FSS:MVZ803 Theory of Intl. Rel. - Course Information

MVZ803 Theory of International Relations

Extent and Intensity

0/0. 10 credit(s). Type of Completion: zk (examination).

Teacher(s)

PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. (lecturer)
Mgr. Vladan Hodulák, Ph.D. (assistant)
Mgr. Jana Hynková-Dvoranová (assistant)
PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (assistant)

Guaranteed by

PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Department of International Relations and European Studies – Faculty of Social Studies
Contact Person: Olga Cídlová, DiS.

Timetable

Fri 14. 12. 16:00–17:40 P22

Course Enrolment Limitations

The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

there are 13 fields of study the course is directly associated with, display

Course objectives (in Czech)

DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! Kurs je seznámením s hlavními teoriemi, které se rozvinuly za dobu existence oboru mezinárodních vztahů; svým záběrem pokrývá teorie od jejich počátků až po detailnější rozbor aktuálních teorií mezinárodních vztahů, jak se profilují v současnosti. Po stručném úvodním přehledu genese teorií mezinárodních vztahů a hlavních problémů, které jsou s nimi spojeny, následuje podrobnější rozbor těch konkrétních teorií, které v rámci oboru mají největší význam. Kurs se věnuje nejdříve geopolitice jakožto specifickému případu na pomezí klasických teorií mezinárodních vztahů a jejich předchůdci, aby následně studenty seznámil s teoriemi spadajícími pod hlavičku liberalismu, realismu a různých marxistických variací. Dvěma hlavními oblastmi zájmu ve druhé polovině kursu jsou jednak debata mezi neorealismem a neoliberalismem jako dvěma klíčovými teoriemi tradičního positivistického přístupu v mezinárodních vztazích, jednak různé teorie spadající pod hlavičku postpositivismu, jako jsou například feminismus, kritická teorie apod. Stranou pozornosti však nezůstanou ani méně tradiční pohledy na možné podoby teorií mezinárodních vztahů, jakými jsou například teorie Francise Fukuyamy, Samuela Huntingtona a dalších.

Syllabus (in Czech)

• DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! Podzimní semestr akademického roku 2007/2008 má celkem 14 týdnů, obsah učiva kursu je proto rozdělen do bloků, z nichž každému je vyhrazen jeden týden. První týden semestru je vyhrazen pro seznámení studentů se zadanou literaturou a přípravu harmonogramu jejich práce; poslední týden semestru je určen pro opakování učiva. 1) První týden – Příprava na studium Orientace v zadané literatuře, příprava harmonogramu studia. 2) Druhý týden – Obecný kontext teorie MV; geopolitika Geopolitika jako předchůdce teorií MV, konkrétně pak realismu; její kořeny v 19. století a následný vývoj až po „zlatou éru“ mezi světovými válkami; geopolitika „německá“ (Kjellén, Ratzel, Haushofer) a „anglosaská“ (mj. Mahan, Mackinder) jako dvě hlavní větve; diskreditace následkem 2. světové války a následný přerod v holisticky chápanou teorii (tzv. nová geopolitika); různé směry geopolitiky ve druhé polovině 20. století. Kořeny teorie MV, různí myslitelé jako předchůdci teorie MV, obecné pojmy a vědecké problémy spojené s fungováním teorií MV, vývoj teorií v časové posloupnosti od liberalismu přes realismus až k průniku behavioralismu a změnám metodologie, reálný politický kontext teorií a okolnosti poznamenávající jejich podobu, nástup neorealismu, velké debaty. Povinná četba: Dougherty, Pfaltzgraff (1981), s.58-79, 22 s., Drulák (2003), s.29-51, 23 s., Hollis, Smith (2000), s.27-56, 44 s., Krejčí (1997), s.329-340, 12 s., Pšeja in Pšeja (2005), s.11-22, 12 s., Kořan in Pšeja (2005), s.145-158, 14 s. Modelová otázka: Srovnejte geopolitiku před druhou světovou válkou a po ní. 3) Třetí týden – Liberalismus Liberalismus jako způsob chápání mez. vztahů, jeho kořeny v politické filosofii i filosofii obecně, variace liberalismu v teorii mezinárodních vztahů, liberální internacionalismus a jeho chápání války, míru a významu obchodu, lidská práva jako součást teorie liberalismu, vztah liberalismu a globalisace. Povinná četba: Drulák (2003), s.72-87, 16 s., Blažek in Pšeja (2005), s.43-61, 19 s. Modelová otázka: Charakterisujte hlavní prvky liberalismu v mezinárodních vztazích. 4) Čtvrtý týden – Neovarianty liberalismu Navazuje na předchozí téma, od obecných premis liberalismu přechází k detailnímu rozboru jednotlivých variant liberalismu v procesu jeho vývoje v rámci MV, tři tradice liberalismu (kromě lib. internacionalismu též lib. imperialismus a lib. pacifismus) jako zdroje pro formování teorií, lib. internacionalismus, lib. institucionalismus a idealismus jako tři základní teorie a jejich proměna v neovarianty, role liberalismu v současné teorii MV. Povinná četba: Doyle, in Viotti, Kauppi (1999), s.233-245, 13 s., Baylis, Smith (1999), s.148-162, 15 s. Modelová otázka: Podrobně popište nejvýznamnější z neovariant liberalismu. 5) Pátý týden – Realismus Vznik realismu, E. H. Carr jako jeho tvůrce a H. Morgenthau jako hlavní a nejvlivnější představitel, podoby realismu v Carrově a Morgenthauově podání včetně Morgenthauových šesti principů realismu, kritika klasického realismu. Povinná četba: Drulák (2003), s.54-70, 17 s., Guzzini (2004), s.29-80, 52 s. Modelová otázka: Vysvětlete přínos H. Morgenthaua pro teorii mezinárodních vztahů. 6) Šestý týden - Neorealismus Rozdíly neorealismu a realismu, postavení neorealismu v současné teorii MV, otázka jeho dominance, hlavní myšlenky neorealismu dle K. Waltze jako jeho tvůrce, a to včetně tří klíčových principů, argumentace odůvodňující specifický pohled neorealismu na mezinárodní systém. Povinná četba: Guzzini (2004), s.147-165, 19 s., Waltz (1979), s.60-101, 42 s. Modelová otázka: Podejte zdůvodnění Waltzem zdůrazňovaného systémového pojetí neorealismu. 7) Sedmý týden – Marxismus a jeho varianty „World system theory“ Immanuela Wallersteina jako na příklad vlivné a teoreticky nejpropracovanější koncepce vycházející z marxismu, východiska teorie mj. v práci V. I. Lenina, prostorové i časové aspekty teorie, klíčové pojmy a perspektivy vývoje mezinárodního systému z hlediska Wallersteinovy teorie včetně rozboru faktorů krize systému, další variace marxistického myšlení v MV. Povinná četba: Baylis, Smith (1999), s.127-144, 17 s., Krutílek in Pšeja (2005), s.78-92, 15 s. Modelová otázka: Charakterisujte hlavní aspekty „world system theory“ Immanuela Wallersteina. 8) Osmý týden – Neorealismus a neoliberalismus: debata a/nebo syntéza? Sledování vývoje neorealismu a neoliberalismu, identifikace styčných bodů a hlavních rozdílů, rozbor postupů při překonávání odlišností, vznik fenoménu označovaného jako neo-neo syntéza, profilace dvojice teorií neorealismus a neoliberalismus jako hlavního trendu oboru, vztah obou těchto teorií k ostatním proudům teorie MV a k jejich kritice. Povinná četba: Baldwin (1993), s.3-25, 23 s. Modelová otázka: Popište Baldwinovu charakterizaci vztahu neorealismu a neoliberalismu. 9) Devátý týden – Postpositivismus I.: historická sociologie, kritická teorie Vysvětlení obsahu termínu postpositivismus, jeho srovnání s positivismem, posice postpositivismu v kontextu celé teorie MV, hlavní teorie tvořící součást postpositivistckého přístupu, historická sociologie jako zvláštní případ na pomezí tradičního a postpositivistického přístupu, její pojetí státu jako styčný bod s realismem a její význam pro budoucí vývoj teorie MV, kritická teorie jako příklad snahy pojímat MV jako komplexní prostor. Povinná četba: Hobson, Hobden (2002), s.223-243, 21 s., Burchill, Linklater (2001), s.155-175, 21 s. Modelová otázka: Charakterisujte vztah historické sociologie k positivistickým teoriím v mezinárodních vztazích. 10) Desátý týden – Postpositivismus II.: feminismus, postmodernismus, normativní teorie Další teorie spadající do sféry postpositivismu, které se vyznačují vyšší mírou kritičnosti než teorie probírané v předchozích týdnech, feminismus a postmodernismus jako příklady pronikání moderních idejí a politických teorií do MV, jejich hlavní rysy, normativní teorie jako specifický případ kritiky, její „návrat“ do MV dekádách odmlky, posice normativních aspektů ve výzkumu MV. Povinná četba: Cochran (1999), s.1-18, 18 s., Burchill, Linklater (2001), s.231-265, 35 s., Baylis, Smith (1999), s. 172-187, 16 s., Konečná, Kuchyňková in Pšeja (2005), s.94-126, 33 s. Modelová otázka: Popište různé varianty feminismu v mezinárodních vztazích. 11) Jedenáctý týden – Sociální konstruktivismus: třetí cesta? Snahy o nalezení kompromisu mezi positivismem a postpositivismem, vznik sociálního konstruktivismu jako pokusu o via media v teorii MV, určující rysy sociálního konstruktivismu, jeho hlavní styčné body s tradičními přístupy a hlavní faktory jím přinášení inovace, identifikace sociálního konstruktivismu jako v podstatě tradičního směru výzkumu, jeho schopnost absorbovat kritické názory. Povinná četba: Burchill, Linklater (2001), s.209-228, 20 s., Hynek in Pšeja (2005), s.129-141, 13 s. Modelová otázka: Jaké jsou hlavní znaky sociálního konstruktivismu? 12) Dvanáctý týden – Teorie trochu jinak I.: F. Fukuyama a S. Huntington Dva specifické příklady konkrétní podoby uvažování o mezinárodních vztazích, rozbory uvedených dílčích teorií, Huntingtonova představa kultury jako nejzákladnějšího fenoménu a bytostně konfliktních vztahů mezi kulturami, Fukuyamova vize vítězství liberální demokracie jako nejefektivnějšího souboru idejí, silná a slabá místa obou teorií. Povinná četba: Fry, O’Hagan (2000), s.21-32, 135-149, 27 s., Huntington (2001), s.31-41, 213-244, 42 s., Fukuyama (2002), s.25-67, 43 s. Modelová otázka: Jaké jsou hlavní podobnosti a rozdíly Fukuyamovy a Huntingtonovy teorie? 13) Třináctý týden – Teorie trochu jinak II.: vize světové politiky Příklady dalších konkrétních způsobů uvažování o mezinárodních vztazích, možnosti další role státu a na něm založeného uspořádání, vize mezinárodního společenství jako obce různých entit fungujících na kooperativním základě a sdílených zájmech, důraz na moc jako klíčový aspekt mezinárodních vztahů a na její vyvažování jako hlavní nástroj její správy. Povinná četba: Fry, O’Hagan (2000), s.33-75, 43 s. Modelová otázka: Zasaďte uvedené vize do kontextu teorií mezinárodních vztahů. 14) Čtrnáctý týden – Opakování učiva a příprava na zkoušku

Assessment methods (in Czech)

V průběhu kursu studenti sepíší dva kontrolní testy, kurs je zakončen písemnou zkouškou. Výsledky těchto úkolů jsou započítávány do závěrečného hodnocení dle čl. 16, odst. 10 Studijního a zkušebního řádu MU (pro podrobnosti viz níže oddíl Hodnocení kursu).

Language of instruction

Czech

Further comments (probably available only in Czech)

The course is taught annually.

• Enrolment Statistics (Autumn 2007, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/fss/autumn2007/MVZ803