Open space konference o e-learningu IS MU

Úvod

Dne 15. února 2017 se na Fakultě informatiky MU konal 7. ročník Open space konference o e-learningu IS MU s hlavním tématem Aktivizace studentů. Zahájení konference se ujala prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc, prorektorka pro záležitosti studentů. Nejprve pozdravila všechny zúčastněné jménem rektora Masarykovy univerzity doc. Mikuláše Beka a vyjádřila potěšení nad konáním této konference. Ve svém projevu se pak podělila o vlastní zkušenosti s používáním ISu, kde využívá např. interaktivní osnovy. Malá kritika zazněla k IT jazyku, kterému sama občas nerozumí. Vzhledem ke svému dalšímu působení jakožto prorektorka pro celoživotní vzdělání by uvítala větší potenciál v e-learningu také např. pro univerzitu 3. věku, jelikož současné kapacity MU nestačí pro všechny zájemce. S ohledem na značný počet studentů vidí jako jedno z velkých témat pro budoucnost videokurzy. Úvodní slovo ke konferenci pronesl také doc. Ing. Michal Brandejs, CSc., který vyzdvihl především cíl dlouhodobé stability Informačního systému MU, kterého se podařilo dosáhnout, a nadále se stále postupuje v jeho rozšiřování. Z jeho krátkého upřímného projevu bylo možné vyčíst na jednu stranu radost z toho, co se podařilo dokázat, na druhou stranu i vědomí si spousty očekávání uživatelů a další práce, která před ním leží.

První blok

První blok přednášek zahájil Ing. Michal Kvasnička, Ph.D. z ESF přednáškou Jak motivovat studenty k průběžnému studiu: zkušenosti z Mikroekonomie I. Svůj příspěvek začal velice vtipně varováním, že nemá žádné pedagogické vzdělání a v lehce odlehčeném duchu pokračovala celá odborná přednáška, která však současně dokladovala vysokou informatickou zdatnost přednášejícího. To jí v žádném případě neubralo na kvalitě, přednášející si naopak udržel pozornost publika až do konce. Hovořil o kurzu Mikroekonomie I, do kterého je zapsáno 667 prezenčních studentů. Kurz je postaven na standardní učebnici, ale studenti mají k dispozici dále nahrávky, slajdy, interaktivní grafy atd. Pro úspěšné absolvování je důležitá průběžná práce studentů během semestru. Aby je k tomu aktivoval, mají studenti možnost získat body pro zkoušku v rámci zkoušení v seminářích, kde jsou náhodně vyvoláváni, a také za účast v seminářích. Výhodou je motivace studentů učit se na každou hodinu a zároveň je to i feedback pro učitele, protože hned ví, zda látce rozumí. Aby ušetřil čas v semináři, zavedl psaní písemek doma prostřednictvím IS MU, což přineslo velké výhody. Šetří tím čas pro práci v semináři, všichni mají stejné podmínky, šetří čas i učiteli. Nevýhodou je, že studenti mohou spolupracovat, horší však je, že si mohou úkoly nechat zpracovat někým jiným. Dále může selhat spojení. Pozitiva však převládají a Dr. Kvasnička několikrát zdůraznil, že pro jeho práci se studenty je IS MU klíčovou záležitostí. Dr. Kvasnička dále představil program - tzv. „testgen“, který vyvinul pro vygenerování podobných zadání testů. Nevýhodou tohoto testování je však absence zpětné vazby pro studenty, není totiž žádoucí ukazovat elektronicky konkrétní testy, aby nedošlo k jejich šíření. Studenti mají možnost podívat se na svůj test pouze v konzultačních hodinách. Tento software ochotně nabídl zájemcům k zapůjčení. Na závěr své prezentace se podělil o ponaučení ze špatných zkušeností. Tímto poučením je právě nutnost průběžné práce studentů během semestru, která se má skládat z mnoha drobných částí – za každou se potom přidělí malý počet bodů. To slouží jako motivace pro studenty. Další nezbytností, kterou je třeba dodržovat, je stanovení jasných pravidel. Dr. Kvasnička svou přenáškou nasadil vysokou laťku, publikum pozorně poslouchalo a ocenilo ho velkým potleskem.

Druhým přednášejícím byl doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Ph.D z PřF– s tématem Aktivní učení a metoda Peer instruction. Doc. Bochníček nejprve hovořil o metodě aktivního učení, uvedl její definici a současný stav, kdy se této metodě věnuje větší pozornost na ZŠ a SŠ, na vysokých školách panuje k metodě větší skepse. Své zkušenosti prezentoval z předmětu Fyzika pro chemiky a biochemiky, tzn. pro nefyzikální obory. Vtipně glosoval, jak chodil spokojený z přednášek a v „den zúčtování“ při zkoušce zjistil, že studenti učivo nechápou a masově špatně odpovídají. Z toho si odnesl poučení, že ani zdařilá prezentace nestačí a je nutno přizpůsobit vzdělání realitě. Způsob našel v metodě Peer instruction, která vznikla na Harvardské univerzitě. V prvním kroku dostanou studenti materiály před přednáškou a mají-li již dotazy před výukou, položí je učiteli. Ve druhém kroku přednese učitel výklad, pak položí otázky a studenti individuálně volí odpovědi. Pokud je např. 70 % odpovědí správných, látka se považuje za vysvětlenou, pokud je naopak jen 30 % odpovědí správných, výklad je masově nepochopen. Následuje diskuse studentů, proč a jak hlasovali. Důležitá je motivace studentů k diskusi, a to nejen v rámci přednášek, ale i v jejich volném čase. Z možností IS MU používá nejvíce odpovědníky. Přednáška vzbudila zájem a na závěr dostal doc. Bochníček několik otázek z publika.

Úvodní blok přednášek uzavřel tématem Aktivity se studenty přímo na přednášce RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., působící také na PřF. Jako cíl si vytyčil udělat přednášky více interaktivními. Hledal metodu, jak by se mohli studenti na přednášce ptát bez stresu a ostychu. Nejprve použil Google formulář vložený do interaktivní osnovy – a studenti kladli dotazy anonymně online na přednášce. Posléze přešel do offline systému – přes formuláře mohou studenti položit dotaz kdykoliv i mimo přednášku. To se mu ale neosvědčilo. Dr. Lízala zajímají názory posluchačů, a aby je získal, využil ve svůj prospěch „závislosti“ studentů na mobilních technologiích. Zvolil program Socrative pro realizaci různých testů, anket, ověřování znalostí atd. Nejprve metodu vyzkoušel v rámci diplomového semináře, pro úspěch ji dále využívá od jara 2015 i na přednáškách. Stačí, pokud studenti mají na přednášce jakékoliv zařízení – notebook, tablet či mobil, stáhnou si aplikaci a mohou se zúčastnit. Výhodou je uživatelsky příjemné prostředí, výsledky lze zobrazovat online na plátně. Základní anketu si připraví předem, ale lze ji vytvořit i uprostřed přednášky přes rychlé otázky - tzn. ústně položí dotaz, studenti hlasují. Hlasování je možné buď anonymně, nebo jmenovitě. Výsledkem je zapojení studentů do přednášky. Studenti zůstávají aktivní, baví je to, učitel je v kontaktu s publikem, zapojí se více osob, než kdyby měli hlasovat osobně. Nevýhodou je časová náročnost na přípravu a také může být narušena plynulost přednášky. Další čas studenti stráví přihlašováním studentů do systému. Dr. Lízal si připravil malou anketu pro posluchače konference, kteří se přes odkaz přihlásili, a mohli se sami přesvědčit, jak systém funguje. Nadšeně se do hlasování zapojilo 78 účastníků. Přednáška měla spád, vzbudila hodně zájmu a podle reakcí byla pro zúčastněné silně inspirativní.

Druhý blok

Hned na úvod druhého bloku přišlo překvapení pro všechny, protože přednáška Mgr. Bc. Denisy Hilbertové, M.A. se uskutečnila přes Skype. Důvodem byla nemoc paní magistry. Tento způsob přednášky s titulem Průběžné testy ve výuce však neubral nic na profesionálním zpracování a i po technické stránce vše proběhlo bez problémů. Mgr. Hilbertová se podělila o zkušenosti se zavedením průběžného testování studentů semináře Úvod do studia Číny. Důvodem testování byl nárůst počtu studentů a to, že se studenti průběžně na semináře nepřipravovali, což je zapotřebí pro zvládnutí další látky. Chtěli také zabránit krátkodobému memorování před zkouškou. Rozhodli se pro průběžné testování – reálií. Testování probíhalo prostřednictvím krátkých multiple choice skenovacích testů v průběhu přednášek. Výsledky však nebyly pozitivní, krátkodobému memorování se zabránit nepodařilo, navíc odhalili absentující základní znalosti. Jedním z dalších problémů vedoucím k neúspěchu byly gramatické chyby – např. v psaní místních jmen (Thádžikistán místo Tádžikistán), nebo třeba slovenští studenti psali tyto názvy ve slovenštině, což bylo označeno systémem za chybu. Testy tedy nakonec museli ručně procházet. Do budoucnosti však chtějí nadále v testování pokračovat, připravují např. interaktivní mapy Číny – kde by studenti pomocí „tahací skládačky“ dosazovali jednotlivé provincie. Mgr. Hilbertová ukázala, že - přes tento neúspěch - e-learningu věří a vidí v něm budoucnost, chce to jen čas a trpělivost.

Následující příspěvek Ing. RNDr. Barbory Bühnové, Ph.D. - Efektivnější práce studentů díky testům na cvičeních (s využitím mobilních zařízení) vyzněl velice pozitivně. Dr. Bühnová nejdříve krátce charakterizovala kurzy na FI MU, které jsou vysokokapacitní, odděluje se teorie na přednáškách od práce na cvičeních, kde probíhá projektová práce v týmu. Jako u předřečníků i zde řešili stejný problém – jak motivovat studenty k průběžné přípravě. Zavedli malé testy na začátku každého cvičení, 4 otázky na 3 minuty, přičemž body za test mají podíl na celkovém hodnocení. Jelikož ve cvičeních mají studenti k dispozici pouze jeden počítač pro tři, je zapotřebí, aby měl každý své zařízení – mobil, notebook, což se ukázalo jako bezproblémové. Na 2. cvičení v semestru otestují, zda opravdu funguje a potom už běží v každém semináři. Test se spouští na začátku, je možné zpracovat ho jen jednou – nelze např. z domu znovu. Přínosem je, že cvičící nemusí opakovat látku, studenti jsou totiž připraveni a chodí do cvičení včas. Pokud něčemu nerozuměli na přednášce, využívají konzultací a díky testu je kontrolována i docházka studentů. Zvýšila se rovněž návštěvnost / sledovanost přednášek. Z publika zazněl dotaz, zda nemají obavu, že by si studenti hledali odpovědi na Googlu atd. – to Dr. Bühnová vyvrátila, nestihnou to, navíc se generují 4 otázky z 10, všichni nemají to stejné, opisování je ztížené.

Jako poslední přednášející druhého bloku vystoupila Mgr. Zuzana Ringlerová, Ph.D. z FSS s tématem Propojení e-learningových a tradičních metod. Dr. Ringlerová vyučuje v malých nepovinných kurzech, do kterých dochází cca 20 studentů, většinou zahraničních. Kurz probíhá v angličtině, proto zde působí často i jazyková bariéra, ne všichni umí stejně dobře anglicky. Dr. Ringlerová nechává studenty před přednáškou odpovídat v ISu na multiple choice otázky – odpovědníkové otázky. Výhody, které to přináší: časová nenáročnost, otázky se opravují samy, studenti je vypracují doma. Nevýhodou je, že se netestuje hlubší pochopení problematiky. Dr. Ringlerová popsala publiku, jak tyto otázky zadat do ISu, podělila se o způsob, jakým to dělá ona. V další fázi mají studenti vymyslet 2 diskusní otázky. Cílem je motivovat je ke čtení a přemýšlení. Zde spatřuje výhodu právě v tom, že se testuje hlubší pochopení textu, nutí studenty přemýšlet. Nevýhodou je, že opravování není automatické. Z tradičních pedagogických metod využívá Dr. Ringlerová např. kartičky (barevné lístečky) se jmény posluchačů, které snižují bariéru mezi studentem a vyučujícím díky tomu, že si student volí, jak chce být oslovován. Dále usnadňují zapamatování jmen studentů. Další osvědčenou metodou Dr. Ringlerové je náhodné vyvolávání, tzn. nemluví dobrovolníci (stále ti stejní), ale učitel vyvolává. Vytváří se tak příznivé prostředí pro všechny.

Třetí blok

Poslední blok otevřela RNDr. Hana Bydžovská prezentací Nástroje pro MOOC a kurzy pro veřejnost. Motivací pro vytváření těchto nástrojů byla poptávka od učitelů – ti chtějí oslovit mladé lidi, propagovat svou práci a svůj obor, popularizovat disciplínu. E-kurzy nabízí již Lékařská fakulta MU pro zahraniční studenty. Dr. Bydžovská představila nástroje pro poskytování kurzů, včetně videí - kde spustila ukázku z připravovaného kurzu, nebo interaktivních osnov. Mnohé z posluchačů motivovala, protože s velkým zájmem poslouchali, jak je možné kurz vytvořit. Prezentovala existující kurzy na Elportále, ze kterých si zájemci mohou vybrat podle svého zaměření. Jsou zde e-kurzy pro veřejnost, možností je ale i vytvoření neveřejných kurzů. Studenti v nich potom dostanou odkaz k registraci. Kurzy jsou poskytovány buď zdarma, nebo mohou být i placené (prostřednictvím Obchodního centra MU se projde zjednodušenou objednávkou a zájemce si kurz zakoupí).

Další přednášející prof. RNDr. Eva Táborská svým příspěvkem s názvem Přípravné kurzy na přijímací zkoušky na LF pěkně na Dr. Bydžovskou navázala. Hovořila o přípravných e-learningových kurzech na přijímací zkoušky do anglických studijních programů na Lékařskou fakultu MU. Paní profesorka nás seznámila se strukturou zahraničních studentů, kteří přicházejí z mnoha zemí, s předměty přijímacích zkoušek a podmínky splnění testu. E-learningové kurzy pro přípravu ke studiu medicíny jsou tři – chemie, biologie, fyzika, jsou koncipovány v angličtině, cena jednoho kurzu je 100 EUR a je možné jej koupit přes Obchodní centrum. S prodejem se začalo od ledna 2016. Kurzy se skládají z modulů (studijních témat) a na závěr si jejich účastníci mohou vyzkoušet finální test podobný reálnému testu na přijímacích zkouškách. Během kurzu je možné v rámci tzv. discussion group psát tutorům různé dotazy a dostat odpovědi. Paní profesorka prezentovala statistiku účasti – zúčastnilo se 66 osob, na přijímací zkoušky přišlo 43 zájemců, uspělo 28 a skutečně se zapsalo 21 studentů. Z publika zazněl mimo jiné i dotaz, zda se plánuje i česká varianta. Prof. Táborská odpověděla, že zatím ne, ke studiu se hlásí tisíce studentů a panuje obava ze šíření otázek.

Třetí blok uzavřela Ing. Jitka Brandejsová prezentací Novinky v IS MU. Představila inovace v ISu v uplynulém roce, např. ownCloud pro stahování souborů doplněný o obousměrnou synchronizaci dokumentů, doplněnou funkci Drag&Drop do různých aplikací v IS MU nebo odpovědní archy s možností oprav až 3 chyb. Dále se zabývala designem Informačního systému MU, kde všechny upamatovala na to, jak IS vypadal ve svých počátcích v roce 1999 nebo jakou změnou prošel v roce 2007. Bylo zjevné, že posluchači velice rádi zavzpomínali. Ing. Brandejsová se dále věnovala tématu budoucnosti – tedy tomu, co nás čeká za změny. Přítomné nadšence zaujala nová plánovaná aplikace Průvodce e-learningu pro učitele. Poslední prezentace tak hezky završila celou konferenci a ukázala cestu váhajícím, kteří třeba ještě s využitím e-learningu otálejí.

Po prezentaci se volně přešlo k vyhlášení tipovací soutěže, v níž měli účastníci uhádnout design ISu, který má zapnuto nejvíce uživatelů, a napsat tip, kolik jich je aktuálně přihlášených. Výherkyně uvedla 35 000 uživatelů a zmýlila se o pouhých 38. Vyhrála sadu univerzitního vína. Na druhém místě se umístil tipující, který se „spletl“ jen o 286 uživatelů a třetí se potom netrefil o 674. Všichni výherci byli velmi mile překvapení a neskrývali potěšení z dárků.

Závěrečné zhodnocení

Závěrem lze říci, že se celou konferencí nesla velmi přátelská, srdečná a uvolněná atmosféra. Během přestávek mezi jednotlivými bloky se většina účastníků odebrala do foyer, kde si v malých skupinkách či dvojicích nad plnými stoly s obloženými chlebíčky a sladkostmi vyměňovali dojmy z vyslechnutých přednášek. Kromě toho měli možnost využít i přítomnosti e-techniků nebo kolegů ze servisního střediska vývojového týmu a poradit se s nimi, či zkonzultovat své postupy. Účastníci konference byli pozornými posluchači, ale ono to ani jinak nešlo, protože všechny prezentace byly profesionálně připravené, důkladně propracované a poutavě odprezentované. Vysokou laťku, kterou nasadil svou prezentací na úvod dr. Kvasnička, se podařilo zachovat až do samého konce, o čemž svědčí i vysoká návratnost dotazníků ke zpětné vazbě (téměř 60 %) a pozitivní a přátelské ohlasy v ní.