Do této skupiny můžeme řadit materiály s indexem lomu od 1.48 do 1.54.
CR39 | 1.498 |
INDO Superfin | 1.523 |
Trivex | 1.532 |
Sola Spectralite | 1.537 |
Tab. 3: Brýlové čočky se standardním indexem lomu [33]
Standardním plastovým materiálem pro výrobu plastových brýlových čoček je allyldiglykokarbonát, známý také jako CR39. Tento materiál byl objeven ve 40. letech 20. století chemiky z firmy Columbia Corporation (divize American Pittsburg Plate Glass company). Název CR39 je zkratka za anglických slov Columbia Resin a číslo 39 je označení úspěšné výrobní série. Polymer byl původně vyvinut pro vojenské účely. Teprve později (1955) byl tento materiál použit firmou LOS (Lentiles Opthtalmiques Speciales) pro výrobu brýlových čoček. CR39 je v základní formě tekutý monomer, který polymerizuje díky účinku tepla a katalyzátoru. Výsledný polymer je tvořen třídimenzionální sítí, která zajišťuje polymeru tyto vlastnosti: odolnosti proti tání, odolnost vůči účinku rozpouštědel a pevnost. Dalšími důležitými vlastnostmi, které činí CR39 tak úspěšným materiálem pro použití v oční optice, jsou index lomu 1.5 (blízký standardní hodnotě skla), hustota 1.32 g/cm3 (téměř polovina skla), Abbeovo číslo 58–59 (nízká disperze), vysoká odolnost proti poškození, vysoká propustnost pro světlo, široké možnosti při barvení a nanášení povrchových úprav.
Tvrdá pryskyřice CR39 se také někdy označuje jako ADC nebo RAV7. Patří do skupiny allylových esterů. Estery jsou deriváty organických kyselin. Vznikají tzv. procesem esterifikace organických kyselin:
Rovnice 2: Rovnice esterifikace [4]
K základním surovinám pro výrobu CR39 patří fosgen (dichlorid kyseliny uhličité), allylalkohol, etylenglykol. Vzniklý monomer allyldiglykokarbonát (ADC) obsahuje ve své molekule dvojnou vazbu, která umožňuje vzájemné propojení (polymerizaci) těchto molekul. Proces polymerizace začíná po přidání katalyzátoru (iniciátor, např. peroxid). Vzniklý polymer můžeme obecně označit jako polyallyldiglykokarbonát.
Monomer ADC vyrábí firma Great Lakes Chemical Corporation pod obchodním názvem RAV7 ve výrobním závodě v Itálii (Ravena) a v USA (Pasadena, Texas). Monomer může být vyroben pomocí dvou chemických reakcí:
Rovnice 3: Výroba monomeru RAV7 transesterifikací s dimethylkarbonátem [4]
Rovnice 4: Výroba monomeru RAV7 reakcí s fosgenem [4]
Výrobní proces může být modifikován tak, že dojde k výměně diethylenglykolu za jiné polyglykoly. Vznikají tak modifikace tvrdé pryskyřice jako RAV7NG (menší smršťování), RAV7MC (hromadné barvení slunečních čoček), RAV7FC (zrychlení tvrzení), nebo RAV7LC (tvrzení pomocí benzoyl peroxidu – BPO).
Monomer se vyváží v kovových nebo plastových sudech do jiných továren k dalšímu zpracování. K získání tvrdé pryskyřice je třeba monomer polymerizovat. K tomu je zapotřebí iniciátor polymerizace, kterým může být například diizopropyl peroxydikarbonát (IPP). Tato látka však pro svou velkou výbušnost patří k velmi nebezpečným. Skladován může být pouze při teplotě −10 až −20 °C. Jediným výrobcem této látky je firma Akzo Nobel v Mahadu (Indie). Proto firma Great Lakes vyvinula modifikaci monomeru (RAV7LC), která může být tvrzena běžným a bezpečnějším peroxidem – dibenzoyl peroxidem (BPO). Hlavní výhodou tohoto spojení je větší chemická odolnost (pomalejší žloutnutí) a větší bezpečnost (BPO je možno skladovat od 40 °C).
Po smíchání monomeru s iniciátorem (BPO) je látka vstříknuta mezi dvě skleněné formy, které jsou spojené těsnícím kroužkem. Forma je vložena do pece nebo do vodní lázně, kde je plynuje zahřívána asi po dobu 20 hodin. Výsledkem je čirý a vysoce transparentní materiál.
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.