Téma: Učíme prezenčně?

7. září 2022

Úvod

Letošní 12. ročník Open space konference (dále jen OSK) se letos po přestávce opět konal prezenčně v prostorách Fakulty informatiky, tentokrát trochu netradičně  termínu na začátku září. Na konferenci opět dorazilo množství vyučujících, kteří si vyslechli příspěvky a tipy na aktivity podporující a rozvíjející výuku i při postupném návratu do učeben.

Úvodní pozdrav pronesl prorektor Michal Bulant, který připomněl důležitost sdílení zpětné vazby a zkušeností z výuky. Poté zmínil, jak univerzita přecházela na distanční výuku, která je ještě stále aktuální, a jak bylo důležité, mít pro tuto formu výuky silné zázemí.

Další pozdrav přednesl děkan Fakulty informatiky Jiří Zlatuška, který vyjádřil uspokojení, že se konference opět koná prezenčně. V kontextu probíhajících expertních hodnocení ocenil práci docenta Brandejse a vývojového týmu Informačního systému. Na závěr zmínil, že z pozice děkana účastníky vítá naposled.

Účastníky přivítal také vedoucí vývojového týmu IS MU doc. Brandejs, který poděkoval za slova chvály. Na promítnutém slajdu poukázal na článek kritizující cloudové technologie kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů a zmínil, že v Informačním systému je nová, dosud nezmiňovaná aplikace jménem E-učebna. Jde o aplikaci pro videokonference, která už se využívá a je plně součástí Informačního systému.

První blok prezentací

První blok svým příspěvkem Jak a kde zachytit „to navíc“? zahájila doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D., která studentům v povinném předmětu poskytuje doplňkové materiály v interaktivní osnově. Věnovala se řešení situace, kdy studenti prvního semestru musí absolvovat faktografický povinný předmět, jehož obsah během času přibývá a učivo se tak postupně zahušťuje. Studenti v prvním semestru se zároveň musí vyrovnávat s přechodem ze střední školy a odlišnými požadavky.

Výhodou interaktivní osnovy je, že ji lze neustále doplňovat o nové informace, což se ale zároveň ukazuje jako nástraha. Nové informace je potřeba vybírat, aby osnova nebyla obsáhlá až příliš a zůstala pro studenty čitelná. Její součástí jsou i odkazy na zajímavé stránky a texty smluv, krátká videa, fotografie významných politiků nebo třeba dobové karikatury a anekdoty dokreslující vnímání historických událostí v tehdejším tisku. V interaktivní osnově je také odkaz na diskuzní fórum a dalším cílem bude přimět studenty o tématech v osnově diskutovat mezi sebou nebo klást otázky k tomu, co jim není jasné.

Doplňková interaktivní osnova studentům zprostředkovává materiály, které jim slouží jako opěrné body k orientaci a zapamatování jinak nepříliš různorodé látky spočívající v datech, názvech smluv či místech konferencí. Obrazové materiály slouží k aktivování jiného druhu paměti, díky kterému se studenti mohou učit pomocí zkušenosti. Toto docentka Pitrová názorně předvedla na příkladu kabelky Margaret Tatcherové, která se stala symbolem a mocenským nástrojem. Studentům předmětu takto její kabelka slouží jako pomůcka k porozumění britské zahraniční politiky, ale i jako opěrný bod.

Následující diskuze se týkala především náročnosti udržování více interaktivních osnov v předmětu a jejich čtenosti studenty. Na dotaz, zda by nebylo lepší mít jedinou osnovu, docentka Pitrová odpověděla, že taková osnova by byla příliš rozsáhlá, protože i jejich základní osnova s požadavky ke kurzu je obsáhlá. Na to navázaly dotazy, zda je možné říct, jak moc studenti osnovu čtou, i když není povinná, a jaký má vliv na snížení studijní neúspěšnosti. Docentka Pitrová uvedla, že interaktivní osnovu studenti čtou a na studijní neúspěšnost má příznivý vliv, ale zatím je příliš brzy na vyhodnocení jak moc. Jedním z cílů je osnovu více propagovat a zapojit studenty do diskuze nad tématy v osnově.

Diskuzi uzavřela zkušenost vyučující z publika, která poznamenala, že ve svém předmětu má pět interaktivních osnov, se kterými studenti musí pravidelně pracovat a i když si na to někteří stěžují v anketě, tak zpětně oceňují přínos, který to pro ně má.

Na otázku moderátorky, „Co byste vzkázala svému předpandemickému já?“ docentka Pitrová odpověděla, že se naučila se nové věci o sobě i okolí. Získala nové zkušenosti s e-learningovými nástroji a aplikacemi ve výuce, což považuje za pozitivní a asi by je používala i  tak, ale byla by raději, kdyby ke stejným zkušenostem dospěla bez nutností být pod silným tlakem, který byl během kovidu.

Ve druhém příspěvku se Mgr. Pavlína Vaculíková, Ph.D., věnovala využívání Aplikace VZÁJEMNÉ HODNOCENÍ v praktických předmětech zaměřených na pohybové aktivity. V jejích předmětech se studenti připravují na různé role, v nichž budou muset komunikovat s různými skupinami populace. Součástí jejich přípravy je tedy i nácvik ukázky a vysvětlení pohybové aktivity. V době před pandemií šlo o ukázku cviku před ostatními spolužáky, jejíž výhodou byla prezentace před skupinou, jenže kvůli počtu studentů nebylo velké množství času pro zpětnou vazbu. Studenti rozvíjeli vlastní pohybové aktivity, ale neměli moc prostor k posuzování pohybu jiných a případnému provádění korekce. Kromě toho byl součástí hodnocení studentů i test z teoretických znalostí.

Během první vlny pandemie v období distanční výuky měli studenti za úkol natočit svůj cvik na video, ke kterému jim poskytovala zpětnou vazbu do poznámkového bloku. Vzhledem k velkému počtu videí to ale bylo velmi časově náročné. Na druhou stranu výhodou bylo, že to vedlo k rozvoji komunikačních dovedností studentů, zároveň se mohli inspirovat z videí kolegů. Oboje vedlo k úvahám, jak tento proces zefektivnit, což vyústilo k použití aplikace Vzájemné hodnocení.

Protože si vyučující v aplikaci stanovuje kritéria, která považuje za důležitá, cílenými otázkami ověří využití teoretických znalostí i úroveň praktických dovedností studentů. Jako potíž se ukázalo, že studenti svá videa vkládali v různých formátech, které se hodnotiteli ne vždy podařilo přehrát. Toto se vyřešilo převodem videí na formát HTML5. Studenti také měli problém s dodržením termínu hodnocení, který začala důsledně vymáhat.

Dále doktorka Vaculíková popsala, jak v jejím předmětu probíhá celý proces hodnocení do prvních informací až po zveřejnění výsledků. Studenti vždy dostanou čas na natočení videa, během kterého si musí vytvořit scénář, naplánovat, co ve videu bude a pak je natočit. Pro studenty znamenalo využití aplikace přínos v již zmiňovaném rozvoji komunikačních dovedností, ale také v příležitosti k autokorekci při shlédnutí sebe sama i videí kolegů nebo rozšíření zásobníku cviků. Vedlejším přínosem pro studenty bylo rozšíření jejich technických dovedností a například u dálkových studentů se pomoc při výrobě videa přetavila v rodinnou aktivitu. Samotní studenti aktivitu i přes počáteční rozpaky hodnotili jako velmi přínosnou a někteří by ji uvítali častěji, otázky v hodnoticím formuláři jim navíc umožnily vnímat i podrobnosti, kterým by při předvádění naživo nevěnovali takovou pozornost.

Po příspěvku následovala podnětná diskuze i mezi účastníky, kteří si vyměňovali svoje zkušenosti. Diskuzi zahájila poznámka vyučující z publika, která vzájemné hodnocení přestala využívat, protože někteří hodnotitelé nebyli kvalitní a dávali odevzdávajícím špatné rady. Podobně byl směřován dotaz, zda jde poznat, pokud hodnotitel svoje hodnocení odbyde. Prevencí je mít více hodnocení na práci a v případě rozporu si vyučující může konkrétní video shlédnout. Studenti v prvním ročníku dělají chyby, ale u bodů od více hodnotitelů jsou viditelnější. Zároveň považuje za důležité mít otázku s odpovědí volným textem, kde vidí, jak se studenti na hodnocením zamýšleli. Na to navázala zkušenost další vyučující z publika, která má ve svém předmětu několik vzájemných hodnocení. Hodnotitelům je potřeba poskytovat zpětnou vazbu, ale postupně se během semestru studentská hodnocení znatelně zlepšují. U studentů v magisterském stupni studie je pak jejich kvalita hodnocení velmi dobrá.

Na otázku moderátorky, „Co byste vzkázala svému předpandemickému já?“ doktorka Vaculíková odpověděla, že by si vzkázala, ať se nebojí vystoupit z komfortní zóny a pouštět se do nových aktivit.

Závěrečný příspěvek prvního bloku Akademička youtuberkou? Aneb nedržme naše odborné znalosti pod pokličkou! zahájila Mgr. Irena Hůlková, Ph.D., ukázkou vtipného videa o nedorozuměních, ke kterým může vést chybná výslovnost. Výchází z toho, že každý jazyk si zaslouží respekt, a to kromě gramatiky i ve správné výslovnosti. K natáčení videí ji vedla inspirace YouTube kanálem, který má Bronislav Sobotka a kde byla jako host. Vlastní videa začala natáčet koncem roku 2019 s poměrně skromným vybavením a s cílem šířit osvětu ohledně výslovnosti angličtiny i mezi obecnou veřejnost a s cílem propojit ji s akademickou obcí.

Postupně se začala věnovat i drobné postprodukci. Výsledkem bylo technicky kvalitnější video, i když za cenu větší časové investice. Okolo YouTube kanálu se vytvořila komunita příznivců anglické fonetiky tvořená běžnými uživateli angličtiny, vyučujícími i jejich žáky, absolventy i současnými studenty. Během tří semestrů online výuky začlenila videa na YouTube do výuky ke své interaktivní osnově. Díky MS Teams a Zoomu tak mohla plynule pokračovat ve výuce i distančně. Zároveň se ukázalo, že odborné přednášky mohou oslovit i širokou veřejnost. V létě 2020 začala natáčet i krátká videa na Instagramu, tzv. reely, které spočívají ve vysvětlení výslovnosti určitého slova.

Studenti videa z YouTube oceňují jako výborný doplněk k procvičování, čemuž napomáhá jejich stručnost a to, že mají možnost výslovnost přímo slyšet. Na závěr doktorka Hůlková natáčení videí zhodnotila jako časově náročné, zároveň však přináší radost z povzbuzujících komentářů, šíření osvěty ve svém oboru i z objevování nového a vyzvala k odvaze vystoupit z komfortní zóny.

Po příspěvku opět následovala diskuze, při níž publikum oceňovalo především propagaci oboru a také poskytnutí materiálů k látce, která se z učebnic poměrně těžce učí. Jeden z dotazů se týkal také toho, zda existuje přehled, kolik ze sledujících jsou studenti. YouTube neumožňuje určit, přesný počet sledujících z MU, studenti ale mají na videa odkazy v interaktivní osnově a na základě jejich zpětné vazby ví, že jim pomáhají.

Diskuzi pak uzavřela otázka moderátorky. Doktorka Hůlková by svému předpandemickému já vzkázala, že člověk musí být připraven na vše a že pokud je v osobní rovině vše v pořádku, tak to ostatní se poddá. Svoji odpověď zakončila stylově anglickým citátem. „Everything is well that ends well.“

Druhý blok prezentací

Druhý blok svým příspěvkem „Postcovidová“ prezenční výuka aneb co nám rok a půl online výuky přinesl nového zahájil PharmDr. Jiří Zeman, Ph.D., který nejprve stručně shrnul rozdíly původním informačním systémem Stag, který se spolu s e-learningovou platformou Moodle na Farmaceutické fakultě používal ještě když byla součástí VFU, a Informačním systémem Masarykovy univerzity, který se na Farmaceutické fakultě začal využívat s přechodem na MU.

Poté se doktor Zeman zamýšlel nad tím, o co při výuce v pandemickém období přišli a naopak, co jim toto období přineslo. V první vlně pandemie byla zcela zrušená kontaktní výuka, což mělo výrazný dopad na laboratorní cvičení. Naopak získali možnost práce z domu, zkušenost s různým softwarem a také využili příležitost k rozšíření studijních materiálů a ke zlepšení jejich struktury. Obecně pandemické období umožnilo změny, které vedly k individuálnějšímu přístupu ke studentům při praktické výuce. I po návratu k prezenční výuce se osvědčilo využívání interaktivních osnov, odpovědníků či odevzdáváren. Stejně tak i dále využívá možnost online konzultací v případech, kdy se studentům prezenční termín nehodí.

Jako dobrý a studenty využívaný podklad se ukázala výuková videa, protože studenti mohou do výuky na praktická cvičení přicházet již připravení. Zároveň si video mohou spustit i později při vypracování protokolu a osvěžit si tak učivo z hodiny. Jejich vytváření bylo časově a technicky náročné a také nemohou plně nahradit praktickou výuku. Zároveň pokud se změní náplň hodiny, tak je potřeba video natočit znova.

Podobně se osvědčila vzorová data poskytovaná studentům při náhradě cvičení. Ze vzorových dat mají studenti za úkol vypočítat výsledky a sepsat protokol, čímž lze přimět podle potřeby k individuální nebo skupinové práci. Jedinečnost poskytnutých dat zároveň zabrání jednoduchému opisování z protokolu kolegy, protože výpočty a další části protokolu jsou pro každého jiné. Poskytnutá data i správné výsledky si eviduje v  tabulce, která umožňuje rychlou kontrolu správnosti výsledků, k nimž studentům dává zpětnou vazbu. Vypracovaný protokol, ať už ze cvičení nebo ze vzorových dat, studenti nahrávají do odevzdávárny. Elektronizace jim přinesla možnost klást na studenty vyšší formální i obsahové požadavky, důsledněji vynucovat jejich plnění, a tím i zkvalitnit odevzdávané výsledky. Ve výsledku tak pandemické období a s ním spojené změny vedly ke snazšímu přístupu k informacím pro studenty i vyučující a zvýšení kvality online i prezenční výuky.

Následující diskuze se z větší části týkala poznámky z prezentace, že vyučující nemůže vidět celý rozvrh studenta. Vyplynulo z ní, že celý rozvrh například konkrétní seminární skupiny je možné zjistit pouze na některých oborech Lékařské fakulty, kde jsou všechny předměty povinné a volitelné si studenti nezapisují. Celou diskuzi opět uzavřela otázka moderátorky. Na kterou doktor Zeman s nadsázkou odpověděl, že by svému předpandemickému já poradil nakoupit akcie ČEZu a zafixovat si energie. Zároveň by výuková videa připravil dříve a v lepší kvalitě, protože je při výuce bude využívat ještě dlouhou dobu.

Následující příspěvek Distanční výuka v prezenční formě studia – cesta správným směrem, nebo krok vedle? doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D., zahájil zamyšlením nad důvody, proč mají některé přednášky dlouhodobě nízkou návštěvnost. V online formě využíval tři varianty. Překvapivě nejvíce upřednostňovanou z nich byl online stream přednášek, který je však nejméně interaktivní a neumožňuje například klást otázky. Nejméně oblíbené byly přednášky přes MS Teams. Poslední variantou pro výjimečné případy jsou pak ozvučené prezentace. Nízká návštěvnost nepovinných přednášek konaných prezenčně je obecnější jev, což proděkana Sehnálka vede k závěru, že se jedná o komplexnější problém, který není jen o přístupu vyučujících. V reakci na nízkou návštěvnost poskytuje dodatečné materiály prostřednictvím interaktivní osnovy.

Semináře vyučuje hybridním způsobem pomocí mobilního AV video setu, kdy je část studentů v učebně a část se se zapnutými kamerami připojuje online přes MS Teams. Výhodou je možnost řešit situace, kdy vyučující onemocní, je na služební cestě nebo nemohou být přítomni studenti. Vyučující se díky setu může po učebně volně pohybovat a přesto stále udrží kontakt se studenty, takže z jeho strany nedojde k pocitu odcizení. Zároveň zkušenost ukázala, že studenti možnosti online seminářů nijak nezneužívali. Mezi nevýhodami uvedl nutnost dát pozor na pokrytí místnosti mikrofonem a potřebu eliminovat ruchy z ulice. Kromě toho je počet studentů, kteří mohou být připojení online, omezený a také nejde udržet oční kontakt, takže zařízení je nevhodné pro některé soutěže. Obtížná je i práce při rozdělení ve skupinkách.

Závěr své prezentace proděkan Sehnálek věnoval v současnosti řešené otázce, zda je možné online přenos někomu nařizovat. Studenti znají podmínky v předmětu dopředu a mohou si vybrat prezenční výuku. Do budoucna má v plánu začlenit online prvky jakou součást výuky přímo do studijního programu, což už se na Právnické fakultě u kombinované výuky v jednom programu podařilo.

Poté následovala diskuze, které se dotkla účinnosti kontroly docházky při online schůzce. Dále se diskuze věnovala tomu, co by mělo být cílem přednášek. Zaznělo, že teorii si studenti dokážou nastudovat sami a spíše využijí probrání praktických příkladů a využití probíraných paragrafů v praxi. Přednášky mohou být prostor pro diskuzi, ve které si studenti tříbí vlastní názor.

Na závěr příspěvku zazněla otázka moderátorky. Proděkan Sehnálek ve své odpovědi vyjádřil své překvapení po návratu k prezenční výuce, kdy si uvědomil, o kolik chůze a zdravého pohybu po budově fakulty jej pandemická opatření připravila.

Třetí blok prezentací

Začátek závěrečného bloku patřil zbrusu nové aplikaci KvIS – krátké kvízy pro zpestření výuky nebo podporu pozornosti studentů na hodinách. Mgr. Filip Daněk na úvod v aplikaci připravil krátký kvíz, při kterém si účastníci konference mohli vyzkoušet, jak aplikace vypadá z pohledu odpovídajícího studenta. Aplikace vznikla jako další z nástrojů umožňujících aktivizaci studentů, kdy se chytré mobilní telefony či notebooky mohou proměnit v hlasovací zařízení a poskytnout vyučujícímu okamžitou zpětnou vazbu na jeho otázku. Jedná se o náhradu obdobných komerčních aplikací, která je součástí Informačního systému a v souladu s GDPR.

V další části příspěvku magistr Daněk představil základní vlastnosti a  možnosti kvízu či používaný typ otázek. Na rozdíl od dalších e-learningových aplikací v Záznamníku učitele je kvíz vázaný na konkrétního vyučujícího, a  ne na předmět. Na rozdíl od odpovědníků zde lze využít jen jeden tip otázek, které nelze míchat, ale zato je možné mít třeba časový limit na otázku nebo přidělovat skóre podle rychlosti odpovědi. Kvízy je možné využít při online i prezenční výuce. Svůj příspěvek uzavřel shrnutím zpětné vazby od vyučujících, kteří již aplikaci při svojí výuce vyzkoušeli. Ti oceňují především jednoduchost použití aplikace, že je součástí Informačního systému, umožňuje dále zpracovávat výsledky a také že ji lze snadno využít i pro velké skupiny studentů.

Po příspěvku následovalo velké množství dotazů týkajících se podrobnějších vlastností a využitelnosti aplikace. Například zazněl dotaz, zda je možné kvízy řadit do složek podobně jako odpovědníky, jestli je možné je spouštět i neautentizovaně pro osoby mimo MU nebo zda je možné mít za otázkou také žebříček pořadí odpovídajících, což jsou všechno evidované podněty.

Závěrečným příspěvkem byly již tradičně Novinky v IS MU, které letos představil Mgr. Adam Muras. Nejprve se věnoval novinkám v interaktivních osnovách, kde nyní jde zjistit, jak velkou část osnovy mají přečtenou jednotliví studenti a případně na to reagovat. Nejen na začátku semestru se může hodit nástroj „Validace“, který přehledně zobrazí případné chyby v nastavení práv interaktivní osnovy a jejích částí, vypíše chybějící soubory či odkazy a zároveň umožňuje opravu mnoha z nich na jedno kliknutí. Interaktivní osnovy také nově umožňují překopírovat celé kapitoly mezi osnovami nebo v rámci jedné osnovy. Pomůcku lze využít například při změně řazení informací v rámci osnovy nebo pokud mají mí mít dvě osnovy úplně stejnou kapitolu. Další novinky v interaktivní osnově se týkají také jejího vzhledu. Úvodní obrázek je možné zobrazit i v záhlaví dalších kapitol. Na úrovní stránce osnovy je možné k jednotlivým kapitolám doplnit krátkou anotaci nebo třeba skrýt obsah kapitol a tím u osnovy zjednodušit její vzhled.

U aplikace Vzájemné hodnocení je nově zpřístupněná funkce, která umožní, aby odevzdávající byla celá skupina a ne jen jednotlivý vkladatel. Podobně jako u vzájemného hodnocení jednotlivců mohou být odevzdávající určeni z těch, kdo odevzdali, nebo může jít například o studenty jiného předmětu.

Další novinky se týkají e-kurzů a skenovacích písemek. V e-kurzech je k dispozici splněnost, díky které student může vidět, jestli už má kurz nastudovaný, nebo mu ještě něco chybí. Počet účastníků e-kurzu je také možné početně omezit a tím zajistit, že se i k e-kurzu zdarma přihlásí jen určitý počet studentů. U skenovacích písemek přibyla možnost zveřejnit naskenovaný arch studentům až o 14 dní později. Může sloužit jako pojistka, aby studenti nesdíleli zadání a jeho řešení ve chvíli, kdy část studentů bude písemka teprve čekat.

V poslední částí svého příspěvku se magistr Muras věnoval aplikacím a funkcím, které jsou právě ve vývoji. Jako první zmínil možnost přidávat ruční komentáře k odpovědích studenta v průchodu odpovědníkem. Poté následovala ukázka hojně poptávaného černého designu ISu, který se aktuálně testuje. V Záznamníku učitele půjde naplánovat odeslání hromadného e-mailu a také se pracuje na zlepšení podpory pro studenty se speciálními nároky pod správou střediska Teiresiás. V neposlední řadě také pokračují práce na novém vyhodnocení odpovědníků.

Po příspěvku opět následovala diskuze, při které zazněly dotazy na zmíněné novinky. Dotazy se týkaly například černého designu, vzájemného hodnocení skupin nebo přečtenosti interaktivní osnovy.