Nová institucionální ekonomie
Jiří Bartoš
Nová institucionální ekonomie
Info
Období
jaro 2011
Kapitola obsahuje:
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 22. 2. 2010 do 7. 3. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 8. 3. 2010 do 14. 3. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 15. 3. 2010 do 21. 3. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 22. 3. 2010 do 28. 3. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 29. 3. 2010 do 11. 4. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 12. 4. 2010 do 18. 4. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 19. 4. 2010 do 25. 4. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 26. 4. 2010 do 2. 5. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 3. 5. 2010 do 9. 5. 2010.
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 11. 5. 2010 do 21. 5. 2010.

Úvod

Ekonomická teorie učinila za poslední století velký pokrok, který jí umožnil lépe vysvětlit celou řadu obtížných problémů, týkajících se fungování
rozvinutých tržních ekonomik i ekonomik zaostalých nebo centrálně plánovaných. Tento pokrok byl z velké části umožněn formalizací ekonomie a
jejím modelovým přístupem -- z modelů byly vynechány všechny faktory, které byly považovány za nepodstatné. Moderní ekonomická teorie reprezentovaná
neoklasickou mikroekonomií a z ní odvozenou makroekonomií tak staví na abstraktní deduktivní metodě, představě neomezené racionality optimalizujích
subjektů, vyčišťování trhů a permanentního ustanovování všeobecné rovnováhy. Dokonce i moderní teorie hospodářského cyklu dnes vycházejí
z představy všeobecné rovnováhy.

Jak již bylo řečeno, tento přístup přinesl velmi dobré výsledky -- umožnil snadno a elegantně řešit dříve nejasné a obtížné problémy. Za tuto eleganci
však bylo nutné zaplatit -- realističnost standardních behaviorálních předpokladů výrazně klesla. Ekonomové si (pro účely ekonomické analýzy) začali
člověka představovat jako dokonale racionální optimalizující stroj. Zároveň také začali ignorovat možnost lidského oportunismu -- nahradili ji představou
lidí, kteří vždy "hrají fair". Důsledkem představy o neomezené racionalitě (a vlastně vševědoucnosti) lidí byla představa o zanedbatelnosti transakčních
nákladů. Pokud ekonomie začala považovat člověka za dokonale racionální fairovou bytost a hospodářství za hladce fungující stroj bez jakéhokoli tření
(transakčních nákladů), zmizela potřeba zkoumat vliv práva a organizačních struktur na ekonomickou výkonnost.

Nepochybně existuje široká škála problémů, které lze korektně vyřešit za výše uvedených (nerealistických) modelových předpokladů. Např. pro ekonomickou
analýzu vlivu zvýšení minimální mzdové sazby či zvýšení daní ze mzdy na míru nezaměstnanosti není potřeba uvažovat kognitivní limity lidské mysli. Stejně
tak není potřeba uvažovat vliv transakčních nákladů či organizační struktury při analýze vlivu zvýšení podpor v nezaměstnanosti na ekonomický růst. Na
druhou stranu však existuje i celá řada problémů, které není moderní ekonomická teorie hlavního proudu kvůli svým předpokladům schopna korektně
vyřešit. Přitom se nejedná jen o marginální problémy, nýbrž často i o otázky fundamentálně důležité a o tíživé problémy praktické povahy. Patří sem
například následující otázky:

  • Proč existuje soukromé vlastnictví? Je důležité? Proč u některých statků nevzniklo? Kdy má smysl je vytvořit?
  • Jaký je ekonomický smysl firem? Proč se liší vlastnické i organizační formy firem? Jaká ekonomická logika je určuje? Jak velká má být firma? Jaká aktiva má firma vlastnit a jaká najímat? Jaká má být organizační struktura té které firmy?
  • Proč se máme domnívat, že manažeři firem jednají v zájmu vlastníků? Co musíme udělat, aby tak jednali?
  • Proč se reálné trhy odlišují od neoklasické představy o trzích? Mohou mít bariéry vstupu na trh a různé "nestandardní obchodní praktiky" svoje ekonomické opodstatnění?
  • Jak fungují úřady? Jak se liší management firem a úřadu? Jak se liší možnost diskrece manažerů firem a státních úředníků?
  • Jaké je ekonomické opodstatnění státu?
  • Proč jsou některé země bohaté a jiné chudé? Proč některé rychle rostou a jiné ne? Co musíme udělat, abychom mohli odstranit celosvětovou chudobu?
  • Jak právo a  pravidla chování ovlivňují ekonomickou výkonnost a růst? Jak se tato pravidla vyvíjejí v čase? Co můžeme udělat proto, aby se vyvíjela "správně"?

Jednoduchý model neoklasické ekonomie není schopen poskytnout na tyto a podobné otázky rozumné odpovědi. Např. neoklasické růstové modely nejsou přes
veškeré důmyslné využití matematiky a výpočetní síly počítačů schopné vysvětlit, proč některé země stále bohatnou, zatímco obyvatelé jiných zemí
zůstávají v tragické bídě.  Ekonomický růst totiž nelze vysvětlit pouhým poukazem na akumulaci kapitálu a technologický pokrok. Správná otázka zní:
Proč některé země akumulují kapitál a jiné ne? Proč některé země vytváření nové technologie a jiné ne? Proč některé země jsou schopné přebírat cizí
kapitál a technologie a jiné ne? Proč jsou lidé v některých zemích podnikaví a pracovití a jinde ne (přestože nelze nalézt žádné významné biologické odchylky
mezi národy a rasami)? Vysvětlení zřejmě spočívá v kultuře, zvyklostech, zákonech a pravidlech chování vůbec -- tedy právě v té části společenského
uspořádání, které neoklasická ekonomie vypustila ze svých modelů.

Důsledkem nedostatečné (a často i mylné) ekonomické analýzy je pak nesprávná hospodářská politika. Např. velká část rozhodnutí antimonopolních úřadů odráží
naprosté nepochopení fungování reálných trhů a podnikatelského chování. Důvodem mylných rozhodnutí těchto úřadů je ignorování existence
transakčních nákladů -- úřady pak chápou nestandardní organizační strukturu firem a trhů, která vznikla proto, aby snižovala transakční náklady, jako
snahu o monopolizaci trhu. Úřady pak obvykle reagují zásahem do tržního prostředí, např. snahou omezit firmu, která se domněle chová
monopolisticky. Mnoho úspěšných firem tak bylo antimonopolními úřady zničeno v důsledku nedostatečné ekonomické teorie -- jejich místo na trhu pak zaujaly
firmy, které nebyly schopné uspokojit své zákazníky stejně dobře a tedy uspět v otevřené konkurenci.

Další rozvoj ekonomické teorie tedy vyžaduje rozšíření standardních neoklasických předpokladů o další předpoklady a zkoumané problémy o další problémy. Hranice mezi ekonomií a ostatními společenskými vědami tak postupně eroduje. Vznikají mezní ekonomické proudy -- ekonomie zasahuje to teorie práva, historiografie, sociologie, managementu apod.

V tomto kurzu budete mít příležitost seznámit se s jedním z moderních proudů ekonomické analýzy, který se snaží znovu integrovat realistické behaviorální
předpoklady do neoklasické ekonomie. Tímto proudem je Nová institucionální ekonomie. Význam a přínos Nové institucionální ekonomie ilustruje i fakt, že
několik ekonomů z tohoto proudu bylo v minulosti oceněno Nobelovou cenou za ekonomii: H. A. Simon (1978), R. H. Coase (1991), D. C. North (1993). Do jisté
míry sem patří i F. A. Hayek (1974), G. J. Stigler (1982) a G. S. Becker (1992).

Bližší seznámení s přínosem tohoto přístupu by vám mělo umožnit nejen lépe chápat problémy teoretické ekonomie (např. proč vlastně existují firmy, proč
existují státy či jak zákony ovlivňují ekonomický růst), nýbrž také mnoho praktických problémů: Jak sepsat manažerskou smlouvu? Má si náš podnik
zajišťovat servis počítačů sám, nebo je v tomto případě lepší outsourcing? Je pro naši firmu lepší, aby měla právní formu společnosti s ručením omezeným,
nebo akciové společnosti? K čemu vede vládní politika hospodářské soutěže? Měl by se stát snažit podporovat ekonomický růst investičními pobídkami, nebo
spíše odstraněním regulace trhu práce a obchodních bariér? Věřím, že tento kurz vám vloží do rukou mocné analytické nástroje, které vám umožní lépe
chápat fungování reálného světa a zároveň lépe dosahovat vašich pracovních cílů. (A mimochodem, bude číst texty ekonomů oceněných Nobelovou cenou.)
 

Organizační záležitosti

Kontakt

Michal Kvasnička, kancelář č. 611, e-mail: qasar@econ.muni.cz
Konzultace: středa 11.00--12.30 nebo po domluvě mailem (platí pouze v semestru; ve zkouškovém je třeba domlouvat se individuálně)

Literatura

Kurz je postaven na velkém množství literatury. Pokud chcete studovat z originální literatury, najdete odkazy ke každému tématu níže v osnově.

Jako velmi užitečné se mi jeví dvě učebnice, které pokrývají velkou část kurzu:

  • Eggertsson, T.: Economic behavior and institutions. Cambridge University Press, 1990.
  • Voigt, S.: Institucionální ekonomie, Liberální institut, 2008.

V osnově níže najdete odkazy na moje lecture notes a novější slides k přednáškám. Pro hrubou orientaci v kurzu by měly stačit.

Najdete tam také další povinnou a rozšiřující literaturu a odkaz na interaktivní cvičebnici.

Průběh výuky

Výuka bude probíhat formou přednáško-seminářů. Já vždy shrnu důležité věci, které jinak najdete v mých lecture notes a slides (oboje je ve
studijních materiálech v ISu) a pak se budeme bavit o vybraných článcích a mp3.

Účast na přednáško-seminářích je dobrovolná; forma zkoušky by vás však měla motivovat tam chodit.

Provizorní organizační struktura bude následující (provizorní proto, že při diskuzi o textech zatím nedovedu odhadnout, co stihneme) -- po přednáško-seminářích:

  1. administrativa, začátek úvodu do NIE
  2. dokončení úvodu, začátek transakčních nákladů
  3. dokončení transakčních nákladů, první diskuze (texty ke stažení v ISu ve 3. tématu)
    • Coase: "The Problem of Social Cost" -- článek je úžasný a důležitý a doporučuji ho přečíst celý, ale pro naše potřeby budou stačit oddíly I--IV (s. 1--8), odd. VI--VII (s. 15--19) a odd. X (s. 42--44)

  4. vlastnická práva, druhá diskuze

  5. začátek firmy; třetí diskuze

  6. dokonční firmy

  7. organizace trhu, čtvrtá diskuze

  8. teorie byrokracie, pátá diskuze

    • Mises, L.: Byrokracie, Liberální institut, 2002, kapitoly 1--2.

  9. rent-seeking a dup aktivity, šestá diskuze

  10. Teorie státu
  11.  Teorie evoluce institucí

Zkouška

Loňské podmínky zkoušky najdete zde.

Příklad loňské písemky najdete zde. Letos bude písemka vypadat stejně jako loni s jednou výjimkou: všechny volné otázky budou vzaty z readingů, o kterých se budeme bavit na přednáško-seminářích.

1. Cíl, metoda, základní pojmy a předpoklady

Shrnutí přednášky

Cílem první přednášky je seznámit se s Novou institucionální ekonomií, cílem jejího zkoumání, její metodou, předpoklady a základními pojmy. Tento úvod tvoří nutnou podmínku pro další studium.

Nová institucionální ekonomie je ekonomická škola (nebo spíše větší množství volně příbuzných ekonomických směrů), která zkoumá vliv institucí na hospodářství a hospodářství na instituce. Tento cíl ji spojuje se starým Americkým institucionalismem. Na rozdíl od něho však Nová institucionální ekonomie neodmítá neoklasickou mikroekonomii, ale spíše ji doplňuje o další faktory (omezenou racionalitu, oportunismus, transakční náklady apod.). Ekonomickými prostředky se snaží vysvětlit také problémy, které byly dříve považovány za doménu ostatních společenských věd. Představitelé tohoto proudu zatím získali několik Nobelových cen (Simon, 1978, Coase, 1991, North, 1993).

Nová institucionální ekonomie se od neoklasické ekonomie odlišuje především svými předpoklady: předpokládá, že racionalita ekonomických subjektů je omezená, tyto subjekty jsou oportunistické, aktiva specifická, ve světě existuje nejistota (nikoli jen statisticky vyjádřitelné riziko) a transakční náklady jsou kladné a nezanedbatelně velké.

Ve světě omezené racionality a kladných transakčních nákladů hrají instituce a organizační struktury významnou roli -- snižují transakční náklady a směřují jednání ekonomických subjektů určitým směrem. Dvě společnosti vybavené stejnou technologií a zdroji dosáhnou různých hospodářských výsledků, pokud se jejich instituce liší. Je to institucionální uspořádání společnosti, co v poslední instanci rozhoduje o prosperitě společnosti.

Pokyny ke studiu

První přednáška odpovídá 1. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura:

  • Holman, R.: Dějiny ekonomického myšlení, C. H. Beck, 1999, kapitola Institucionalismus a nová institucionální ekonomie.
  • Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitoly 1 a 2 (Předmluva a Institucionální a neoinstitucionální ekonomie v retrospektivě).
  • Buchholz, T. G.: Živé myšlenky mrtvých ekonomů, Victoria Publishing, kapitola 8.

Originální literatura:

  • Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitoly 3 a 4.
  • Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 1.
  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 1.
  • North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 1--3.
  • Simon, H. A.: "Bounded Rationality" in The New Palgrave, A Dictionary of Economics, Eatwell a spol. (ed.), MacMillan Press, 1987, str. 266--267.
  • Encyclopedia of Law and Economics, hesla 0740 a 0730.

Rozšiřující literatura a poslech:

  • Boudreaux: "Law and Legislation", EconTalk, mp3. Hayekův pohled na právo, zákonodárství, jejich význam a vztah.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Jak se liší neoklasické a neoinstitucionální behaviorální předpoklady?
  • Jaké důsledky má omezená racionalita? Jak souvisí omezená racionalita, nejistota, oportunismus a transakční náklady?
  • Jak souvisejí instituce, organizační struktura a transakční náklady? Byly by instituce stejně významné i v případě neomezené neoklasické racionality?
  • Jak instituce a organizační struktury snižuje nejistotu? Proč tak zároveň snižují transakční náklady? Najděte příklady ze skutečného světa.
  • Jakým způsobem instituce "směřují" lidské jednání určitým směrem?
  • Snižují všechny instituce transakční náklady stejně účinně? Směřují všechny lidské jednání stejně efektivním směrem? Najděte příklady ze skutečného světa.

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie1.qref

2. Institucionální podmíněnost ekonomické rovnováhy

Shrnutí přednášky

Cílem první přednášky je ukázat, jak ekonomická rovnováha zkoumaná neoklasickou mikroekonomií v reálném světe závisí na insitucionálním uspořádání.

Neoklasická mikroekonomie (ve své formalizované podobě) předpokládá, že jednotlivé optimalizující subjekty nekomunikují spolu navzájem, nýbrž s "Walrasovým licitátorem", kterému sdělí, kolik jsou za dané ceny ochotni nabízet a poptávat na různých trzích. "Licitátor" stanoví takový vektor cen, který vyčistí trhy. Za určitých předpokladů (dokonalá konkurence atd.) je výsledek Pareto-optimální.

V realitě však neexistuje žádný reálný prvek, který by obecně fungoval jako "licitátor". Ceny jsou stanovovány průběžným přizpůsobováním na základě skutečného jednání subjektů. Subjekty jednají tak, aby za daných informací, omezení apod. maximalizovaly svůj prospěch -- jejich očekávaný prospěch a vnímaná omezení jsou však spoluurčena existujícími institucemi. Zatímco neoklasická mikroekonomie předpokládá, že jediný způsob, jak může firma usilovat o maximalizaci zisku, je stanovení správného množství a ceny, v realitě může firma např. zvýšit svůj zisk bombovým útokem, kterým zničí konkurenci. Zda takové prostředky použije, nebo ne, závisí právě na institucích.

Jinak řečeno, aby fungovala "neviditelná ruka Adama Smithe", musejí nejdříve existovat instituce kompatibilní s tržním procesem.

Pokyny ke studiu

Druhé téma odpovídá 2. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura o průběhu tržního procesu:

Rozšiřující literatura:

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Jaké úkoly musí plnit "Walrasův licitátor"? Kde je skryt v modelu neoklasické mikroekonomie?
  • Pokuste se představit si mikroekonomický model trhu, kde "Walrasův licitátor" skrytě nefiguruje. (Obtížná otázka. Pro řešení se můžete podívat sem.)
  • Jak lze zajistit fungování centrálně plánované ekonomiky? Je taková ekonomika možná? Je efektivní? Bude podporovat inovace?
  • Jak fugnuje trh? Jakou roli má cenový mechanismus a kalkulace zisku?
  • Jaké musejí být nutné důsledky cenové regulace (neuvažujte jen převis nabídky či poptávky)? Jaké musejí být nutné důsledky regulace zisku?
  • Pokuste se sestavit co nejúplnější seznam institucí, které jsou potřeba pro fungování tržního hospodářství.
  • Kdo tato pravidla vymyslel, stanovil a vymáhá? (Nebuďte ukvapení -- přemýšlejt o tom, co víte z dějepisu!)

 

3. Transakce a transakční náklady

Shrnutí přednášky

Transakce je základní jednotkou ekonomické analýzy. Vzniká, když je zboží nebo služba předávána mezi technologicky oddělitelnými stupni. Jednot stádium končí, druhé začíná.

Transakční náklady jsou náklady na provádění transakcí, tj. náklady na zdroje, které jsou využity k tvorbě, udržování, užití a změně institucí a organizací. Transakční náklady lze rozdělit na tržní, vnitroorganizační a politické. Tržní transakční náklady jsou náklady na použití trhu. Vnitroorganizační (vnitrofiremní, manažerské) jsou náklady na založení, udržování a provoz organizace, např. firmy. Politické transakční náklady jsou náklady na vytváření, udržování a změny "politického uspořádání", např.formálních institucí.

Transakční náklady tvoří velkou a stále rostoucí část celkových nákladů ekonomiky, podle některých odhadů až přes polovinu HDP. Rostoucí dělba práce na jednu stranu zvyšuje produktivitu výrobních faktorů ve výrobě, na druhou však zvyšuje potřebu koordinace, a tedy i objem transakcí, a tudíž itransakční náklady.

Velká část institucí a organizací vzniká proto, aby snižovala transakční náklady. Snížení transakčních nákladů v jedné oblasti však často zvyšuje jiné transakční náklady, tj. jednotlivé typy transakčních nákladů jsou obvykle vzájemně substituty. Lidé volí takovou kombinaci různých transakčních nákladů, která minimalizuje celkovou výši nákladů (výrobních, dopravních, transakčních atd.).

Pokyny ke studiu

Přednáška odpovídá 3. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura:

Rozšiřující literatura:

Originální literatura:

  • Mlčoch,L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola4.
  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 2.
  • Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 1.
  • North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 4 a 8.
  • Kohn, M.: Financial Institutions and Markets, Oxford University Press, 2003, kapitoly 1--3.


Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Jakým způsobem mohou být tržní transakční náklady substitutem manažerských a naopak? Uveďte příklady.
  • Jakým způsobem mohou být manažerské transakční náklady substitutem politických transakčních nákladů a naopak? Uveďte příklady.
  • Najděte příklady, kdy může zvýšení politických transakčních nákladů snížit a kdy zvýšit manažerské či tržní transakční náklady.
  • Uvažuje neoklasická ekonomie transakční náklady?
  • Jaké jsou důsledky existence transakčních nákladů?

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie2.qref

4. Vlastnická práva

Shrnutí přednášky

Vlastnická práva definují normy chování vůči věcem, které musejí ne-vlastníci dodržovat, nebo nést následky. Je to systém regulace mezilidských vztahů, který určuje způsob získávání a užívání statků. V případě vzácných statků jsou vlastnická práva nutná k tomu, aby se zajistilo mírové soužití.

Pokud neexistují vlastnická práva k vzácným statkům, vzniká konflikt a často také neefektivnost. Typickým případem je tzv. "tragédie obecní pastviny"-- příklad neomezeného uviží vzácného zdroje, které vede k jeho naužívání, tj. neefektivního užívání. Jiným příkladem je špatná vymahatelnost vlastnických práv v některých zemích, která vede k chudobě. Vlastnické právo také funguje jako systém monitorování efektivnosti jednání -- poslední monitor by měl být majitelem.

V případě existence nezanedbatelných transakčních nákladů nemusí dojít ke každé oboustranně prospěšné směně vlastnických práv, viz Coasův teorém. Lze chápat dvěma způsoby: buď směna v takovém případě nevede nutně k Pareto-optimálnímu stavu, nebo je nutné předefinovat Paretovskou optimalitu.

Pokyny ke studiu

Přednáška odpovídá 4. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná:

Rozšiřující:

Originální:

  • Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola 5.
  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 2 a 4.
  • Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitoly 3 a 4.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Bylo nutné při obnově kapitalismu v ČR po roce 1989 opravdu nutné zavádět sourkomé vlastnictví? Proč?
  • Je vynucování soukromého vlastnictví důležité pro fungování hospodářství? Proč?
  • Jak se liší chování firmy vlastněné akcionáři a firmy "vlastněné" zaměstnanci?
  • Čtěte doporučenou literaturu Šíma (2001). Má pan Šíma pravdu?
  • Čtěte doporučenou literaturu Meiners--Yandle (2000). Najděte příklady, kdy by jimi propagovaný systém mohl fungovat, a kdy ne. Jak byste navrhovali řešit tyto situace?
  • Vysvětlete podstatu systému ochrany přírody pomocí obchodovatelných emisních kvót. V čem jsou výhody tohoto systému? Jedná se o standardní zavedení vlastnických práv?
  • Vysvětlete, jak závisí vhodnost zavedení vlastnického práva na dostupné technologii?
  • Jaké problémy vznikají při neexistenci vlastnického práva? Jak se řeší? Je toto řešení stejně dobré, jako řešení pomocí vlastnických práv?

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie3.qref

5. Podstata, velikost a organizace firmy

Shrnutí přednášek

Neoklasická ekonomie předpokládá existenci firem, ale nevysvětluje, proč firmy vůbec existují. Správná otázka zní asi takto: Pokud trh dokáže efektivně koordinovat lidské aktivity, proč nejsou všechny výrobky vyráběny nezávislými jednotlivci ("OSVČ"), kteří si vzájemně poskytují své služby na tržním principu? Proč lidé vytváří firmy, tj. proč v části hospodářství potlačují tržní mechanismus a nahrazují ho příkazovým? Protože firma je organizována právě jako příkazový systém. Důvodem existence firem jsou náklady na používání trhu -- tržní transakční náklady. Aby byly tyto náklady sníženy, vznikají firmy. Tím však vznikají vnitrofiremní transakční náklady.

Různé struktury firmy vedou k různé kombinaci a velikosti transakčních nákladů. Velikost firmy (horizontální i vertikální) ovlivňuje jednak její výrobní náklady, jednak i transakční. Firma se musí v každém okamžiku rozhodovat nejen o objemu produkce a ceně, ale také o tom, které polotovary si vyrobí sama a které nakoupí na trhu. Organizační a vlastnická struktura firmy i její velikost musí být zvolena tak, aby minimalizovala součet výrobních a transakčních nákladů.

Pokyny ke studiu

Téma zahrnuje dvě přednášky, které odpovídají 5. a 6. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná:

Rozšiřující:

Originální:

  • Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola7--9.
  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 5--7.
  • Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 8.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Co je příčina existence firem? Proč se liší organizační a vlastnická struktura mezi firmami v různých odvětvích?
  • Proč filmy netočí "standardní firmy", ale vznikají na základě volných vztahů mezi producentem a členy filmového štábu?
  • Jaké funkce má podnikatel? Kdo je podnikatel v moderní korporaci?
  • Je snadné kontrolovat chování podnikatele? K jakým to může vést důsledkům? Jak se takto vzniklé problémy řeší?
  • Jaký problém vznikne, když firma, aby získala dlouhodobou zakázku, musí zainvestovat do specifického aktiva, které má nulovou hodnotu, pokud kontrakt skončí? Jak se tyto problémy řeší?
  • Kdo by měl platit "školení", kde se pracovník naučí nové dovednosti, které může uplatnit pouze v dané firmě? Pracovník, nebo firma? Proč?
  • Kdy je vhodné provádět nějakou činnost ve firmě formou outsourcingu?
  • Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých vlastnických struktur? Jak souvisí činnost firmy a vhodná vlastnická struktura?
  • Jak souvisí vlastnická struktura firmy s jejím financováním?
  • Jak liší chování firmy vlastněné jednou osobou, mnoha akcionáři a zaměstnanci?
  • Proč "otcové" privatizace v ČR chtěli firmy privatizovat tak rychle, jak jen to bude možné? Co jsou výhody a nevýhody takového přístupu?
  • Jaké problémy mohou vznikat z extrémně diverzifikované vlastnické struktury firmy (jako po kupónové privatizaci vČR)? Jak se tyto problémy řeší?

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie4.qref

6. Organizace trhu

Shrnutí přednášky

Trh je společenské uspořádání, které usnadňuje opakovanou směnu mezi více stranami. Organizace trhu sestává z institucionálních pravidel a lidí organizací, kteří tato pravidla vytváření a užívají při směně statků. Na trhu probíhá více aktivit než jen ustanovování tržní ceny. Cílem těchto aktivit a celé organizace trhu je minimalizovat transakční náklady spojené se směnou.

Neoklasická ekonomie ignoruje transakční náklady-- proto má tendenci považovat veškeré "nestandardní" organizační struktury trhu za omezení konkurence. Omezení konkurence nepochybně existují, jsou však mnohem méně obvyklé, než předpokládá neoklasická ekonomie. V každém jednotlivém případě "nestandardních praktik" je třeba zkoumat jejich cíl a účinek na trh.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 7. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura:

Rozšiřující literatura:

Originální:

  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 7.
  • Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 7.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Co vše musí zajišťovat "trh"?
  • Jak souvisí organizační struktura trhu s prodávaným typem statku?
  • Proč se liší reklama na automobil, na digitální fotoaparát a na Pepsi Colu?
  • Jak trh řeší u různých produktů ochranu spotřebitelů před nekvalitními výrobky?
  • Je ze zákona povinná dvouletá záruka na všechny trvanlivé statky efektivní? Jaké jiné řešení by se vyvinulo na trhu? Bylo by z hlediska zákazníků horší, nebo lepší?
  • Proč ve středověku dostávala města výlučné právo na pořádání trhů? Bylo cílem snížit, nebo zvýšit konkurenci? Kdo měl prospěch -- prodejci či kupující?
  • Jak lze vynucovat smlouvy? Je k tomu nutný vždy stát?

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie5.qref

7. Teorie byrokracie

Shrnutí

Pokud dochází k oddělení vlastnictví a řízení, vzniká problém agentury: manažeři mohou jednat ve svém vlastním zájmu spíše než v zájmu principála. Tento problém se netýká pouze tržních firem, ale i státních úřadů. V případě státních úřadů je problém ještě výraznější, protože státní úřady nemají jasně definovaný cíl, není možné snadno určit peněžní hodnotu tohoto cíle a příspěvek jednotlivých úředníků k jeho naplnění. Navíc je "vlastnictví" úřadu výrazně diferencováno, takže téměř nikdo nemá motiv monitorovat jeho výkonnost. Zároveň neexistují tržní mechanismy omezující manažerskou diskreci.

Za těchto okolností mohou manažeři státních úřadů usilovat spíše o své vlastní cíle než o naplnění oficiálního poslání úřadu. Typicky se jedná o snahu maximalizovat rozpočet úřadu, maximalizovat prestiž úřadu, zachovat existenci a autonomii úřadu. Proto se úřady obvykle vyhýbají konfliktu se skupinami, které mohou ovlivnit přežití úřadu a sociální status jeho úředníků, i když to může znamenat sociálně nežádoucí chování úřadu.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 7. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura:

  • Mises, L.: Byrokracie, Liberální institut, 2002, kapitola 2.

Rozšiřující literatura:

  • Mises, L.: Byrokracie, Liberální institut, 2002, zbytek textu.
  • Weber, M.: "Byrokracie" in Škoda, J. (ed.): Autorita, etika a společnost (pohled sociologa do dějin), 1997.

 

Originální:

  • Niskanen, W. A.: "The Peculiar Economics of Bureaucracy" in The American Economic Review, 2/1968, s. 293--305.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Jaké jsou cíle byrokratického úřadu? Jak se cíle jeho manažerů liší od cílů manažerů komerčních firem?
  • Jak se liší omezení manažerské diskrece mezi státními úředníky a manažery komerčních firem?
  • Komu vycházejí úředníci nejvíce vstříc? Najděte takové skupiny u ednotlivých významných úřadů. Je takové chování vždy společensky žádoucí? Uveďte konkrétní příklady.
  • Je žádoucí, aby státní úřad byl nezávislý na vládě? Jaké to má výhody? Jaké nevýhody?
  • Je formální nezávislost státního úřadu zárukou jeho skutečné nezávislosti?

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie6.qref

8. Dobývání renty a DUP aktivity

Shrnutí

Zisk lze získat dvěma způsoby: produktivními aktivitami (výroba, obchod apod.) nebo přímo neproduktivními ziskovými (DUP) aktivitami. Přímo neproduktivní ziskové aktivity jsou způsoby získávání důchodu pomocí aktivit, které jsou svým přímým působením neproduktivní -- generují důchod, nikoli však statky nebo služby, které uspokojují potřeby lidí nebo se používají k výrobě statků a služeb, které lidské potřeby uspokojují. Příkladem takové aktivity je např. loupež.

Nejznámějšími případy DUP aktivit je monopoly-seeking, kdy se určitá firma snaží získat administrativní monopol, a rent-seeking, kdy firmy bojují o rentu vzniklou udělováním státních licencí.

Mezi DUP aktivity patří i aktivity, které směřují k odstraněním netržních regulací (lobování na zrušení regulací, pašování apod.). Tyto aktivity mohou být nepřímo produktivní, pokud vytvoří lepší podmínky pro produktivní aktivity.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 10. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura:

Rozšiřující literatura:

  • Munger, M.: "Private and Public Rent-Seeking and Chilean_Buses" (mp3), EconTalk.
  • Bhagwati, J. N.: "Directly Unproductive, Profit-Seeking (DUP) Activites" in The Journal of Political Economy, 5/1982, s. 988--1002.
  • Bhagwati, J. N.: "Directly Unproductive, Profit-Seeking (DUP) Activites" in Eatwell a kol. (eds.): The New Palgrave, A Dictionary of Economics, svazek Q--Z, s. 845--847, 1987.
  • Krueger, A. O.: "The Political Economy of the Rent-Seeking Society" in Americal Economic Review, 3/1974, s. 291--303.
  • Tullock, G.: "Rent Seeking" in Eatwell a kol. (eds.): The New Palgrave, A Dictionary of Economics}, svazek Q--Z, s. 147--149.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Neoklasická mikroekonomie obyvkle předpokládá, že každá zisková aktivita je v principu "společensky prospěšná" -- zisk lze získat pouze uspokojením potřeb spotřebitelů. Jaké podmínky musejí být splněné, aby to byla pravda? Jsou tyto podmínky splněné v reálném světě?
  • Které DUP aktivity by mohly existovat i ve světě, ve kterém by stát nezasahoval do hospodářství?
  • Uveďte příklady jednotlivých typů DUP aktivit ze skutečného světa.
  • Snižují DUP aktivity vždy hrubý domácí produkt? Mohou ho někdy zvýšit? Pokud ano, najděte příklady.

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie7.qref

9. Teorie státu

Shrnutí

Každá společnost potřebuje pro své fungování systém pravidel chování -- instituce. Tyto instituce mohou být buď formální (stanovené a vymáhané státem), nebo neformální (nestanovené a nevymáhané státem). Neformální instituce mohou velmi účinně zajišťovat chod společnosti, obzvláště malých kompaktních sociálních skupin. Zdá se však, že ve velké otevřené společnosti nejsou neformální instituce dostatečnou zárukou -- vzniká potřeba formálních institucí, a tedy i státu.

Řešení institucionálního problému vznikem státu však není bezproblémové. Není totiž nijak jednoduše zajištěno, že stát bude stanovovat a vymáhat efektivní instituce. Existuje naopak mnoho důvodů věřit v opak, což dokládá i historická zkušenost. Stát může dokonce (při snaze zajistit prospěch mocných zájmových skupin) stanovit taková pravidla chování, že zablokuje jakýkoli ekonomický růst.

Stát sám je také vystaven tlaku změn. Za určitých okolností pak stát sám může být nestabilní.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 11. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura:

Rozšiřující literatura:

Originální literatura:

  • Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola 10.
  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 9 a 10.
  • Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 9.
  • North, D. C.: Structure and Change in Economic History, W. W. Norton & Company, 1981, kapitola3.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Vysvětlete, proč můžeme věřit, že kultura přenáší z generace na generaci znalosti a způsoby chování, které se v minulosti osvědčily. Pro koho je toto jednání prospěšné? Pro daného jednotlivce, nebo pro společnost jako celek? V jakém slova smyslu? Pokud se osvědčily v minulosti, jsou stejně prospěšné i dnes? Za jakých okolností?
  • Potřebuje rodina formální instituce, aby mohla dobře fungovat?
  • Jednáte vy osobně spíše podle formálních, nebo neformálních institucí?
  • Čtěte Friedmanův článek o Islandu. Líbila by se vám takto organizovaná společnost? Mohla by takto organizovaná společnost fungovat i dnes v ČR? Proč?
  • Věříte spíše smluvní, nebo predátorské teorii státu? Proč?
  • Uveďte příklady z reálného světa, kdy má vláda tendenci zavádět pravidla chování, která snižují HDP či hospodářský růst. Proč to dělá?
  • Kdy vznikají revoluce? Jak by měla být nastavena pravidla pro vývoj institucí, aby revoluce nevznikaly?

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie8.qref

10. Teorie evoluce institucí

Shrnutí

Ve světě nenulových transakčních nákladů, omezené racionality a oportunismu hrají instituce (pravidla chování) významnou roli -- spoluurčují průběh politických a ekonomických procesů, a tak ovlivňují prosperitu jedinců i celých národů. Je proto zajímavé zjistit, odkud se instituce berou a jak se vyvíjejí.

Lidé mají přirozenou tendenci předpokládat, že instituce buď existují věčně a jsou společnosti dány zvenčí, nebo že si je naopak aktuální vláda stanovuje libovolně podle svých vlastních cílů. Tyto dva naivní extrémní názory však zjevně neodpovídají skutečnosti: Tak jako instituce ovlivňují chod hospodářství, tak také hospodářství ovlivňuje vývoj institucí. Jako první zkoumal tuto vzájemnou závislost hospodářství a pravidel chování Karel Marx. Jeho teorie však není uspokojivá, protože pracuje s příliš širokými zájmovými skupinami (třídami) -- tyto skupiny jednak nemají stejné zájmy (neexistuje obecný zájem pracujících ani obecný zájem podnikatelů, nýbrž jednotliví podnikatelé si navzájem konkurují, takže jejich zájmy jsou často antagonistické -- totéž platí i pro pracující), jednak jsou příliš široké na to, aby se mohly rozumně organizovat (transakční náklady na takovou organizaci
jsou prohibitivně vysoké.

Jako mnohem rozumnější se jeví jiné hypotézy: Demsetzova, Alchian--Hayekova a Northova (Hayek a North získali Nobelovu cenu za ekonomii mimo jiné i za svůj přínos v této oblasti).

Demsetzova teorie předpokládá, že lidé sami vytvářejí taková pravidla svého chování, aby zajistili efektivní fungování společnosti. Podle jeho teorie vytvářejí vlastnická práva tam, kde se to ekonomicky vyplácí. Tato teorie vysvětluje celou řadu rysů spontánně vzniklých pravidel, selhává ovšem v případě existence silných nátlakových skupin a vlády, protože ty mohou vytvářet taková pravidla, která čistě přerozdělují bohatství, a to i na úkor efektivnosti těchto pravidel.

Alchian--Hayekova teorie také předpokládá, že pravidla chování vznikají spontánně, proces jejich vzniku je však jiný: Lidé či organizace se z libovolných důvodů chovají určitým způsobem. Pokud tento způsob dobře odpovídá současným podmínkám, je statisticky větší šance, že jak tito jednotlivci, tak společnost ve které žijí bude prosperovat, takže časem vytlačí jednotlivce a společnosti, kteří mají "horší" schéma chování. Úspěšné chování se tak institucionalizuje "přirozeným výběrem". Základním předpokladem tohoto modelu je volná konkurence mezi jednotlivci a společnostmi. Pokud není tento předpoklad splněn, nemusí k systematickému zefektivňování pravidel a jejich průběžnému přizpůsobování měnícím se podmínkám docházet.

North si všímá právě situací, kdy se instituce zjevně nevyvíjejí efektivně a snaží se vysvětlit příčiny tohoto jevu. Vychází z předpokladu, že změnu institucí působí kromě dvou výše zmíněných faktorů ještě třetí faktor -- podnikatelské vyhledávání zisku ze změny pravidel (jedná se o DUP aktivitu). Ve světě omezené racionality a vysokých transakčních nákladů je možné, že se prosazují a přežívají i neefektivní instituce. Institucionální změna nemusí být efektivní -- budoucí vývoj může být výrazně ovlivněn minulými rozhodnutími (path-dependence), takže se instituce v různých zemích mohou vyvíjet naprosto odlišně. Ani konkurence mezi více a méně efektivními institucemi nemusí vést k efektivní změně.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 12. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Povinná literatura:

Rozšiřující literatura:

  • Bouckaert: "Hayek in China" (mp3), PCPE 2007
  • Hayek (1995): Osudná domýšlivost: Omyly socialismu, hlavně kap. 1--4. Slon.
  • Johnson (1999): Nepřátelé společnosti. Rozmluvy.
  • North (1990): Institutions, Institutional Change and Economic Performance. Cambridge University Press.

Originální literatura:

  • Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola 11.
  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 8.
  • North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambrige University Press, 1990, kapitoly 9--11.
  • Hayek, F. A.: Osudná domýšlivost: Omyly socialismu, Sociologické nakladatelství, 1995, především kapitoly 1--3.
  • Hayek, F. A.: Cesta k nevolnictví, Občanský institut, 1991 (vyšlo i v jiném překladu pod názvem Cesta do otroctví).
  • Alchian, A. A.: "Uncertainty, Evolution and Economic Theory" in The Journal of Political Economy, 3/1950, s. 211--221, přetištěno v Alchian, A. A.: Economic Forces at Work, LibertyPress, 1977, s. 15--35.
  • North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambrige University Press, 1990, kapitoly 12--14.
  • Johnson, P.: Nepřátelé společnosti, Rozmluvy, 1999.

Jakmile projdete povinnou a doporučenou literaturu, pokuste se zodpovědět Otákzy k zamyšlení. Své znalosti si můžete vyzkoušet v Autokorekčním testu.

Úkoly a cvičení

Otázky k zamyšlení:

  • Jaká je role vlády při stanování pravidel? Jaká pravidla stanovuje vláda? Mohou se tato pravidla systematicky lišit od toho, co si přejí občané? Za jakých okolností?
  • Co jsou to efektivní instituce? Jsou prospěšné pro každého člena společnosti? Pokud ano, v jakém smyslu?
  • Proč se v Evropě vyvinul jiný systém institucí než v Africe nebo na Blízkém východě?
  • Dochází ke slaďování institucí mezi rozvinutými a zaostalými zeměmi? Kde ano? Kde ne? Proč?
  • Vyvíjely se podle vašeho názoru normy chování v posledních sto letech v ČR směrem k efektivnějšímu chování, nebo ne? Kdy ano a kdy ne? Argumentujte.

Autokorekční test:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2011/MPE_NIEK/odp/nie9.qref