Akutní laryngitida
Viz akutní záněty hrtanu.
Chronická laryngitida
Viz chronické záněty hrtanu.
Z chirurgického hlediska patří tyto diagnózy do kapitoly organických lezí pro svůj organický nález. Z foniatrického hlediska do kapitoly funkčních poruch pro jejich etiologii.
Etiologie: hyperkinetická dysfonie. Není jasné proč u někoho dochází i po krátké době k rozvoji uzlíků a u někoho vůbec, nebo až po velmi dlouhé době. Pravděpodobnou příčinnou jsou individuální vrozené rozdíly v histologické stavbě hlasivek.
Příznaky: stejné jako hyperkinetické dysfonie.
Diagnostika: podobné jako u hyperkinetické dysfonie (podle hlasu nepoznáme, zda pacienty má uzlíky hlasivek). V laryngoskopickém obraze vidíme ohraničené ztluštění hlasivky, barevně se od ní neodlišující. Nejčastější místo výskytu je polovina až rozhraní přední a střední třetiny, jinak změny jako u hyperkinetické dysfonie. Ve stroboskopickém světle vidíme vymizení kmitání mediálního okraje v místě uzlíku (následkem jizevnatého spojení sliznice a lamina propria).
Terapie:
Komplikace: Bez reedukace hlasu (odstranění hyperkinetické dysfonie) je vysoká pravděpodobnost recidivy, nebo progrese do polypu. Komplikací jakéhokoliv chirurgického zákroku na hlasivkách je zánět a následné jizvení s následnými katastrofálními důsledky na hlas.
Diferenciální diagnóza: vyloučení nádorových změn.
Etiologie: krvácení do hlasivkového uzlíku po hlasové námaze. Podkladem je výskyt dilatovaných cévek zejména v blízkosti uzlíku.
Příznaky: změny hlasu záleží na umístění polypu. Pokud se ukládá na horní plochu – diplofonie (v hlase slyšíme dvě frekvence), pokud do glotis – výrazná dyšná příměs. Jinak podobné příznaky jako u hyperkinetické dysfonie.
Diagnostika: v laryngoskopickém obraze vidíme polyp na hlasivce, nebo v glotis. Před i za polypem bývá velká insuficience způsobující dušnost hlasu. Ve stroboskopickém světle vidíme jinou amplitudu kmitů hlasivek, na straně polypu nevidíme pohyb mediálního okraje. Definitivní diagnóza až po histologickém vyšetření.
Terapie: chirurgická + následná reedukace hlasu.
Komplikace: Bez reedukace hlasu (odstranění hyperkinetické dysfonie) je vysoká pravděpodobnost recidivy. Komplikací jakéhokoliv chirurgického zákroku na hlasivkách je zánět a následné jizvení.
Diferenciální diagnóza: vyloučení nádorových změn.
Etiologie: hyperkinetická dysfonie, hematom hlasivky.
Příznaky: hyperkinetická dysfonie.
Diagnostika: v laryngoskopickém obraze je vidět lokalizované rozšíření, které na rozdíl od uzlíku je jiné barvy než sliznice (bílé nebo žluté místo v překrvené hlasivce). Může být jednostranně, nebo oboustranně. Definitivní diagnóza až po histologickém vyšetření.
Terapie: chirurgická + následná reedukace hlasu.
Komplikace: Bez reedukace hlasu (odstranění hyperkinetické dysfonie) je vysoká pravděpodobnost recidivy. Komplikací jakéhokoliv chirurgického zákroku na hlasivkách je zánět a následné jizvení.
Diferenciální diagnóza: vyloučení nádorových změn.
Etiologie: jednorázový úraz hrtanu nadměrným křikem – nejčastěji v afektu.
Příznaky: zvýšená hlasová námaha, zastřený hlas, dráždění ke kašli.
Diagnostika: v laryngoskopickém obraze vidíme bělavý povlak na medilní straně arytenoidních chrupavek lemovaný překrvením.
Terapie: hlasový klid, lokální aplikace kortikosteroidů, event. lokální aplikace antibiotik (po kultivaci).
Diferenciální diagnóza: nádor, specifický zánět.
Etiologie: hematom izolovaný pouze na hlasivkou je způsoben většinou hlasovou námahou, přemáháním hlasu v zánětlivém terénu (akutní či chronická laryngitida).
Příznaky: hlas změněn jen lehce – zastřený, hlasová únava, omezení hlasového rozsahu.
Diagnostika: Při laryngoskopickém vyšetření vidíme hlasivky s ektatickými cévkami a hematom různé lokality a velikosti. Ve stroboskopickém světle postižená hlasivka kmitá méně, nebo vůbec, není patrný posun mediálního okraje. V případě recidiv vhodné vyšetřit srážlivost a fragilitu kapilár.
Terapie: hlasový klid, léky podporující srážlivost (etamsylatum). Vitamin K).
Komplikace: opakovanými atakami může vznikat polyp, nebo cysta hlasivek.
Diferenciální diagnóza: hematom hrtanu způsobený úrazem, prokrvácený tumor, cévní malformace, hemangiom.
Počáteční fáze atrofie hlasivek viz hypokinetická dysfonie.
Etiologie: reaktivní jizvení po úrazu, operaci, či radioterapii. Specifický zánět – Crohnova choroba, sarkoidoza, Wegenerova granulomatosa, amyloidosa, nebo hormonální příčiny(hypotyreóza, hirzutismus a jiné poruchy pohlavních hormonů).
Diagnostika: v laryngoskopickém obraze rozšíření hlasivky, ve stroboskopii redukce kmitání hlasivky na podkladu snížení poddajnosti.
Terapie: prakticky pouze hlasová rehabilitace.
Diferenciální diagnostika: nádorové změny.