Glacifluviální sedimenty jesenické oblasti kontinentálního zalednění byly intenzívně studovány především z hlediska sedimentární petrologie (velké množství prací především Z. Gáby). Doposud však nebyl patřičný důraz věnován fyzické sedimentologii glacifluviálních akumulací, přitom dostupných pískoven se zde nacházelo velké množství. Během základního geologického mapování (m.j. Cháb et al. 2004, Žáček et al. 2004) zjištěné abnormální mocnosti glacifluviálních sedimentů, které jsou těžené mj. v pískovně v Kolnovicích, byly interpretovány jako výplně subglaciálních koryt nebo jako preglaciálních údolí. Během mapovacích prací však nebyl prostor pro detailnější faciální a architekturní výzkum, který by osvětlil sedimentační prostředí, ve kterém byly sedimenty ukládány. Cílem navrhované práce je proto detailní faciální popis a následná architekturní interpretace, které by měly vést k paleoenvironmentálním a paleogeografickým závěrům. Práce by měla využívat běžně používanou metodiku výzkumu ledovcových sedimentů (Evans a Benn 2004) k faciálnímu popisu a následné architekturní, procesové a environmentální interpretaci (viz doporučená literatura). Množství dostupných sedimentárně petrologických výsledků by mělo dokreslit výše požadované sedimentologické interpretace.