Prvotní
rozdělení osob se zrakovým postižením, které používáme při administraci
specifických nároků studenta, učitele a dalších lidí působících na
Masarykově univerzitě, se řídí kritériem reflektujícím techniku práce s
dokumenty. Dle tohoto funkčního hlediska rozlišujeme dva typy studentů.
ještě může při četbě informací používat svůj zrak, potřebuje však text či podmínky pro čtení modifikovat. Úprava spočívá ve zvětšování obrazu nebo jiných změnách nejen optického charakteru, což podrobněji rozvedeme na následujících snímcích.
již zrak při četbě informací nemůže použít. Pracuje s nimi na digitálním zařízení, přičemž text a informace o netextových skutečnostech jsou reprodukovány umělým lidským hlasem ve fonetické podobě nebo zobrazovány na hmatovém displeji v psané formě v Brailleově slepeckém písmu. Další dílčí možností je práce s tištěným dokumentem vysázeným v Brailleově slepeckém písmu a určeným pro čtení hmatem. Podrobněji se o pracovních postupech nevidomého uživatele hlasu/hmatu zmíníme na následujících snímcích.
Způsob práce lehce zrakově postiženého studenta s textem závisí na formátu, v jakém informace dostane.
Elektronické dokumenty
V případě elektronických dokumentů používá nejčastěji softwarovou lupu, aby si zvětšil obraz, případně změnil jeho barevnou skladbu či zvýraznil jeho významné části (například kurzor myši, aktuálně čtený řádek a tak dále).
Následující videoukázka ilustruje práci slabozraké studentky na počítači prostřednictvím softwarové lupy. Rozhraní aplikací a zobrazené informace jsou uživateli zpřístupněny zvětšením pracovní plochy a zde navíc i úpravou kombinace barev. Míra potřebného zvětšení a zvolená barevná kombinace je individuální a u různých uživatelů z této skupiny se může lišit.
Úkolem studentky je otevřít e-mailovou zprávu od učitele s revizí seminární práce, otevřít dokument v textovém editoru a komentáře zapracovat.
Může pracovat i s tištěnou verzí dokumentu. Jednoduše a rychle lze zvětšit obraz fyzického výtisku pomocí ruční či stojánkové lupy, ne vždy je však tento způsob optimální s ohledem na schopnosti zrakového vnímání čtenáře. Použije-li zařízení pro optické snímání fyzického obrazu za účelem jeho transformace na obraz digitální, může s výtiskem pracovat podobně jako s elektronickým dokumentem. Má na výběr mezi přenosnou či nepřenosnou verzí kamerové lupy, která má buď vestavěný displej či se k ní monitor připojuje externě.
Další možností je sken dokumentu a jeho uložení do digitální podoby, kterou poté student sleduje na počítači s pomocí softwarové lupy.
V případě kratších dokumentů, například písemných testů, může často pracovat s jejich verzí ve formě zvětšeného fyzického výtisku a ručně do něj zapisovat své odpovědi, poznámky a tak dále.
Pro těžce zrakově postiženého studenta je počítač vybavený speciálním hardwarem a softwarem nezbytným nástrojem, bez něhož by nemohl na vysoké škole studovat. Využívá program zvaný odečítač obrazovky, který je mimo jiné vybavený syntetizérem řeči zajišťujícím převod textových informací z prostředí operačního systému či aplikací do podoby uměle reprodukované lidské řeči, tedy hlasového výstupu.
Odečítač obrazovky
Odečítač obrazovky je software převádějící informace z prostředí operačního systému a aplikací do podoby uměle reprodukované lidské řeči, dále též hlasového výstupu, či Brailleova písma zobrazeného na hmatovém displeji, dále též hmatového výstupu. Podrobněji viz publikace Kompenzační pomůcky pro uživatele se zrakovým postižením a její sekce 3.1.2 Odečítače obrazovky.
Tentýž text může být zobrazen i na hmatovém displeji, někdy též brailleském řádku, což je hardwarové zařízení umožňující přijímat informace v Brailleově písmu, ve formě hmatového výstupu. Text a informace o netextových skutečnostech tedy mohou být reprodukovány hlasovým výstupem ve fonetické podobě, nebo zobrazeny na hmatovém displeji v psané formě.
Hmatový displej (též brailleský řádek) je elektromechanický přístroj, který lze připojit k počítači a flexibilně na něm zobrazovat znaky Brailleova písma. Obvykle je ve tvaru kvádru a kromě řady elementů zobrazujících brailleský text nabízí i několik ovládacích tlačítek pro pohodlnější čtení a editaci. Podrobněji viz publikace Kompenzační pomůcky pro uživatele se zrakovým postižením a její sekce 3.2.1 Braillský řádek.
Pomocí těchto nástrojů si nevidomý student může přečíst elektronický text, údaje o nastavení programu či operačního systému, nebo sdělení o netextových objektech, mezi něž patří například obrázky či jiná multimédia. Je schopen pracovat s elektronickou poštou, přehrávat zvukové či video soubory nebo spouštět a pracovat s dalšími běžnými programy.
Text zpravidla zapisuje pomocí běžné klávesnice, pro kontrolu správnosti využívá hmatový displej zobrazující jeho psanou podobu a nabízející několik ovládacích tlačítek pro pohodlnější čtení a editaci. S využitím speciálních editorů vkládá tímto způsobem i matematické, fyzikální či chemické výrazy.
Následující videoukázka ilustruje práci nevidomého studenta na počítači prostřednictvím odečítače obrazovky a brailleského hmatového displeje. Nevidomý ovládá aplikace pouze pomocí klávesnice, nepoužívá myš či jiné polohovací zařízení. Rozhraní aplikací a zobrazené informace jsou uživateli zpřístupněny syntetickým hlasem a paralelně v bodovém písmu na hmatovém displeji.
Úkolem studenta je otevřít e-mailovou zprávu od učitele s revizí seminární práce, otevřít dokument v textovém editoru a komentáře zapracovat.
Čas 1:00 až 1:09: pomocí nástroje Seznam prvků student nahlíží na osnovu dokumentu. Tak si může připomenout strukturu dokumentu a rychle přejít na zvolenou kapitolu, aniž by procházel celým textem.
Čas 1:14 až 1:40: student si přečetl celý řádek nejprve souvisle; odečítač obrazovky ho upozornil na vložený komentář k jednomu slovu. Student souvislé čtení přerušuje a následně po jednotlivých slovech kurzor přemístí ke komentáři. Přečte si text komentáře a opraví překlep.
Tištěné dokumenty
Těžce zrakově postižený student může s dokumenty pracovat i v tištěné hmatové podobě. Nejběžnějším, ne však jediným materiálem pro hmatový tisk je papír s větší gramáží, na který jsou pomocí elektronické tiskárny bodového písma vytlačovány reliéfní body. Běžný i symbolický text se tak na papíře objeví v Brailleově slepeckém písmu.
Ten může být doplněn hmatovou grafikou, která nahrazuje původně vizuální informace ve formě schémat, grafů, mapek a tak dále. Podrobněji se tisku hmatové grafiky budeme věnovat v kapitole Zajištění přístupnosti studijních materiálů.
Soutisk černotisku a bodového písma doplněný hmatovou grafikou
Nejběžnějším, ne však jediným materiálem pro hmatový tisk je papír s větší gramáží, na který jsou pomocí elektronické tiskárny bodového písma vytlačovány reliéfní body. Běžný i symbolický text se tak na papíře objeví v Brailleově slepeckém písmu. Ideálním formátem umožňujícím spolupráci nevidomého s ostatními, často vidícími účastníky výuky, je soutisk běžného vizuálního tisku, tak zvaného černotisku, s písmem hmatovým.
