Právnická fakulta MU
JUDr. Bc. Jaromír Tauchen, LL.M. Eur.Int., doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc.
Státní zřízení a právo sovětského Ruska
Prezentace
Státní zřízení a právo sovětského Ruska
Prezentace ve formátu PDF
Právní prameny
- › Provolání II. všeruského sjezdu dělnických a vojenských zástupců 7. 11. 1917
- › Ústava Ruské Socialistické Federativní Sovětské Republiky – 10. 7. 1918
- › Základní zákon Svazu Sovětských Socialistických Republik – 5. 12. 1936
- › Základní zákon Svazu Sovětských Socialistických Republik – 7. 12. 1977
- › Základní zákon Svazu Sovětských Socialistických Republik – 31. 1. 1924
- › Dekret VÚVV ze dne 27. dubna 1918 O zrušení dědění
- › Kodex zákonů o manželství, rodině a poručenství RSFSR, schválený usnesením VÚVV dne 19. listopadu 1926
- › Trestní kodex RSFSR, schválený usnesením VÚVV a účinný od 1. června 1922
- › Trestní kodex RSFSR, schválený usnesením VÚVV dne 22. listopadu 1926 a účinný od 1. ledna 1927
- Balík, S. Texty ke studiu obecných dějin státu a práva. Plzeň: ZČU, 1995.
- Schelle, K., Vlček, E. Dokumenty je studiu dějin státu a práva. I. a II. díl. Brno: MU, 1994.
- Vlček, E. a kol. Moderní dějiny státu a práva v dokumentech. II. díl. Brno: MU, 1993.
Obrazový materiál
1919 – Trocky – Lenin – Kamenev
Car Mikuláš II a jeho syn Alexej
Gulag – vězni při práci – 1936–1937
J. V. Stalin – portrét na poštovní známce NDR
J. V. Stalin – 1894
J. V. Stalin v roce 1902
Křižník Aurora
Lenin řeční
Les poblíž Katyně – masakr polských důstojníků Sověty
Litva 1941 – Komunisté zmasakrovali každého, o kom se domnívali, že odporuje učení marxismu
Mapa sovětských gulagů
Molotov Ribbentrop Stalin
Petrohrad – zimní palác
Poslední ruský car Mikuláš II – zavražděn
Ruská revoluce – krvavá neděle
Ruská revoluce – Petrohrad – vojsko před zimním palácem
Ruský hladomor 1921–1922
Ruský hladomor 1921–1922
Ruští revolucionáři při pochodu podél železniční tratě
Sovětské gulagy
Stalin na konferenci na Jaltě
Ukrajina, Kijev, 1919 – masakr spáchaný ruskými bolševiky
Ukrajina 1932–1934 6–7 milionů ukrainců zemřelo hlady, ačkoli zemi nepostihla žádná přírodní katastrofa
V. I. Lenin (1887)
V. I. Lenin
V. I. Lenin
Chruščov – nástupce Stalina
Lenin – řeč v Petrohradě
Lenin 1917 – řeč v během říjnové revoluce – v pozadí je vidět Stalin
Pohřeb Stalina
Zpráva v novinách o smrti Stalina
- The Wikimedia Foundation. Wikipedia : Wikipedia, the free encyclopedia that anyone can edit [online]. [2001], 2009 [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: <http://www.wikipedia.org>.
- WDR / SWR. Planet Wissen [online]. [2006], 2009 [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: <www.planet-wissen.de>.
- Rundfunk Berlin-Brandenburg. Rbb Preußen-Chronik [online]. [2008] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: <www.preussen-chronik.de>.
- DHM. Deutsches Historisches Museum Berlin [online]. [1995] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: <www.dhm.de>.
- Veber, V. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: MLN, 2004.
- Judt, T. Poválečná Evropa. Dějiny od roku 1945. Praha: Slovart, 2005.
- Kol autorů. Dějiny světa (The Consise History Encyclopedia). Přeložil Marián Pochylný, Jiří Šedivý. Praha: Ottovo nakladatelství,2003, ISBN 80-7181-744-9.
- Kol autorů. Dějiny Evropy (Les Grands Événements de L'Historie du Monde). Přeložila Daniela Vyletová. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, ISBN 80-7180-297-2.
- Školní atlas světových dějin. Praha: Kartografické nakladatelství, 1967.
- Veber, V. Dějiny sjednocené Evropy. Od antických počátků do současnosti.Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.
Videodokumentace
Vrcholný představitel ruských komunistů Zinovjev řekl: "Bez slitování budeme po stovkách pobíjet své nepřátele, nikoho nebudeme šetřit. Ať jsou jich tisíce, všichni se utopí ve vlastní krvi. Za krev Lenina, Urického, Zinovjeva a Volodarského ať teče povodeň buržoazní krve! Tolik, kolik bude možné!" (Krasnaja Gazeta, 1. září 1918)
Leningrad, 1917-1919
V obodobí hladomoru si členové komunistické strany užívali, ale pro ostatní občany se stal prostředkem k přežití kanibalismus.
Zdroj: http://www.svetbezkomunismu.cz/index.php?article_file=galerie/sovet.html
Ruská revoluce 1917 (anglicky, rusky)
Lev Trockij
byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu. Významnou úlohu hrál jako vrchní velitel bolševické armády během ruské občanské války, po smrti Lenina upadl do nemilosti Stalina a byl vypovězen ze země. Usadil se v Mexiku a zde byl v roce 1940 zavražděn.
Vladimir Iljič Lenin
byl ruský komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, předseda první sovětské vlády a teoretik leninismu. Všeobecně je označován za zakladatele komunistického Sovětského svazu. Stál v čele bolševické revoluce roku 1917 v Rusku. Byl inspirátorem a hlavním organizátorem masového vyvražďování vlastního obyvatelstva.
Josif Vissarionovič Džugašvili
známý též jako Stalin byl sovětským diktátorem v letech 1927–1953.
Je považován za jednoho z nejkrutějších diktátorů v historii lidstva; oběti jeho vlády se nejspíše nikdy nepodaří zcela spočítat (jen počet mrtvých při uměle vyvolaném hladomoru na Ukrajině se odhaduje na 3,5 miliónů), někteří historici zastávají názor, že za dobu svého neomezeného vládnutí přímo či nepřímo má na svědomí více občanů SSSR, než bylo zabito během druhé světové války.
Projev Stalina k nové sovětské ústavě
doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc. |
Právnická fakulta, Masarykova univerzita |
Nahoru, návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2009
| Kontakt, stránky střediska na Elportále