Polykarbonát

Polykarbonát je relativně starý materiál objevený v roce 1955. Pro optické účely se ale začal používat až poměrně nedávno. Pro optický trh ho vyrábí z makrolonu firma Bayer. Chemicky se jedná o polymer s amorfní strukturou. Jeho struktura je tvořena atomy uhlíku, uhlíkovými radikály (-CO₃) a atomy fenolu (-C₆H₅OH). Polykarbonát se vyrábí polymerizací monomeru.

Obr. 5: Výroba polykarbonátu [33]

Výhodou polykarbonátu je výborná odolnost proti nárazu, vyšší index lomu (1.59), nízká specifická hmotnost 1.20 g/cm³, vysoká odolnost proti UV-záření, nepropustnost pro světlo o vlnové délce pod 380 nm a vysoká odolnost proti teplotě (měkne při teplotě kolem 140 °C). Povrch tohoto materiálu musí být pokryt vrstvou tvrzeného laku proti oděru. Disperze dosahuje hodnoty kolem 30. Obecně se tento materiál hůře barví. Barvení se obvykle dosahuje pomocí impregnace barevné a tvrzené vrstvy na zadním povrchu čočky. Antireflex se nanáší podobně jako u ostatních plastových materiálů.

Obr. 6: Molekula polykarbonátu [33]