Obsah kapitoly

---

8.3 Aktivní management třetí doby porodní

Placenta a pupečník jsou po porodu dítěte v současnosti převážně vnímané jako již nepotřebné tkáně a potenciální zdroj infekce. Tento postoj nastavil současný přístup k rychlosti přerušení pupečníku a zacházení s placentou po porodu.

Aktivní vedení třetí doby porodní spočívá v převážně rutinním podání uterotonika (ergometrin, methylergometrin nebo 5 IU oxytocinu) intravenózně bezprostředně po porodu dítěte. Následuje téměř okamžité přerušení pupeční šňůry a řízená trakce za pupečník k vybavení placenty (viz video).

V některých státech specificky to zahrnuje také masáž fundu děložního, popř. Crédeho hmat pro porod placenty v časovém limitu definovaném daným zdravotnickým zařízením. (např. Estonsko – cca po 10 minutách). V některých státech navíc také aplikace misoprostolu (Cytotec) orálně nebo rektálně.

Begley uvádí, že tyto intervence pramení z klasického bio-medicínského přístupu, který primárně předpokládá „selhávání/defektnost“ ženského těla. Aktivní přístup často řeší problémy, které vznikly na podkladě předchozích (často nadbytečných, předčasných nebo příliš mnoha) intervencí, které již zasáhly do fyziologie porodu (iatrogenní dopady). Podle posledních systematických studií (EBM) naopak fyziologická péče minimalizuje rizika pro ženu i dítě, a navíc je obvykle v souladu s přáním žen nezasahovat do porodu farmaky (EBP).

Doporučení WHO uvádějí, že aktivní management porodu placenty je naopak vhodný u medicínsky intervenovaných porodů.