V této podkapitole uvádíme několik rad, které mějte na paměti během přímé komunikace s nevidomým studentem. Většina doporučení logicky vyplývá z faktu, že nevidomý nemá vizuální kontrolu nad tím, co se děje v jeho okolí. Proto ocení, když mu důležité informace, které je možné sledovat pouze zrakem, sdělíte verbálně.

Chovejte se přirozeně a nenuceně

Při hovoru používejte týchž slov, jaká používáte v hovoru s vidícím, včetně vizuálních vjemů. Vnímání nevidomého označujte běžným "vidět", "podívat se", nikoli "sahat", "dotýkat se". Pokud se nevidomý snaží zorientovat v prostoru nebo něco hledá, neznamená to, že potřebuje Vaši pomoc. Vyhodnotíte-li situaci tak, že pomoc nezbytná je, nabídněte ji způsobem taktním a nenápadným.

Vyvarujte se projevů soucitu

Soucit v běžných životních situacích je diskriminující a jeho projevem je i nadšení nad tím, že nevidomý zvládl situaci, jakou zvládají také ostatní. Svoji solidaritu lépe projevíte diskrétní nabídkou praktické pomoci v nečekaných a ztížených podmínkách.

Pozdravte první a vyslovte své jméno

Nevidomý bude vědět, kdo na něj mluví.

Informujte o svém příchodu či odchodu z místnosti

Tichý pohyb neznámé osoby v okolí působí na nevidomého nepříjemně. Když vejdete do místnosti, dejte mu o tom vědět, povězte své jméno. Stejně tak jej upozorněte, že odcházíte.

Jednejte s nevidomým, nikoliv s jeho průvodcem

Průvodce nevidomého pouze doprovází, nikoli zastupuje. Do jednání vstupuje jen po domluvě s nevidomým.

Při doprovodu se pokuste popsat situaci

Popište nevidomému hlavní rysy okolí, vybavení místnosti a osoby, které se kolem nacházejí. Při popisování se nemusíte vyhýbat optickým dojmům a barvám.

Nevyrušujte vodíciho psa práci

S vodicím psem, který je ve službě, nenavazujte komunikaci hlasem ani dotykem bez vědomí jeho majitele.

V této podkapitole uvádíme několik postřehů pro lepší pochopení potíží, se kterými se slabozraký člověk může potýkat během každodenního fungování. Zraková vada u něj nemusí být nápadná, přesto může mít potíže s přečtením vizuálně podaných informací, orientací v neznámém prostoru, nalezením drobných předmětů či identifikací osob, které potkává. Častým problémem bývá změna osvětlení, například při přechodu z tmavé chodby do místnosti osvětlené přímým sluncem.

Slabozraký ba i nevidomý člověk může být nenápadný

Zraková vada je někdy nápadná, jindy si jí nemusíme ani povšimnout. Ne vždy platí, že čím více dioptrií člověk má, tím hůř vidí.

Potíže při změně osvětlení

Adaptace na změnu osvětlení, např. při přechodu z tmavé chodby do světlé místnosti “zalité světlem”, může u osob se zbytky zraku a slabozrakých trvat mnohem déle než u normálně vidících osob.

Potíže při čtení textu, rozpoznávání tváří, orientaci v neznámém prostoru, nalezení předmětů

Snížení vízu (zrakové ostrosti) či omezení zorného pole způsobuje slabozrakým mnoho praktických obtíží. Nedivte se, pokud vás na ulici nepozdraví. V neznámém prostředí může mít výrazné problémy se zorientovat, a může proto potřebovat pomoc. Přečtěte mu špatně čitelný text. Pozdravte jej jako první, upozorněte jej na věci, kterých si nemusí všimnout.

Umožnění přístupu k vizuálním zdrojům informací

Umožněte slabozrakým přistoupit blíže k informačním tabulím, ke zboží a dalším předmětům. Je-li to možné, nechte je věci vzít do ruky, mohou efektivněji použít speciální brýle, lupy a další kompenzační pomůcky.