Vlákno: TSP obecně/
změněno 23. 10. 2009 15:09 nové
TSP obecně
Andrea Ivančinová
21. 2. 2009 13:52nové
smysl přípravy na tsp
Dobrý den, zajímalo by mě, jaký je smysl toho, že všichni pořád doporučují se na
tsp připravovat dle starých testů, protože každý rok jsou testy úplně jiné a
když člověk pochopí úlohy v testech z roku 2007, tak v testech 2008 jsou úlohy
úplně jiné, na které nikdo připraven není a v letošních testech budou úlohy zase
jiné, než v minulých, takže k čemu to vlastně vede sedět nad testy a cvičit si
je? Úlohy jsou nesmyslně těžké a složité a pro lidi, kteří se nehlásí z gymnázia
téměř neřešitelné.
4. 5. 2009 21:29nové
Taky bych měl dotaz. Zajímal by mě smysl TSP. 70 otázek je rozděleno do půl
druhé hodiny, takže na otázku by měly být vyhrazeny průměrně cca 2 minuty. V
testu je ale mnoho úloh, u kterých za tu dobu pomalu ani není možno přečíst
zadání, natož se nad ním zamyslet, vyhodnotit a odpovědět. Otázky z kulturního
přehledu vyžadují hluboké encyklopedické znalosti, analytika zase znalost zebry
a predikátové logiky, která osnovy matematiky na gymnáziích ani neviděla. Vím,
že úlohy jsou nakonec řešitelné a z tohoto důvodu je nutné se s nimi seznámit a
dobře se připravit, ale tady mi právě uniká smysl - studijní předpoklady se
přece nelze naučit. Chtěl bych se tedy zeptat: "Ikdyž se vyhodnocuje percentil,
o čem z pohledu university vypovídají výsledky uchazečů?" A druhá otázka: "Je
vůbec reálné splnit test na plný počet bodů?"
4. 5. 2009 21:43nové
Jenom taková malá připomínečka - neměl by být dobrý test takový, aby v něm nešlo
dosáhnout 100% bodů? ;)
změněno 4. 5. 2009 22:08 nové

To už je jako v té pohádce o diamantových skalách. "Dostaneš princeznu, když
splníš nesplnitelný úkol." :)

Já jsem měl ale spíš na mysli, co se testuje. Jestli, když uchazeč nedokáže
vyřešit rébus, nemá předpoklady ke studiu.
5. 5. 2009 14:54nové

Osobne se mi ten test taky zda prilis tezky, ale jde o to, ze pokud by byl
jednoduchy, nebo na takove urovni, aby bylo mozne dosahnout plneho poctu bodu,
opet by nemel tu spravnou vypovidaci hodnotu. Pokud by to 30 % lidi psalo na
65-70 bodu, jak by si z nich pak chtel vybrat ty nejlepsi? V ruznych clancich k
tomuto srovnavacimu testovani se pise, ze prumerny uchazec by mel vyresit neco
malo pod pulku bodu v danem testu........coz TSP rozhodne nesplnuje, protoze i
ti nejlepsi maji stezi pulku.

Jinak zas koncept TSP se mi libi v tom, ze jaksi preje pripravenym...Clovek
ktery nikdy zadny TSP test nevidel, podle me bude mit celkem problem, kdezto
clovek, ktery se nauci vyrokovou logiku, apod. ma hooodne navrch.

Otazkou pak je, co si sama univerzita predstavuje pod pojmem studijni
predpoklady..
5. 5. 2009 16:37nové

V anotaci se píše, že TSP zkoumá, zda je student schopen úspěšně studovat na
Masarykově universitě. To tedy znamená že uchazeč, pokud má předpoklady ke
studiu, by měl splnit nějakou absolutní bodovou hranici, aby se o něm mohlo říct
ano/ne.

Současný koncept vnímám jako jakýsi "srovnávací kvíz v logice (z převážné
části)", který vybere ty nejpřipravenější a nejšťastnější studenty. V oblasti
25-35 bodů je to výsledky tak nahuštěno, že rozdíl 2 bodů v testu dělá obrovský
rozdíl v percentilu a přitom mezi uchazeči nemusí být rozdíl vůbec žádný, může
to být jen otázka dobrého tipu. Proto by mě zajímalo, o jaké studijní
předpoklady nebo srovnání čeho se zde jedná...