Poznámky k anatomii a fyziologii ucha

Vyšetření pohledem (aspekce) a pohmatem (palpace)

Hodnotíme: konfiguraci nosu, linii dorsa nosního, přítomnost deviace, krepitace, emfyzému, zbarvení kůže, přítomnost exantému, hemangiomů, pigmentových naevů, ulcerací či jiné patologie. Všímáme si rovněž velikosti nosu a vývojových odchylek.

Vyšetření dutiny nosní pohledem (rhinoskopie)

• Přední rhinoskopie: pomocí Hartmanova zrcátka hodnotíme vchod nosu, septum, stav sliznic (růžová, zarudlá, lividní), přítomnost sekrece (čirá, hlenovitá, zkalená, hnisavá, s příměsí krve, zaschlé krusty, …), konfiguraci dolní a střední skořepy nosní. Horní skořepa je přímému pohledu většinou nepřístupná.
• Střední rhinoskopie: dříve pomocí Killiánova zrcátka (po povrchové slizniční anestézii a anemizaci). V současnosti se ambulantně používá spíše endoskopie nosní dutiny.
• Zadní rhinoskopie: nepřímé vyšetření zadních částí nosní dutiny, choany a nosohltanu se provádí pomocí zrcátka nebo dnes spíše endoskopicky.

Vyšetření nosní průchodnosti

• orientačně pomocí kovové (tzv. Glatzelovy) desky přiložené pod nos hodnotíme symetrii a rozsah orosení při výdechu
• orientačně zavedení sondy či katétru dutinou nosní do hltanu (vyloučení choanální atrézie u novorozenců)
• rhinomanometrie – měří intranasální tlak při nádechu a výdechu
• akustická rinometrie – vyšetření založené na principu ultrazvuku
• endoskopie

Vyšetření aktivity řasinkových buněk sliznice

vyšetřujeme pomocí sacharinového testu – po aplikaci umělého sladidla na sliznici vchodu nosního cítí pacient sladkou chuť v hrdle asi po 15–20 minutách (doba transportu látky mukociliárním transportem do choany a na chuťové pohárky).

Vyšetření čichu (olfaktometrie)

Poruchy čichu dělíme na kvantitativní (anosmie, hyposmie) a kvalitativní (parosmie, fantosmie, specifická anosmie).

• Kvantitativní (subjektivní) olfaktometrie – pacient vdechuje nosem různé vůně a pachy a určuje jejich identitu. Používané látky (vanilka, káva, citron, …)
• Kvalitativní olfaktometrie – dle Bornsteina používá látky 3 skupin:
  1. dráždící pouze čichový nerv (stearin, mýdlo, kafrový líh, levandulový olej)
  2. stimulující trojklanný nerv (menthol, Amoniak)
  3. působící chuťový vjem (chloroform, pyridin)

Vyšetření vedlejších dutin nosních

• Rentgenologické vyšetření – poskytuje údaje pouze o masivních patologických změnách sliznice (cysty, hyperplazie, polypy).
• CT (počítačová tomografie) – zobrazí především kost.
• MRI (magnetická rezonance) zobrazí velmi dobře měkké tkáně.
• Punkce čelistní dutiny – je indikována při neprůchodném ústí dutiny a současně probíhajícím zánětu. Punkční jehla se zavádí přes dolní nosní průchod, směřuje se k zevnímu očnímu koutku.
• Sinusoskopie – endoskopické vyšetření PND použitím pevné optiky. Nejčastěji provádíme vyšetření čelistní dutiny.