Vodstvo

Podoba říční sítě je neustálým procesem, který byl započat již v období počátku geologického a geomorfologického vývoje České republiky. Výsledná podoba říční sítě je ovlivněna z největší míry rozmístěním pohoří a nížin. Nebo je snad možné vidět téci řeku do kopce?

Velkou výhodou České republiky je, že většina toků pramení na jejím území. To pro nás znamená čistou vodu, jejíž kvalitu si sami ovlivňujeme. Na druhou stranu jen některé z vodních toků mohou být využívány pro výrobu elektrické energie či pro dopravu, protože to vyžaduje určitý průtok a parametry koryta.

Nejdelší řekou na území České republiky je Vltava, která je přítokem Labe. Řeka Labe i se svými přítoky patří do úmoří Severního moře. Naopak řeka Dyje a její přítoky patří do úmoří Černého moře. Ve Slezsku nalezneme řeku Odru, která patří do úmoří Baltského moře. Hranice všech úmoří se na území České republiky potkávají v jednom bodě a tím je vrchol Klepý v pohoří Kralického Sněžníku.

Mezi uměle vytvořené vodní plochy patří přehrady, které se využívají k vodohospodářství a výrobě elektrické energie, a rybníky, které slouží k chovu ryb. Vodní plochy mohou také sloužit k rekreaci. Přírodní vodní plochou jsou jezera, která jsou převážně ledovcového, krasového nebo rašeliništního původu.

Vlivem působení člověka dochází k neustálým změnám v podobě říční sítě, kdy dochází například k zatrubňování či napřimování vodních toků nebo k vytváření nových umělých vodních ploch.