MVZn4500 Diplomový seminář I.

Fakulta sociálních studií
podzim 2024
Rozsah
0/2/0. 10 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Předpoklady
! MVZ408 Diplomový seminář && !NOW( MVZ408 Diplomový seminář )
Schopnost tvůrčí práce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem DS I. je zpracovat kvalitní návrh magisterské práce a zahájit práce na její tvorbě. Verze diplomové práce předložená jako podklad k udělení kreditů za DS I. musí obsahovat konečnou verzi argumentu, výzkumných otázek nebo hypotéz a rámcovou osnovu textu. Kredity budou uděleny za předložení výzkumného návrhu, zpracování kapitoly o přehledu literatury k tématu, zpracování kapitoly o metodách sběru a analýzy dat a zpracování dalších meritorních kapitol tak, aby rozsah textu činil nejméně 40% minimálního rozsahu magisterské práce.
Výstupy z učení
Absolvent předmětu je schopen formulovat ve svém oboru relevantní výzkumný základě shromážděných dat sestavit odborný text, jenž je v souladu s teoretickými, metodologickými a formálními požadavky oboru v následujících žánrech: 1. Práce shrnující stav poznání (literature review) 2. Policy paper 3. Rozšířený position paper 4. Historická studie 5. Výzkumná práce Tím studující prokáží, umí samostatně vymezit a řešit komplexní problém s použitím vhodných teorií, konceptů a metod oboru a aplikovat metodologii výzkumu v oblasti mezinárodních vztahů při expertní činnosti jak ve státní, tak v korporátní sféře.
Osnova
  • Předmět probíhá formou individuálních konzultací s vedoucím práce v průběhu vlastního zpracovávání zadání. Student musí postupovat v souladu s terminářem katedry. O udělení zápočtu rozhoduje školitel. Kredity jsou uděleny ve zkouškovém období tehdy, jakmile jsou splněny všechny cíle předmětu. Pokud cíle předmětu do konce příslušného zkouškového období naplněny nejsou, je studující hodnocen N. Pokud plnění předmětu neprobíhalo, je zaznamenána pomlčka.
Výukové metody
Student se na individuálních konzultacích s vedoucím práce aktivně podílí na všech fázích tvorby práce – na přípravě, psaní i kompletaci. Studenti postupují dle individuálních pokynů jednotlivých vedoucích.
Metody hodnocení
Kredity budou uděleny za předložení výzkumného návrhu, zpracování kapitoly o přehledu literatury k tématu, zpracování kapitoly o metodách sběru a analýzy dat a zpracování dalších meritorních kapitol tak, aby rozsah textu činil nejméně 40% minimálního rozsahu magisterské práce
Informace učitele
Pravidla pro zpracování kvalifikačních prací na magisterském programu Mezinárodní vztahy Základním pravidlem, kterému musí vyhovět všechny žánry, je tematické zaměření na mezinárodní vztahy v širším pojetí (viz Kratochvíl, P. – Drulák, P. 2009. Encyklopedie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, 171-173). Práce pohybující se výlučně v jiných vědních oborech (mediální studia, sociologie, právo, historie atp.) bez přesahu do mezinárodních vztahů jsou nepřípustné. Studentky a studenti si vyberou jeden z následujících žánrů kvalifikačních prací: 1. Práce shrnující stav poznání (literature review) 2. Policy paper 3. Rozšířený position paper 4. Historická studie 5. Výzkumná práce Jiný žánr kvalifikační práce, který neodpovídá žádnému z výše popsaných žánrů (například biografie) je přípustný pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech. Souhlas garanta programu je v tomto případě nezbytný. Každá kvalifikační práce musí obsahovat abstrakt, který (mimo jiné) explicitně uvede, o jaký žánr se jedná. Součástí hodnocení práce je aktivní přístup studujících ke konzultacím s vedoucím práce, stejně jako samostatnost a vlastní iniciativa při zpracovávání práce. Rozsah bakalářské práce: 25 až 30 normostran (1 normostrana = 1800 znaků), minimálně 45 000 znaků. Výrazné neodůvodněné překročení doporučeného rozsahu může být důvodem pro penalizaci při hodnocení. Do rozsahu se započítává vlastní text práce, text v poznámkách pod čarou a seznam literatury; nezapočítává se, titulní list, obsah, prohlášení, přílohy či podobné nepovinné součásti práce. Rozsah magisterské práce: 60 až 80 normostran (1 normostrana = 1800 znaků), minimálně 104 000 znaků. Výrazné neodůvodněné překročení doporučeného rozsahu může být důvodem pro penalizaci při hodnocení. Do rozsahu kvalifikační práce se započítává vlastní text práce, text v poznámkách pod čarou a seznam literatury; nezapočítává se, titulní list, obsah, prohlášení, přílohy či podobné nepovinné součásti práce. 1. Práce shrnující stav poznání (literature review) Cílem je popsat a zhodnotit stav bádání v určité úzce vymezené oblasti. Široce pojatá témata, jako je například percepce druhé světové války v akademické literatuře, jsou pro bakalářské i magisterské kvalifikační práce nevhodné a nedoporučuje se je zpracovávat. Cílem literature review, což je jeden z nejnáročnějších akademických žánrů vůbec, je seznámit čtenáře se stavem výzkumu ohledně daného tématu a zjistit, které oblasti jsou neprobádané a vyžadují tedy další výzkum. Jinými slovy, literature review kriticky shrnuje, co o daném tématu víme, a také, co nevíme a co je potřeba dále zkoumat. Literature review nemá být seznamem anotací jednotlivých vědeckých prací, ale má být strukturováno dle témat a podtémat. Struktura literature review tedy není postavena na jednotlivých autorech (či pracích), ale je postavena na jednotlivých konceptech, teoriích či přístupech. Odkaz na autory a jejich díla je sice důležitý, ale představuje pouze podporu pro danou diskusi konceptů, teorií a přístupů. Charakteristiky literature review: - shrnuje relevantní literaturu k danému tématu a kriticky ji analyzuje - hodnotí současný stav poznání z hlediska jeho úplnosti a kvality - prezentuje autorův pohled na to, co je v současném poznání přínosné, co je méně přínosné. Dále identifikuje, u kterých témat dosud neexistují jednoznačné závěry a kde jsou v poznání daného tématu prázdná místa. - představuje a analyzuje stav poznání daného tématu syntetizující formou, nikoliv formou výčtu autorů či vědeckých prací. - v závěru jasně shrnuje současnou úroveň poznání, identifikuje její silné a slabé stránky a navrhuje vhodné výzkumné otázky či hypotézy pro budoucí inovativní výzkum - závěr shrnující jádro práce - popis tématu nesmí být v žádném případě jádrem práce! Doporučená literatura: Knopf J. W. 2006. Doing a Literature Review. PS: Political Science and Politics 39(1): 127-132. 2. Policy paper Cílem práce typu policy paper je poskytnout návrh řešení nějakého společenského problému. Na rozdíl od práce typu "výzkumná práce" nemá policy paper ambici přispět do teoretické debaty o daném problému. Jde mu o představení možného řešení relevantního problému mezinárodních vztahů. Policy paper identifikuje praktický, politicky a společensky relevantní problém, který je třeba vyřešit (například jak deeskalovat konflikt v Sýrii, jak zformulovat zahraniční politiku České republiky vůči Německu apod.), identifikuje možná řešení, tato řešení zhodnotí a jasně navrhne doporučené řešení problému. V rámci žánru policy paper se někdy rozlišuje mezi "policy study" a "policy analysis". V bakalářské práci se očekává policy study, nikoliv policy analysis (více o rozdílech viz Young and Quinn 2002). Očekává se tedy práce, která nebude psána pro konkrétního klienta s konkrétním zadáním, ale bude o problému samotném. Práce bude cílit na čtenáře z řad expertů na analýzu veřejných politik, nikoliv na aktéry s rozhodovací pravomocí (tj. politiky). Za účelem podpory argumentace tak tento žánr připouští a v konkrétních případech dokonce vyžaduje i vlastní sběr primárních dat, ne jen sumarizaci již vyzkoumaného. S ohledem na cílovou skupinu čtenářů by jazyk práce měl být odborný a argumentace by měla mít odpovídající hloubku. Struktura policy paperu - Uvedení tématu jasně shrnující hlavní argument/doporučení - Popis závažného policy problému a odůvodnění, proč je problém třeba řešit. Je třeba jasně popsat kontext, ve kterém problém nastává a dále srozumitelně sdělit záměr/cíl práce - I policy paper obsahuje metodologickou sekci, přestože se tato může poněkud lišit od research paper. I tak je však třeba jasně popsat, z jakých dat vycházíte, a jak s nimi budete pracovat a jaký bude Váš celkový postup práce a argumentace. - Popište také limity Vašeho postupu, neboť je zřejmé, že jedna studie sotva může zahrnout všechny aspekty zkoumaného policy problému. Stejně tak je možné, že jste nebyli schopni sebrat veškerá data, např. z důvodu jejich omezené dostupnosti apod. - Popis možných způsobů řešení problému - Analýza pravděpodobných dopadů jednotlivých popisovaných alternativ, jejich silných a slabých stránek - Doporučení, tedy naznačení preferované alternativy a uvedení argumentů, proč je Vaše volba nejlepším řešením problému - Závěr Doporučená literatura: Eóin Young a Lisa Quinn. 2002. Writing Effective Public Policy Papers. A Guide for Policy Advisers in Central and Eastern Europe. Open Society Institute. 3. Rozšířený position paper Cílem position paperu je obhájit konkrétní argumentační pozici k určitému úzce vymezenému empirickému, konceptuálnímu nebo teoretickému problému mezinárodních vztahů. Příkladem mohou být například teze, že svět se stává stále více mírumilovný (S. Pinker), že carské Rusko je největší kontrarevoluční hrozba evropským buržoazním demokraciím (K. Marx), že civilní mocnost je kvalitativně novým typem státního aktéra v mezinárodních vztazích (H. Maull), že za mír mezi demokraciemi vděčíme americké hegemonii (S. Rosato) nebo že Československo se v roce 1938 nemělo šanci samo vojensky ubránit (M. John) atp. Argument autora kvalifikační práce se musí prolínat celým textem. Tento typ textu neusiluje o získání nového vědeckého poznatku rigorózním metodologickým postupem. Jeho smyslem je ale přinést pokud možno inovativní úhel pohledu na vybraný problém. Struktura position paperu - Uvedení tématu sumarizující hlavní téma a stanovisko autora. - Jasné uvedení tématu čtenáři, představení vlastního argumentu a uvedení odlišných argumentů k problému. - Stručné analytické zhodnocení zachycení problému v odborné literatuře. - Jasnou a logickou argumentaci podporující hlavní argument (tezi) autora podloženou empirickou evidencí a nikoli pouze názory autorit. - Představení a vyvrácení proti argumentů vůči hájené pozici. - Závěr sumarizující argumenty ve prospěch zastávané pozice a vyvracející proti argumenty. Doporučená literatura: Ian Johnston. 2000. Essays and Arguments: A Handbook on Writing Argumentative and Interpretative Essays. VIU. 4. Historická studie Historicky orientované kvalifikační práce mají své významné místo v portfoliu mezinárodních vztahů. Jejich zpracování není jednoduchou záležitostí a od studentů vyžaduje zvýšené pracovní úsilí, zejména co se týká archivního výzkumu a práce s edicemi dokumentů. Archivní sběr dat, který je žádoucí u bakalářských prací a nezbytný u prací magisterských, posouvá tento žánr blíže kategorii výzkumné práce, protože může vést ke generování nových poznatků. V případě zahraničních témat může být práce v archivu nahrazena využitím edic diplomatických dokumentů. Přínos zejména magisterských kvalifikačních prací spočívá ve zpracování mnoha zajímavých témat, jimž byla v dosud vydané odborné literatuře věnována nedostatečná pozornost. Od historických studií se očekává, že budou zpracovány způsobem tázání a metodami historické vědy (viz Dvořák, T., Fasora, L., Chocholáč, B., Malý, T., Nečasová, D., Stoklásková, Z., Wihoda, M. 2014. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita. Využít lze i starší práci Hroch, M. 1985. Úvod do studia dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství). Struktura historické studie: - Úvod: Uvedení tématu, formulace výzkumných otázek, které se pohybují v rámci oboru mezinárodní vztahy a využívají jeho konceptuální aparát. Očekávaný přínos práce. - Shrnutí dostupných primárních pramenů a jejich důsledná vnitřní a vnější kritika. - Přehled dosavadního uchopení tématu v odborné literatuře, identifikace a diskuse silných a slabých míst. - Rozbor v práci použitých a úvahu přicházejících a nepoužitých metod historické vědy a jejich limitů v kontextu práce. - Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ve stylu co výzkumná otázka/podotázka, to kapitola práce. - Shrnutí dosaženého přínosu práce pro současný stav poznání a jeho diskuse na pozadí existující odborné literatury. - Závěr sumarizující celý postup a zjištění. 5. Výzkumná práce Cílem výzkumné práce je obohatit naše poznání určitého jevu nebo tématu. Základem výzkumné práce je tedy novost poznatků, které přináší. Výzkumná práce stanoví výzkumnou otázku, zhodnotí, jak na tuto otázku odpovídá existující odborná literatura, určí, co v existující odborné literatuře chybí a tuto mezeru v poznání pak zaplní. Struktura výzkumné bakalářské práce: - Úvod: Uvedení tématu, odůvodnění jeho praktické a teoretické důležitosti, formulace (uvedení) hlavní výzkumné otázky (tj. obecného cíle práce), stručné odůvodnění, proč je daný jev třeba zkoumat (proč existující literatura nestačí). Stručně shrne výsledky analýzy a stručně přestaví hlavní tezi práce, ke které práce dospěla a kterou bude autor obhajovat. - Literature review (teoretická část): Konceptualizace pojmů, prezentace a kritické zhodnocení stávající literatury k tématu (jak psát literature review - viz sekce "Práce shrnující stav poznání (literature review)"). Podrobnější prezentace teoretických a praktických důvodů, proč je daný jev třeba zkoumat (proč existující literatura nestačí). Formulace hypotéz či konkrétních výzkumných otázek. - Data a proměnné: Popis dat použitých později v analýze (vč. popisu sběru dat), operacionalizace proměnných, metoda zpracování dat. Data a proměnné mohou být kvalitativní, kvantitativní povahy nebo smíšené povahy v závislosti na předmětu výzkumu. - Analýza: Prezentace analýzy dat, diskuse výsledků, zhodnocení hypotéz/odpovědí na výzkumné otázky. - Závěr: Velmi stručně připomene cíl práce a přínos práce. Stručně shrne výsledky analýzy a poskytne odpověď na výzkumné otázky. Poskytne zamyšlení se nad aspekty potenciálně oslabujícími platnost výsledků analýzy. Může navrhnout směřování budoucího výzkumu. Téma výzkumné práce musí brát v úvahu rozsah kvalifikační práce (bakalářská, magisterská) a nutnost obsáhnout všechny části výzkumné práce (literature review, teoretické zakotvení, data, metoda). Zkoumaný problém by tedy měl být spíše omezenější a testovat by se měly spíše výseky teorií či modely. Doporučujeme téma a zadání výzkumně zaměřené práce včas a pečlivě konzultovat s potenciálním vedoucím. Podmínky a standardy pro udělení zápočtu v předmětu Diplomový seminář na KMVES:
1. Diplomový seminář v termínu stanoveném v termináři KMVES.


2. Rozsah: minimálně 40% ze stanoveného minimálního počtu znaků.


3. Kredity budou uděleny za předložení výzkumného návrhu, zpracování kapitoly o přehledu literatury k tématu, zpracování kapitoly o metodách sběru a analýzy dat a zpracování dalších meritorních kapitol tak, aby rozsah textu činil nejméně 40% minimálního rozsahu magisterské práce 4. Nemusí být zcela dokončen poznámkový aparát.


5. Nemusí být kompletní seznam použitých pramenů a literatury.


6. Nemusí obsahovat plánované přílohy.


Další komentáře
Předmět je vyučován každý semestr.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, jaro 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2024/MVZn4500