MVZn4202 Dějiny mezinárodních vztahů

Fakulta sociálních studií
jaro 2021
Rozsah
2/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (přednášející)
Ing. Mgr. Adriana Ilavská, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Marek Bičan (cvičící)
Garance
doc. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Út 12:00–13:40 U33
Předpoklady
! HMV401 Dějiny mezinárodních vztahů
Vstupní znalosti v rozsahu MVZ102, schopnost číst v anglickém jazyce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurs se zabývá problematikou historického vývoje mezinárodních vztahů mezi lety 1648 - 2001. Hlavním cílem kurzu je pochopit základní trendy v historickém vývoji mezinárodních vztahů, charakteristiku mezinárodního systému a jeho aktérů. Po úspěšném absolvování kurzu budou studenti schopni chápat historii mezinárodních vztahů v letech 1948 - 1991; nastínit hlavní milníky ekonomických a vojenských dějin; interpretovat hlavní historické události v daném období a používat nabyté znalosti k argumentaci na expertní úrovni. Kurz rozšiřuje vstupní znalosti v rozsahu předmětu Dějiny mezinárodních vztahů (MVZ 102). Hlavní těžiště studia kurzu spočívá v průběžném nastudování povinné literatury. Přednášky v rámci kurzu se budou zabývat načrtnutím jádra celé látky, případně vybranými problémy z celé látky v rámci jednotlivých tématických bloků a slouží pouze jako uvedení do problému.
Výstupy z učení
- znalost dějin MZV 1815-2011. - schopnost porozumět historickým kořenům současné mezinárodní politiky.
Osnova
  • 1. Seznámení s předmětem, rozdělení referátů. Základní tendence ve vývoji systému mezinárodních vztahů do současnosti a hlavní tendence v mezinárodní politice v letech 1648 – 1815. 2. Evropská politika v 19. století a její důsledky pro svět. 3. Vzestup a úpadek Osmanské říše. Problém „východní otázky“ a její vliv na mezinárodní vztahy. Průběžná prověrka č. 1 z témat 1-3. 4. Svět v předvečer první světové války a první světová válka. 5. Důsledky první světové války pro mezinárodní politiku a pro mocenské postavení evropských zemí. Svět mezi dvěma válkami. 6. Velmocenský nástup Japonska a jeho důsledky pro světovou politiku. 7. Role Číny v mezinárodní politice v 19. a 20. století.Průběžná prověrka číslo 2. z témat 4-6. 8. Problematika kolonizace a dekolonizace. Střety kvůli impériu. 9. Druhá světová válka. Důsledky druhé světové války pro mezinárodní politiku. 10. Studená válka a détent. Průběžná prověrka č. 3 z témat 7-9. 11. Arabsko-izraelský konflikt a jeho dopad na mezinárodní politiku. 12. Konec studené války a svět po skončení studené války 13. Reflexe světové politiky po skončení studené války v akademické literatuře. Průběžná prověrka č. 4 z témat 10-13.
Literatura
    povinná literatura
  • Shambaugh, David. The Modern Chinese State. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. S. 42-161.
  • Shambaugh, David. The Modern Chinese State. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. S. 42-161.
  • Macmillanová, Margaret. (2004): Mírotvůrci. Pařížská konference 1919
  • ŽÍDEK, Libor. Dějiny světového hospodářství. 2. rozšířené. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 400 s. ISBN 978-80-7380-184-7. info
  • FERRO, Marc. Dějiny kolonizací : od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Vyd. 1. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2007, 503 s. ISBN 9788071060215. info
  • VESELÝ, Zdeněk. Dějiny mezinárodních vztahů. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 606 s. ISBN 9788073800185. info
  • Historie moderní války. Edited by Charles Townshend, Translated by Leonid Křížek. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2007, 429 s. ISBN 9788020415400. info
  • JANOŠ, Jiří. Japonsko a Korea : dramatické sousedství. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, 318 s. ISBN 9788020015037. info
  • NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, 271 s. ISBN 80-902261-4-0. info
  • HOCKING, Brian a Michael SMITH. World politics : an introduction to international relations. 1st publ. New York: Harvester Wheatsheaf, 1990, xii, 368 s. ISBN 0-7450-0175-9. info
Výukové metody
Přednášky zahrnují diskuse a vyžadují aktivní participaci studentů. Četba má za cíl rozšířit a prohloubit znalosti, které studenti získají na přednáškách. Zpracování úvahy má za cíl prohloubit analytické schopnosti studentů.
Metody hodnocení
Výsledná známka bude váženým půrměrem dílčích známek za průběžné prověrky, prezentaci, úvahu a ústní zkoušku (započtena 2X). V průběhu semestru studující napíší čtyři průběžné prověrky. Na prověrku bude 15 minut a bude se skládat ze tří otevřených otázek hodnocených 0-3 body. Hodnocení průběžných prověrek 36-32 bodů - A 31-27 bodů - B 26-23 bodů - C 22-20 bodů - D 19-18 bodů - E Přednáška bude pouze úvodem do problematiky a sumarizací hlavních problémů. Po přednášce zazní 2-3 referáty, které se budou týkat probírané problematiky. Zadání referátů proběhne přes IS. Smyslem referátu je přednést kolegům hlavní teze a závěry textu a poskytnout jim k tomu vlastní komentář. Referát bude probíhat ve struktuře představení autora textu, nastínění výzkumného tématu textu, výzkumných otázek, sumarizace zjištění a vlastní komentář zdrojového textu. Referující budou mít na přednesení hlavních tezí podkladových textů 10-12 minut. Zpracování PP prezentace a její odevzdání prostřednictvím IS je povinné. U referátu se očekává, že bude z 80% reprodukovat zdrojový text a z 20% obsahovat vlastní postřehy a hodnocení autora. Při hodnocení referátu (A-F) bude brán zřetel na věcnou správnost, logickou správnost postřehů referujícího, přehlednost, srozumitelnost a systematičnost výkladu a v neposlední řadě i na dodržení časového limitu. Výrazné překročení časového limitu referátu může být důvodem pro hodnocení F. V takovém případě ale bude student připouštěn ke zkoušce. Výsledek referátu bude zanesen formou poznámkového bloku do IS. Pokud nebude referát na příslušné hodině přednesen bez omluvy ze závažných důvodů, je hodnocení automaticky F. Jestliže nebude přednesen z organizačních důvodů jdoucích k tíži učitele, bude ohodnocena jeho powerpointová verze nahraná do IS. Formátem této seminární práce je úvaha. Jde o nepochybně nejtěžší žánr, se kterým se studentky a studenti seznámili. Základní pokyny ke zpracování dobré úvahy prosím naleznete na odkaze https://www.studentmag.cz/75-tipu-jak-psat-uvahu-neplacejte-jednu-myslenku-pres-druhou/. Z každé úvahy by mělo být zřejmé, jaký je Váš argument a jak jej hájíte. Jeho volba je v rámci zvoleného tématu na Vás. Berte prosím v potaz, že všechny Vaše argumenty a protiargumenty musí být založeny na znalostech. Proto se očekává, že ke každému tématu úvahy si načtete nejméně 8 akademických zdrojů a uvedete je v seznamu literatury. Jejich výběr je zcela na Vás a kvalita zdrojů bude součástí hodnocení. Odkazovat na zdroje budete dle standardů Politologického časopisu. Při hodnocení (A-F) bude zohledňována dodržení žánru úvaha (učí se na střední škole), věcná správnost, logičnost textu, originalita a dodržení formálních požadavků. Úvahy musí být odevzdány do IS do 15. 4. 2021. Vyhodnocení bude vloženo formou poznámkového bloku. Opravené verze musí být přijaty do začátku zkouškového období. Ústní zkouška proběhne ve zkouškovém období v rozsahu všech textů k průběžným prověrkám. Studujícím bude na konci semestru dán k dispozici seznam 30 okruhů ke zkoušce. První okruh si zvolí student/studentka, druhý okruh zvolí zkoušející. Výsledná známka bude váženým průměrem z hodnocení průběžných prověrek, hodnocení referátu, hodnocení úvahy a hodnocení závěrečné ústní zkoušky. Závěrečná ústní zkouška bude do průměru započítávána dvakrát. V případě hodnocení jedné části stupněm F (s výjimkou F za referát z důvodu překročení časového limitu) bude výsledná známka F. V případě dosažení hodnoty přesně mezi dvěma stupni rozhoduje o konečné známce zkoušející zejména s přihlédnutím k výsledku a průběhu ústní zkoušky.
Informace učitele
Celková zátěž kurzu je 150 hodin (6ECTS), které jsou rozděleny takto: 26 hodin - výuka 8 hodin - studium textu k prezentaci, zpracování prezentace a příprava na prezentaci 41 hodin - studium textů na úvahu (minimálně 8 zdrojů) a zpracování úvahy. 50 hodin - studium textů na průběžné prověrky. 25 hodin - opakování látky na ústní zkoušku. Témata úvah 1. Role osobnosti v mezinárodní politice kontra logika historického vývoje. 2. Jsou demokracie méně náchylné používat válku jako nástroje zahraniční politiky? Aneb jak dosáhnout věčného míru? 3. Dějiny mezinárodních vztahů versus teorie mezinárodních vztahů alias empirismus versus racionalismus. 4. Pozitiva a negativa evropského kolonialismu. Bylo břímě bílého muže skutečně břemenem? 5. Zbrojení versus kontrola zbrojení. Kdo začíná války, zbraně nebo člověk? 6. Role síly v řešení problémů mezinárodní politiky v rámci vestfálského uspořádání. 7. Arabsko-izraelský konflikt. 8. Ztráta relativní pozice Západu ve světě. Nevyhnutelný jev nebo důsledek marxismu jako dominantní ideologie Západu? 9. Čína – opravdu hegemon 21. století? 10. Proč je zbytečné znát dějiny mezinárodní politiky aneb na vše odpoví strýček Google.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.