PdF:SZ6079 Žáci a sociálně patologické je - Informace o předmětu

SZ6079 Žáci a sociálně patologické jevy

Rozsah

0/2/0. 3 kr. Ukončení: k.

Vyučující

doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta

Předpoklady

!NOWANY( SZ6079 Žáci a sociálně patologické jevy )

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 24 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/24, pouze zareg.: 0/24, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/24
Jiné omezení: Předmět nelze zapsat souběžně nebo po absolvování předmětu SZ6079 Sociálně patologické jevy v životě žáků ZŠ a studentů SŠ

Mateřské obory/plány

předmět má 182 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem předmětu je poskytnout studentům kritický rámec pro chápání sociálně patologických jevů, se kterými se mohou setkat u svých žáků a studentů. Tento kritický rámec vychází z teorií sociálních deviací v komplexním bio-psycho-sociálním modelu a z poznatků z mezinárodních výzkumů. Semináře budou probíhat interaktivně na základě analýzy dat z výzkumů (zejména kvalitativně orientovaných), příběhů z médií (například životní příběh teroristy) a vlastní sebezkušenosti (například narativ na téma moje opilecká historka). Jednotlivá témata jsou ilustrována na příkladu skutečných příběhů, které jsou v semináři kriticky interpretovány. Seminář klade důraz na interdisciplinaritu, opírá se o sociologické, filozofické, psychologické a antropologické poznatky a zasazuje je do kontextu pedagogického. Příprava na seminář zahrnuje četbu původních výzkumů v angličtině. Komplexní a kritické reflektování sociálně patologických jevů je předpokladem pro prevenci a řešení sociálně patologických jevů absolventem předmětu ve školním i mimoškolním prostředí.

Výstupy z učení

• porozumění teoriím sociálních deviací: student chápe příčiny sociálních deviací v rovině biologické, psychologické, sociální a v jejich vzájemné provázanosti; • dovednost aplikovat teorie sociálních deviací na vysvětlení vzniku, průběhu a společenského hodnocení sociálně patologických jevů; • porozumění žákům a připravenost řešit problémy žáků spojené se sociálně patologickými jevy ve spolupráci s dalšími odborníky ve škole (školní poradenské pracoviště) a mimo školu (SVP, PPP, zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy) • student dokáže fundovaně (s oporou o teorie a výzkumy) a kriticky diskutovat nad otázkami položenými v osnově předmětu.

Osnova

• Hlavní témata (osnova): 1. Co je normální, co je deviantní a co sociálně patologické? Jak lze definovat sociální normu? Jak se sociální norma proměňuje v prostoru a v čase? Mohou být sociální deviace pozitivní? Normalita, deviace a sociální patologie v instituci školy. Jakou roli hraje sociální reakce na normální a deviantní chování? Kdo je skrytý deviant a kdo falešně označkovaný? Kdo uděluje nálepky? Učitel jako agent sociální kontroly a moc spojená s procesem nálepkování a sekundární deviací. Příběh života žáka s nálepkou. 2. Kde se bere deviant? Jsou zločinci rození? Jsou někteří žáci predisponovaní k deviantní kariéře? (biologické, psychologické, strukturální, subkulturní, konfliktové, kontrolní, interakční, sociologické, situační teorie sociálních deviací). Příběh deviantní kariéry žáka. Co zajímavého přinesly výzkumy sociálních deviací? Od Chicagské školy k CCCS (The Centre for Contemporary Cultural Studies, Birmingham). Proč se někteří žáci socializují do deviantních gangů a subkultur? Kdy se stali někteří britští skinheadi rasisty a proč? Co se stalo s českými skinheady z 90. let? Jaké jsou genderové aspekty v socializaci do deviantních subkultur? Co dělají dívky v motorkářských ganzích (Angela McRobbie)? Příběhy členů subkultur. 3. Proč žáci užívají návykové látky? Je konzumace návykových látek závislost? Jak se liší cesta k závislosti u dětí a dospívajících? Jak se pozná závislý? Alkohol a jeho konzumace dětmi a dospívajícími. Příběhy o konzumaci alkoholu: opilecké historky. Mýtus alkoholu v životě dospívajících, analýza opileckých historek ve studijní skupině. 4. Nelegální drogy v životě dětí a dospívajících. Jak poznáme žáka pod vlivem opiátů, stimulantů, těkavých látek, konopných drog atd.? Jak přistupovat k žákovi pod vlivem návykových látek? 5. Agresivita ve škole. Rvačka jako kulturní forma (Bittnerová). Je agresivní chování pro dospívající normální? A kdy se jedná o šikanu? Jaké podoby může mít šikana? Proč to agresor dělá? A jak šikanu vnímá oběť? Jaký je vzájemný vztah agresora a oběti? Kdo jsou aktéři šikany? Jak šikanu ve škole vyšetřovat? Jak ji řešit? Analýza rozhovoru s obětí a agresorem šikany. 6. Kyberšikana. Jaký je vztah mezi šikanou a kyberšikanou? Jak snadné je stát se obětí či agresorem šikany v online prostředí? Jaké jsou prostředky kyberšikany? Příběh Megan Mayer. Prevence kyberšikany, příklad projektu http://www.e-bezpeci.cz/. 7. Agresivita mimo školu. Fotbalové chuligánství. Prožívání deviantního chován ve skupině. Co je atraktivního na vandalismu? Vandalismus jako skupinová sociální deviace. Proč graffiti? Chtějí sprejeři ničit nebo tvořit? Možnosti prevence vandalismu. Příběhy sprejerů. Mohou si děti vzít život? Proč? Sebevražednost (suicidalita) u dětí a dospívajících, sebevražedné pokusy a demonstrativní sebevraždy. Profily mladistvých sebevrahů. Kontinuální model sebevražedného chování a možnost intervence pedagoga v jednotlivých fázích. Sebepoškozování (parasuicidum) aneb proč se řežou? Souvislost s emo subkulturou? 8. Rasismus a etnicita ve škole. Co je rasa? Existují dnes rasy? Rasa jako tabu v sociálních vědách? Co říkají výzkumy o vztahu rasy a vzdělávacích výsledků žáků? Školní úspěch jako znak kultury „bílých“ (příklad výzkumu Fordham a Ogbu)? Jak zvládnout etnickou rozmanitost ve škole a předcházet sociálně patologickým jevům? (výzkum Jarkovské). 9. Extremismus u dětí a dospívajících? Proč mají děti radikálnější názory než dospělí? V čem spočívá pravicový a v čem levicový extremismus? Co mají společného? Socializace do extremistických subkultur. 10. Terorismus ve škole. Proč někdo zastřelí učitele a spolužáky? Analýza případu masakru ve škole. Terorismus ve společnosti. Analýza životního příběhu teroristy (aktuální teroristický čin). Přístupy k analýze jevu, motivace teroristy a dynamika teroristické skupiny, charakteristiky profilu teroristy, formy. Proč mohou být ženy nebezpečnější teroristé než muži? Genderové aspekty terorismu – např. příběh Ulrike Meinhoff. Další podoby terorismu a příklady teroristických organizací: ultralevicový terorismus, ultrapravicový terorismus, etnický terorismus, náboženský terorismus, environmentální terorismus, single-issue terorismus; 11. Jaké podoby má komerční sexuální zneužívání dětí? Obchodování s dětmi (intrafamiliární x extrafamiliární forma), dětská prostituce, dětská pornografie. Děti a dospívající jako oběť pedofila. Analýza strategie pedofila k získání oběti. 12. Prevence sociálně patologických jevů, institucionální rámec primární, sekundární a terciární prevence SPJ. Prevence a řešení sociálně patologických jevů ve škole. Prevence a řešení sociálně patologických jevů ve školních poradenských pracovištích. Inkluzivní škola a sociálně patologické jevy.

Literatura

• Harnett, R., Thom, B., Herring, R., & Kelly, M. (2000). 'Alcohol in transition: Towards a model of young men's drinking styles'. Journal of Youth Studies, 3(1), 61–77.
• Tutenges, S., & Rod, M. H. (2009). ‘We got incredibly drunk… it was damned fun’: Drinking stories among Danish youth. Journal of youth studies, 12(4), 355–370.
• Cohen, A. (1966). Devinace and control. New Yersey: Prentice Hall.

Výukové metody

přednáška, diskuse, skupinový projekt

Metody hodnocení

1) Aktivní účast na semináři.
2) Ověřování pochopení a znalosti problematiky na konkrétní situaci - kazuistiky.
3) Tvorba metodických doporučení pro pedagogické pracovníky v oblasti vybraných sociálně-patologických jevů.

Informace učitele

V jarním semestru 2020 proběhne seminář s účastí hostů z praxe.
Upřesňující anotace:
Předmět doplňuje kurikulum o teoretické a praktické informace odborníků s dlouholetou praxí, působících v různých státních i nestátních organizacích, které se zabývají sociálně patologickými jevy. S ohledem na profil absolventa se předmět soustředí na znalosti a dovednosti jak poznat a vyhodnotit rizikové chování žáků a správně zareagovat v pozici pedgoga, asistenta pedagoga, popř. vychovatele. Vyučující atraktivní formou, zahrnující mj. řadu tematicky zaměřených kazuistik, diskutují se studenty své subjektivní zkušenosti, které zasadí do kontextu jednotlivých právních úprav a odborných teoretických znalostí. Jednotlivé vstupy odborníků z praxe poskytnou studentům návody a prostor k reflexi, jak řešit nejčastější sociálně patologické jevy, se kterým se lze ve školách setkat. Budoucí absolvent si ze setkání odnese nejen znalost symptomů sociálně patologických jevů, příčin jejich vzniku, ale také znalost adekvátních způsobů reakce na ně. Dojde ke zjištění, proč je nutná multidisciplinární a meziresortní spolupráce odborníků a pochopí, jak funguje celý systém péče o ohroženou (popř. i delikventní) mládež. Student se v rámci diskusí bude moci ujistit o správnosti svých postojů, popř. objasnit si smysl výchovné práce ve třídním kolektivu. Znalosti a dovednosti získá při modelově řešených situacích sociálně patologických jeů. Dále se dozví, jak vnímat klima třídy, jaké jsou příčiny rizikového chování žáků ve školní třídě. Vyučující budou aplikovat při výuce bio-psycho-sociální model osobnosti.
Harmonogram:
1) Úvodní setkání – očekávání studentů, pravidla semináře
2) Pedagogicko-psychologická poradna Úvod do tématu, definování systému prevence a práce s žáky, prevence a řešení rizikového chování žáků, spolupráce PPP a školy 3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Tématem je vzdělávání v kybernetické a informační bezpečnosti, metodologie prevence, prevence v kyberprostoru.
4) Ratolest Brno z.s. Téma: Programy zaměřené na děti s výchovnými problémy.
5) Práh jižní Morava, z.s. Vstup bude zaměřen na oblast duševního zdraví. Představíme koncept zotavení, včasných intervencí, které jsou klíčové pro eliminaci sociálně patologických jevů spojených s duševním onemocněním. Projdeme základní informace o nejčastějších typech duševního onemocnění a léčbě prostřednictvím integrované multidisciplinární péče.
6) Anabell, z. ú. Téma: Jak rozpoznat poruchy příjmu potravy u žáků a co z pozice pedagoga mohu udělat? Specifika práce s osobami s poruchou příjmu potravy.
7) Společnost Podané ruce o.p.s. Téma: Zvládání agresivity a práce s agresivním dítětem.
8) Diagnostický ústav a středisko výchovné péče Brno Téma: Spolupráce diagnostického ústavu se školami.
9) Jihomoravský krajský úřad – Odbor sociálních věcí Téma: Problematika domácího násilí.
10) Okresní státní zastupitelství v Brně Téma: Trestně-právní rovina konání žáků a povinnosti učitelů.
11) Městská Policie Brno Téma: Bezpečně na internetu a kyberšikana pedagogů.
12) Shrnutí, zpětná vazba k seminárním úkolům, reflexe semináře a role asistenta pedagoga/učitele v prevenci rizikového chování žáků
Po absolvování předmětu má student:
• přehled o základních právních normách, které se týkají rizikového chování žáků
• teoretické znalosti o problematice patologických jevů a rizikového chování žáků
• orientaci v jednotlivých případech rizikového chování žáků
• porozumění tomu, jak funguje systém péče o ohrožené děti a meziresortní spolupráce zapojených organizací
• znalost o paletě opatření při řešení rizikového chování žáků a o organizacích, které tato opatření nabízejí a realizují
• povědomí o tom, jak zareagovat při zaznamenání rizikového chování popř. patologického jevu ve škole
• dovednost rodičům žáků předat relevantní informace a pomoci jim zorientovat se v celém procesu
• rozpoznat varovné signály rizikového chování v žákovském kolektivu ve třídě
• umět participovat na tvorbě preventivního plánu
• popsat proces řešení rizikového chování a patologických jevů u žáků ve školní třídě
• být schopen se vyvarovat stereotypního náhledu na žáky (s ohledem na rodinu, socioekonomické hledisko, způsob výchovy apod.)
• získat kladný postoj k odpovědnosti za žákovský kolektiv

Další komentáře

Předmět je vyučován každoročně.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/jaro2022/SZ6079