Kniha hledá hlavní příčiny biosociální diverzity v rámci lidského druhu (osobnostní,
věkové, sexuální, rodinné, reproduktivní, skupinové, mezipopulační a mezigenerační odlišnosti) a
klade je do souvislosti s různými netolerantními přístupy doby modernizace, jako jsou například
individualismus, ageismus, sexismus, familismus, pro- / antinatalismus, grupismus, rasismus a
dysgenismus. Každý faktor ovlivňující
biosociální diverzitu je vysvětlen na základě jeho
biologického vývoje. Variabilně specifické biosociální vztahy v rámci lidské společnosti jsou
studovány v souvislosti s variabilně specifickým odkazem vývoje lidského druhu, stejně jako
s novými výzvami a adaptivními potřebami, které přináší nové prostředí, jež vzniklo v průběhu
modernizace.
Modernizace je zde chápána jako proces, který díky moderní vědě a technologiím umožňuje
čím dál hlubší porozumění jednotlivým biosociálním procesům. Společně s humanistickými principy
osvícenství by modernizace mohla vést k trvalému zlepšení kvality života, ovšem pouze za
předpokladu, že lidé porozumí příčinám a významu diverzity a že se podaří potlačit netolerantní
postoje.
Tato kniha je určena především čtenářům se sociálněvědným a biologickým zázemím,
mediálním odborníkům či politikům. Dobře však poslouží také studentům sociálních a behaviorálních
věd, kteří jistě ocení úvod do biosociální evoluce lidského druhu a specifické výzvy, které přináší
moderní kultura.
Autor je emeritním profesorem biologické antropologie a sociální biologie na University of Ghent;
tam také vedl kurzy pro studenty sociálních a behaviorálních věd (sociologie, kriminologie, právo,
psychologie, historie, filozofie a etnologie). Publikoval téměř 200 odborných textů a několik knih
zabývajících se tématy rodiny a populace a globálními a regionálními populačními politikami. …víceméně 
mail
muni