Slídy

Jsou velmi rozšířené a často bývají horninotvornými minerály. Jejich celkové množství v zemské kůře je cca 3,8 %. Vyskytují se převážně v kyselých intruzivních horninách a v krystalických slídových břidlicích. Chemicky je to zvláštní skupina alumosilikátů. Slídy vytvářejí široké izomorfní směsi, ve kterých se nahrazuje Mg²⁺ - Fe²⁺ za Al³⁺ - Fe³⁺. Slídy mají typické vrstevnaté krystalové mřížky a krystalizují v soustavě jednoklonné (monoklinické). Zvláštní jsou podmínky jejich vzniku. Ve vysokoteplotních výlevných horninách nikdy nevznikají jako primární minerály přímo z lávy. V hlubinných kyselých magmatitech vznikají jako pozdní a postmagmatické. Velké krystaly slíd se nacházejí v pegmatitech a mnohých krystalických břidlicích (rulách, svorech aj.).

Slídy dělíme podle chemizmu na

• hořečnato-železnaté (biotit)
• hliníkaté (muskovit)
• lithné (lepidolit)

• Biotit   ::  K(Mg,Fe²⁺)₃[(OH,F)₂|(Al,Fe³⁺)Si₃O₁₀]

  Jednoklonný (monoklinický). Krystaly tabulkovité, pseudohexagonální, často se zonální stavbou. Agregáty kompaktní lupenité.

  

  Je černý, tmavohnědý, červenohnědý (odrůda rubelan) či zelený, vzácně bezbarvý. Větráním se barva mění ve žlutou až bílou (tzv. kočičí zlato na povrchu plavených sedimentů). Lesk skelný, na štěpných plochách perleťový. Štěpnost velmi dokonalá. Tenké lupínky jsou ohebné až křehké. Průsvitný. Těžko tavitelný, elektricky nevodivý.

  • tvrdost: 2,5 - 3
  • hustota: 2,7 - 3,4 g . cm^-3

  Animace krystalových soustav

  

  Výskyt

  Je to základní minerál vyvřelých hornin, na jejichž složení se podílí cca 3,8 % a proto je podstatnou složkou granitoidů i bezkřemenných intruziv a méně efuziv. Nejhojnější je v biotitických, dvojslídných a amfibol-biotitických typech žul.

  U nás např.v liberecké žule, granodioritu v Horním Dvořišti, v granodioritech brněnského masivu v Brně (např. měst. části Líšeň, Maloměřice) aj. V moldanubických rulách je hlavní slídou. V pegmatitech u Domažlic, Budislavy a Krupky (zde tvoří Li-biotit až 50 cm velké tabule). Dále Itálie (Vesuv), Švédsko, Francie, Tanzánie, Indie.

  Význam

  Biotit (tmavá slída) je po muskovitu nejrozšířenější slídový minerál v přírodě. Praktický význam nemá.

• Muskovit   ::  KA₁₂[(OH,F)₂|AlSi₃O₁₀]

  Jednoklonný (monoklinický). Krystaly tabulkovité a šupinkovité, někdy je i celistvý, vzácně jako hvězdicovité agregáty. Dvojčatné srůsty jsou obvyklé.

  

  Je bezbarvý, čirý, světlé odstíny šedé, zelené, žluté, červené či hnědé. Jasně zelená odrůda se nazývá fuchsit. Lesk skelný, na štěpných plochách perleťový a stříbřitý (skrytě šupinkovité agregáty s hedvábným leskem jsou sericit). Dokonale štěpný. Ohebný, elastický. Žáruvzdorný, v kyselinách stálý, vodu uvolňuje při teplotách nad 850 °C. Elektricky nevodivý. Odolný proti zvětrávání.

  Animace krystalových soustav

  
  • tvrdost: 2,5 - 3
  • hustota: 2,8 g . cm^-3

  Výskyt

  Tento významný horninotvorný minerál, s podílem cca 1,4 % na složení magmatitů, je omezen na kyselá intruziva a žilné horniny. V efuzivech chybí. Nejvíce se hromadí v žulových pegmatitech. Je součástí psamitů a aluvií potoků a řek. Velmi významný ve fylitech (sericit), svorech a části rul.

  U nás se významně podílí na složení muskovito-turmalinických (např. u Přibyslavic) a dvojslídných žul (např. mrákotínská, na Písecku, v Posázaví aj.). V žulových pegmatitech např. v Kříženci, Sušici, Písku, Dolních Borech, Rožné, Maršíkově, Kutné Hoře. Doprovází hydrotermální rudní žíly v Kutné Hoře, Roudném, Staré Vožici. Je významnou složkou regionálně metamorfovaných hornin - ve fylitech a zelených břidlicích je jako sericit, často v kombinaci s chloritem či grafitem.

  Na Slovensku u Dobšiné. Největší známé krystaly až 5x3 metry o hmotnosti 85 tun jsou z Indie, dále Ural, JAR, Brazílie, USA aj.

  Význam

  Muskovit (světlá slída) je důležitý horninotvorný minerál. Má široké hospodářské využití. Nejvíce ceněna je lístkovitá slída, s využitím v elektrotechnice (izolátory, kondenzátory, reostaty, telefony, vařiče, hutnické slídové brýle ap. Slídový prášek se využívá na výrobu ohnivzdorných stavebních materiálů, ohnivzdorných barviv, keramiky, pneumatik, výbušnin, slídové šupiny se dříve přidávaly do omítek, atd.

• Lepidolit   ::  KLi_1,5Al_1,5[(OH,F)₂|AlSi₃O₁₀]

  Jednoklonný (monoklinický). Krystaly velké tabulkovité s hexagonálním průřezem, většinou je v šupinkovitých a jemnozrnnných agregátech.

  

  Má různé barevné odstíny zelené, růžové či fialové, je i bezbarvý, šedobílý, nažloutlý, perleťově lesklý. Vryp bílý. Plamen barví červeně. Dokonale štěpný, ohebný a elastický.

  • tvrdost: 2,5 - 4
  • hustota: 2,8 - 2,9 g . cm^-3

  Výskyt

  Je to typický minerál lithných pegmatitů metasomatického původu, v asociaci s albitem, elbaitem, amblygonitem aj.

  U nás je původní lokalita (locus typicus) pegmatit na vrchu Hradisko v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem, kde byl v roce 1792 poprvé na světě popsán. Dnes je znám z více míst Českomoravské vrchoviny. Dále v Sasku, Švédsku, na Urale, Madagaskaru, Kanadě a USA.

  Význam

  Důležitá surovina pro výrobu Li-solí (speciální slitiny, optická skla, lékařství a rentgenologie, pyrotechnika aj.).