše.
Raduj se, hvězdo zářící před východem slunce,
Raduj se, lůno Božího vtělení.
Raduj se, skrze Tebe se obnovuje tvorstvo,
Raduj se, skrze Tebe se klaníme Stvořiteli.
Raduj se, Nevěsto nesnoubená.

(2.) Βλέπουσα ἡ ἁγία ἑαυτὴν ἐν ἁγνείᾳ 
φησὶ τῷ Γαβριὴλ θαρσαλέως· 
“Τὸ παράδοξόν σου τῆς φωνῆς 
δυσπαράδεκτόν μου τῇ ψυχῆ φαίνεται· 
ἀσπόρου γὰρ συλλήψεως τὴν κύησιν προλέγεις κράζων· (5) 
“Ἀλληλούϊα”.”

Svatá Paní dobře věděla, že je čistá Panna, a toto směle řekla Gabrielovi: „Tvé zvláštní poselství se mé duši zdá nepochopitelné. Jak můžeš mluvit o narození z lůna panny.“ Aleluja!

(3.) Γνῶσιν ἄγνωστον γνῶναι ἡ παρθένος ζητοῦσα 
ἐβόησε πρὸς τὸν λειτουργοῦντα· 
“Ἐκ λαγόνων ἁγνῶν ὑϊὸν 
πῶς ἐστὶ τεχθῆναι δυνατόν; λέξον μοι.” 
πρὸς ἣν ἐκεῖνος ἔφησεν ἐν φόβῳ πρὶν κραυγάζων οὕτω· (5) 

Panna chtěla pochopit toto tajemství a ptala se Božího posla: „Pověz mi, jak může mé panenské lůno přivést na svět dítě?“ A on se s úctou sklonil a řekl:

“Χαῖρε, βουλῆς ἀπορρήτου μύστις, 
χαῖρε, σιγῇ δεομένων πίστις· 
χαῖρε, τῶν θαυμάτων Χριστοῦ τὸ προοίμιον, 
χαῖρε, τῶν δογμάτων αὐτοῦ τὸ κεφάλαιον· 
χαῖρε, κλῖμαξ ἐπουράνιε, δι’ ἧς κατέβη [ὁ] θεός· (10) 
χαῖρε, γέφυρα μετάγουσα τοὺς ἐκ γῆς πρὸς οὐρανόν· 
χαῖρε, τὸ τῶν ἀγγέλων πολυθρύλητον θαῦμα· 
χαῖρε, τὸ τῶν δαιμόνων πολυθρήνητον τραῦμα· 
χαῖρε, τὸ φῶς ἀρρήτως γεννήσασα· 
χαῖρε, τὸ “πῶς” μηδένα διδάξασα· (15) 
χαῖρε, σοφῶν ὑπερβαίνουσα γνῶσιν· 
χαῖρε, πιστῶν καταυγάζουσα φρένας· 
χαῖρε, νύμφη ἀνύμφευτε.” 

Raduj se, zasvěcená do úradku Trojjediného Boha,
Raduj se, mlčenlivá víro prosících.
Raduj se, počátku Kristových zázraků,
Raduj se, důkaze všech jeho pravd.
Raduj se, nebeský žebři, po němž sestoupil Bůh,
Raduj se, pozemský moste, jenž vedeš k nebesům.
Raduj se, zázraku anděly oslavený,
Raduj se, příčino přežalostného pádu démonů.
Raduj se, dala jsi nevýslovné Světlo,
Raduj se, ty nikomu neprozradíš „jak“.
Raduj se, jsi moudřejší než všichni učení,
Raduj se, ty záříš v duších věřících.
Raduj se, Nevěsto nesnoubená.

(4.) Δύναμις τοῦ ὑψίστου ἐπεσκίασε τότε 
πρὸς σύλληψιν τῇ ἀπειρογάμῳ· 
καὶ τὴν εὔκαρπον ταύτης νηδὺν 
ὡς ἀγρὸν ἀπέδειξεν ἡδὺν ἅπασι 
τοῖς θέλουσι θερίζειν σωτηρίαν ἐν τῷ ψάλλειν οὕτως· (5) 
|:“Ἀλληλούϊα.”:|

Moc Nejvyššího zastínila a učinila Matkou Pannu, která nepoznala muže: její plodné lůno se stalo místem obtěžkaným pro všechny, kdo chtějí sklízet plody spasení zpěvem Aleluja!

(5.) Ἔχουσα θεοδόχον ἡ παρθένος τὴν μήτραν 
ἀνέδραμε πρὸς τὴν Ἐλισάβετ· 
τὸ δὲ βρέφος ἐκείνης εὐθὺς 
ἐπιγνοῦν τὸν ταύτης ἀσπασμὸν ἔχαιρε 
καὶ ἅλμασιν ὡς ᾄσμασιν ἐβόα πρὸς τὴν θεοτόκον· (5) 

Starostlivá Marie spěchala s Pánem ve svém lůně k Alžbětě, jejíž maličký zaslechl panenský pozdrav, zajásal, radostí se pohnul a jakoby Matce Boží zazpíval:

“Χαῖρε, βλαστοῦ ἀμαράντου κλῆμα· 
χαῖρε, καρποῦ ἀθανάτου κτῆμα·
χαῖρε, γεωργὸν γεωργοῦσα φιλάνθρωπον· 
χαῖρε, φυτουργὸν τῆς ζωῆς ἡμῶν φύουσα· 
χαῖρε, ἄρουρα βλαστάνουσα εὐφορίαν οἰκτιρμῶν· (10) 
χαῖρε, τράπεζα βαστάζουσα εὐθηνίαν ἱλασμῶν· 
χαῖρε, ὅτι λειμῶνα τῆς τρυφῆς ἀναθάλλεις· 
χαῖρε, ὅτι λιμένα τῶν ψυχῶν ἑτοιμάζεις· 
χαῖρε, δεκτὸν πρεσβείας θυμίαμα· 
χαῖρε, παντὸς τοῦ κόσμου ἐξίλασμα· (15) 
χαῖρε, θεοῦ πρὸς θνητοὺς εὐδοκία· 
χαῖρε, θνητῶν πρὸς θεὸν παρρησία· 
|:χαῖρε, νύμφη ἀνύμφευτε.”:| 

Raduj se, větvičko se svatým Poupětem, 
Raduj se, nosíš svůj nesmrtelný Plod.
Raduj se, ty sama vytváříš Božího Stvořitele,
Raduj se, ty sama dáš život Původci života.
Raduj se, jsi pole, na kterém milosti bohatě zrají,
Raduj se, jsi stůl, jenž překypuje dary.
Raduj se, v Tobě rozkvétá zelený ráj,
Raduj se, v Tobě najdou přístav duše věřících.
Raduj se, vonné kadidlo modliteb,
Raduj se, odpuštění, jež očistí svět.
Raduj se, vlídnosti Boží vůči člověku,
Raduj se, důvěro člověka k Bohu.
Raduj se, Nevěsto nesnoubená.