Open space konference o e-learningu IS MU
Téma: Jak učit dnes: s AI i bez
10. září 2026
Úvod
Šestnáctý ročník Open space konference o e-learningu IS MU (OSK) se letos konal 10. září 2026 opět v trochu méně tradičních prostorách Velké auly Karla Engliše na Právnické fakultě, tentokrát na téma „Jak učit dnes: s AI i bez“.
V úvodu účastníky přivítal prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie prof. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. a oznámil, že na Masarykově univerzitě bude jako součást Informačního systému provozován jazykový model. Zároveň s tím účastníky konference požádal, aby si jeho funkce vyzkoušeli, poskytli k nim zpětnou vazbu a byli na jazykový model hodní, protože se zatím jedná o pilotní provoz.
Na to navázal děkan Fakulty informatiky prof. RNDr. Jiří Barnat, Ph.D. krátkým zamyšlením nad rolí AI. Jako informatik je velkým příznivcem a propagátorem zavádění nových technologií a jejich využívání. Zároveň však vnímá množství obav, které se okolo AI vyskytují. Vyzval proto k zamyšlení, zda využívání umělé inteligence skutečně vede ke zlepšení kvality vzdělávání. Své úvodní slovo uzavřel přáním, aby byly nové technologie využívány účelně a inspirativně.
Vedoucí vývojového týmu IS MU doc. Ing. Michal Brandejs, CSc. účastníky konference přivítal na jubilejní desetitisící konferenci. Letošní ročník je totiž šestnáctý, což je po přepočtu na desítkovou soustavu deset tisíc, a proto je letošní konference jubilejní. Dále se zmínil o jazykovému modelu v Informačním systému a zároveň účastníky konference požádal, aby si AI souhrn vyzkoušeli a poskytli k němu zpětnou vazbu.
První blok prezentací
První příspěvek „Jak využít AI, abych sám sebe nahradil při výuce?“ zahájil doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D. poměrně střízlivým tónem, když shrnul rizika, která nesprávné užívání nástrojů umělé inteligence přináší, například falešný pocit studentů, že tématu rozumí. Poté se přesunul k pozitivním stránkám těchto nástrojů, mezi něž patří například to, že mohou sloužit jako osobní výukový trenér studentů. Jmenovitě v oblasti práva tak mohou přispět k přípravě studentů na praxi. Poté se doc. Sehnálek zaměřil na to, k čemu AI využívá v různých fázích semestru. Kromě technického řešení se prezentace zaměřovala také na využití konkrétního nástroje z pohledu studentů. Jedním z takových příkladů byl video chatbot, který studentovi pomáhá s přípravou na závěrečnou zkoušku. V závěrečné části prezentace pak doc. Sehnálek popisoval výzvy, se kterými se jeho způsob využívání AI pojí, například nutnost agentovi zamezit, aby odváděl práci za studenta a naopak jej pomocí instrukcí a nastavených pravidel přimět, aby studentovi pomáhal v procesu učení. K tomu doc. Sehnálek přidal ještě několik tipů, jak zajistit, aby se agent při hovoru se studentem věnoval probíraným tématům do požadované hloubky. V následné diskuzi se tazatelé zajímali především o složitost vyvinutí AI agenta. Z dotazů byl patrný zájem o celouniverzitní řešení, které by vyučujícím bylo snadno dostupné.
Velmi prakticky založený příspěvek Mgr. Bc. Jana Šarmana „Jak učit s AI a neztratit kontrolu nad daty“ se věnoval právním aspektům využívání nástrojů umělé inteligence. Na úvod položil účastníkům konference anketní otázku, aby určili, zda jim ukazuje osobní údaj. Odpovědi ukázaly, že účastníci konference měli různou míru vnímavosti toho, zda se o osobní údaj jedná, nebo ne. Na to Mgr. Šarman navázal zásadami, podle nichž se z pohledu nařízení GDPR určuje, co jsou osobní údaje a jak poznat, že s nimi vyučující pracuje. Také se věnoval zásadám pro zpracování osobních údajů, u nichž mimo jiné kladl důraz na účelnost a přiměřenost v množství zpracovávaných údajů. Důležitá je také transparentnost v tom, jak je s osobními údaji nakládáno. Pro některé účely postačuje zpracovávat anonymizovaná, agregovaná či alespoň pseudonymizovaná data. V závěru prezentace pak zazněla doporučení, jakým způsobem k nástrojům na zpracování dat přistupovat. Patří mezi ně patří například zhodnocování rizik i volba schváleného nástroje, která však sama o sobě nestačí. Celou prezentaci pak Mgr. Šarman uzavřel několika praktickými příklady.
První blok prezentací pak uzavřel příspěvek plný námětů k zamyšlení „Ujíždějící VLaiK, dobrovolný laik?“ Mgr. et Mgr. Zdeňka Záhory. Svoji prezentaci zahájil konstatováním, že ve svojí práci nástroje umělé inteligence nevyužívá, protože v jeho oboru poskytuje výsledky, které sice působí fundovaně, ale při bližším pohledu se ukáží jako chybné. Na to navázal svými pozorováními z výuky a vedení závěrečných prací. Ve výuce vytváření prototypů her v době před AI a s ní nepozoruje výraznější rozdíly, protože nástroje umělé inteligence sice poskytnou relevantní výstup, ale opravováním chyb v něm je potřeba strávit více času, než kolik se ušetří. Oproti tomu u závěrečných prací rozdíly pozorovatelné jsou, takže přijal několik opatření, která pak dále popsal. V reakci na nežádoucí využívání AI studenty v předmětech Mgr. Záhora také přistoupil k průběžnému přepracovávání požadavků na ukončení předmětů podle toho, jak se možnosti nástrojů umělé inteligence vyvíjí. Zároveň musí věnovat více pozornosti kontrole výstupů studentů a svojí zpětné vazbě. Výsledkem toho je pocit, že i když odvádí více práce, tak ve výsledku zvládne naučit méně studentů méně věcí. V závěrečné části svého příspěvku tak Mgr. Záhora položil několik otázek k zamyšlení. První z nich bylo, proč si navzájem lžeme o tom, že nástrojem umělé inteligence používáme. Vede to k situacím, kdy si dva neznalí posílají „děravý text“ a navzájem se tváří, že je vlastně všechno v pořádku. Na to navázal otázkou, čeho se v kontextu AI bojí a na co se těší. Mgr. Záhora si na tuto otázku odpověděl, že obavy má z vlivu nástrojů umělé inteligence na svoji pedagogickou činnost a naopak se těší na to, až splasknou přehnaná očekávání a ukáže se, k čemu se AI skutečně hodí. To ho přivedlo k poslední otázce a totiž, jestli je AI šroubovák. Pokud ano, tak si jím pokoušíme čistit uši. Svůj příspěvek Mgr. Záhora uzavřel osobně laděným konstatováním, že on sám pracuje bez AI z obav, že by se pod jejím vlivem mohl přestat pokoušet o přemýšlení. Z následné diskuze bylo patrné, že účastníci konference nadnesená témata považují za důležitá a že s nimi rezonují. Jeden z dotazů se například týkal tématu, jak účelně využívat AI k podpoře vlastního obsahu a ne jako jeho náhradu.
Druhý blok prezentací
Druhý blok konference zahájil příspěvek „Diskusní fórum jako prostor pro interaktivní odevzdávání průběžných úkolů ve výuce“, který přednesli Mgr. Miroslav Šipula a Mgr. et Mgr. Petr Palíšek, Ph.D. V první části prezentace se Mgr. Šipula věnoval řešení situace v předmětu, kde mají studenti za úkol odevzdat písemný úkol z četby. Mgr. Šipula nejprve popsal předešlé řešení v hodnocení studentů i důvody, které je vedly ke snaze o jeho zjednodušení. Patřilo mezi ně například velké množství studentů, kteří své soubory odevzdávali v různých formátech nebo pracný systém bodování, jehož snahou bylo zajistit, aby byli studenti bodováni konzistentně. Vyučující předmětu inspirovala interaktivní povaha a přehlednost sociálních sítí a hledali jejich ekvivalent v Informačním systému. Našli jej v tematickém diskuzním fóru. Studenti tak nyní vkládají svůj úkol formou příspěvku v diskuzi, kde je hodnocen slovním komentářem v poznámkovém bloku. Prostředí diskuzního fóra vyučujícím umožňuje se studenty dále vést dialog a díky hodnocení v poznámkovému bloku mají přehled, kolik studentů již hodnotili. Díky tomu kromě jiného ke studentům přistupují osobněji, což studenty pozitivně motivuje. Mezi nevýhodami Mgr. Šipula zmínil například technickou náročnost přípravy aktivity, ale také velkou propracovanost některých příspěvků, takže je pak nejde ohodnotit stručně jednou větou. Poskytnutí zpětné vazby tak může zabrat více času.
Ve druhé části prezentace se dr. Palíšek věnoval využití diskuzí v předmětu, kde není potřeba hodnotit konkrétní příspěvky, protože cílem aktivity je studenty motivovat, aby četli povinnou četbu už v průběhu semestru. Zároveň nechtěli, aby studenti namísto psaní příspěvků požívali jazykové modely, čímž by obcházeli zadání. Vytvořili tedy tematické diskuze, kde má každý student za úkol vložit vlastní příspěvek a na někoho dalšího reagovat. Nastavili k tomu pravidla, kde vysvětlují, jak by diskuze měla vypadat. Mezi požadavky na studenty patří autenticita a jsou vyzýváni, aby se nebáli dát najevo, pokud něčemu nerozumí. V praxi se ukázalo, že aby aktivita plnila účel, tak je potřeba během semestru se studenty udržovat kontakt a připomínat jim smysl úkolu. Také je velmi důležité, aby se studenty diskutovali i sami vyučující. I když příspěvky studentů nehodnotí, potřebují si udržovat přehled o počtech příspěvků jednotlivých studentů v diskuzích, takže k tomu používají vlastní skript. Prezentaci pak dr. Palíšek zakončil ukázkami, jak diskuze mezi studenty probíhá.
V příspěvku „Checklist: nová aplikace pro sledování studijního pokroku“ Mgr. Filip Daněk představil první z novinek v Informačním systému. Na úvod představil motivace, které k vývoji aplikace vedly. Těmi byly například přehled o průběžném pokroku studentů a snaha o posílení systematické práce studentů během semestru. Hlavní část prezentace se zaměřila na představení aplikace, jak vypadá z pohledu vyučujících i studentů a také byly představeny její aktuální funkce. V poslední části Mgr. Daněk nastínil další směry ve vývoji aplikace, mezi které patří například přidávání dalších typů úkolů. Na to navázal představením harmonogramu dalšího vývoje Checklistu. Aplikace je aktuálně přístupná v pilotním režimu pro vyučující, kteří o její vyzkoušení projeví zájem. Mgr. Daněk proto vyučujícím nabídl, aby se ozvali, pokud si přejí aplikaci vyzkoušet. Následné dotazy směřovaly zejména k novým typům úkolů a možnostem aplikace, o které by účastníci konference měli zájem.
V další prezentaci se Mgr. Jitka Daňková věnovala postupnému přechodu agendy Učitel na responzivní verzi v příspěvku nazvaném „Nová aplikace Učitel v IS MU“. Nejprve Mgr. Daňková představila harmonogram plánovaného přechodu na novou verzi rozcestníku Učitel a funkcím, které zde mají nově přibýt. Poté se zaměřila na možnosti, které nová stránka již nabízí, například upozornění na některé předmětové události během semestru, možnost rychle si vyhledat informace o studentovi nebo organizaci položek na úvodní stránce, kterou si uživatel může přizpůsobit. Pozornost byla věnována také přepracované funkci pro výběry studentů v Záznamníku učitele předmětu. Na to navázalo představení návrhu budoucího vzhledu stránky Záznamníku učitele a také byla blíže upřesněna analytická data, která mají být v nové verzi vyučujícím k dispozici. Prezentaci Mgr. Daňková zakončila otázkou, jaká analytická data by pro vyučující byla užitečná. Dotazy účastníků na tu to výzvu reagovaly. Byl v nich patrný zájem o zdrojová data k dalšímu zpracování i o statistiky sloužící jako podklad pro další rozhodování vyučujícího v předmětu.
Celou konferenci již tradičně uzavřela prezentace „Novinky v IS MU“, kterou také přednesla Mgr. Jitka Daňková. V první části prezentace přišly na řadu novinky, které již byly zveřejněny uživatelům. Letos byly zmíněny například interaktivní osnovy, v nichž se zobrazují doplňující informace předmětu vyplněné v Katalogu, ale i samotný Katalog předmětů, který využívá editor HTML. Pozornost byla věnována nástroji Test autorství, který vznikl jako podklad pro rozhodování, zda student zná svou vlastní práci. Také byla představena možnost vytvořit zkušební termín a zároveň registrovat místnost pro zkoušku. Prezentaci pak uzavřel výhled funkcí, které se pro uživatele teprve chystají. V plánu jsou například inovace ve vzhledu interaktivních osnov nebo nové možnosti ve vyhodnocování skenovací písemky.
Závěrem
Již tradičně byl součástí konference také doprovodný program. Účastníci konference se mohli zapojit do ankety, ve které jsme se ptali na otázku „Kdy Vás nechaly moderní technologie na holičkách?“ Kromě toho měli možnost se zúčastnit soutěže, v níž měli účastníci za úkol odpovědět na několik otázek ohledně možností e-learningových aplikací v Informačním systému. Soutěž byla letos okořeněna možností najít e-technika a konzultovat svoje odpovědi s ním.
Formát konference byl letos o trochu změněný, takže měla dva bloky přednášek a jednu prodlouženou přestávku. Vyučující tak měli dodatek příležitostí vzájemně si sdělovat zkušenosti z výuky s dalšími účastníky nebo navštívit některý z informačních stánků. Zde měli účastníci konference možnost konzultovat cokoli, co je ohledně Informačního systému zajímá.