• vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
• školská poradenská zařízení
  • pedagogicko psychologické poradny (PPP)
  • speciálně pedagogická centra (SPC)
• školní poradenská pracoviště
• výchovný poradce
• školní metodik prevence
• speciální pedagog
• školní psycholog

Zdroje k tématu  

• PRÁŠILOVÁ, Michaela. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro učitele. Učebnice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0676-4.

Základní kategorie managementu

Management

• proces plánování, organizování, vedení a kontroly lidí způsobem, který zajistí dosažení stanovených cílů

Manažer

• odpovědný pracovník, který na základě zvolení, jmenování, pověření či jiného způsobu zmocnění aktivně realizuje řídící činnosti, pro které je vybaven odpovídajícími kompetencemi a oprávněními

Řízení

• je založené na plánování, organizování, výběru pracovníků a na kontrole a sledování dosažených výsledků
• smyslem řízení je tedy vytvořit určitý řád v činnostech organizace s cílem dosáhnout požadovaných výsledků
• v rámci školního managementu
• ​vytváření jasného a srozumitelného organizačního řádu v běžném životě školy
• efektivní fungování školy za různých okolností
• týká se především plánování chodu školy, organizace aktivit, využívání zdrojů, aplikace exekutivních a legislativních rozhodnutí...
• vybrané teorie řízení
• Abraham Maslow a potřeba seberealizace, aplikace pyramidy potřeb do pracovního procesu
• Douglas McGregor - teorie X a Y

Vedení

• chápeme jako motivování a inspirování lidí, jejich spojování ve jménu společné vize s cílem získat je pro změny a směřovat je k potřebám organizace
• vedení tedy musí vycházet z jasných vizí (definování budoucnosti) a realizuje se aktivizací lidí, vhodnou komunikací a nastavováním dílčích cílů
• vedení se průběžně prolíná s řízením - uskutečňování těch "správných" věcí, realizace záměrů a vizí, je v určitých bodech podmíněno jejich vhodnou organizací, nastavením pravidel, rozdělením oprávnění...

Vize

• jasná představa o budoucnosti organizace
• stanovení konkrétního směřování, pojmenování a určení kam se chceme posunout
• CÍL = přesná formulace čeho musíme dosáhnout, v jaké kvalitě a v jakém časovém horizontu
• MISE = definování jak budeme svoje cíle (a celkově tedy svoji vizi) naplňovat

Cíle

• konkretizují vize, určují plán postupu - strategické, specifické
• plán má motivovat a vést osobu, nebo skupinu osob, k vytýčenému cíli (lidé efektivněji pracují na dosažení cílů, pokud s nimi sami souzní, nebo je vnitřně přijmou za své)
• plánování je nástrojem rozvoje organizace, proto by měl plán odpovídat minimálně na otázky - Co? Kdo? Kdy? Jak? -> organizování (dělba práce, nastavení spolupráce...)
• stanovování specifických cílů - SMART, SMARTER...

Rozhodování

• součást plánování, realizace i hodnocení
• ke správnému rozhodování potřebujeme vždy dostatek relevantních informací z jednotlivých oblastí zdrojů
• rozhodování v řízení organizace není zpravidla jednorázový akt, vyžaduje obvykle sérii jednotlivých kroků (sběr informací, jejich ověřování, hledání alternativ řešení, zvažování alternativ, predikce výsledků, konzultace, kontrola správnosti rozhodnutí...)

Zdroje

• řízení zdrojů = rozhodování o optimálním využití zdrojů, které jsou k dispozici
• lidské zdroje -  nejcennější kapitál (lidé mají myšlenky, nápady, invenci, jsou vynalézaví, do určité míry se dokáží přizpůsobit...), získávání vhodných lidí je klíčovým prvkem řízení  
• finanční zdroje – případný nedostatek je vždy brzdou, ale otázkou potom je, čím je nedostatek způsoben (Umíme dostatek financí získat? Využíváme je efektivně?)
• materiální zdroje - vše materiální povahy, co je při řízení (dosahování cílů) potřeba (ve školách didaktické prostředky, vybavení učeben a kabinetů, výpočetní technika, ale také vybavení uklízeček, školníka...)
• informační zdroje – informace jako odstraňovače neurčitosti a nejasnosti, klíčový element rozhodování
• čas - čas bývá často kritickou proměnou, protože je to veličina, kterou nemůžeme žádným způsobem ovlivnit, můžeme ji jen efektivně rozplánovat a tento plán pak důsledně dodržovat

Kontrola

• zjišťování souladu a nesouladu mezi plánem a realizací či výstupem a záměrem
• smyslem kontroly je odhalit a popsat nesoulad, identifikovat jeho příčiny a navrhnout jeho odstranění či nápravu
• ke snadné kontrole slouží jasně definované indikátory (jak, podle čeho poznáme, že je úkol splněn, že je cíle dosaženo, že organizace probíhá efektivně...)
• metody kontroly - pravidelné schůzky, dotazníky, rozhovory, checklisty, analýzy výstupů (např. písemných materiálů, výrobků, výsledků atp.)…
• formy kontroly
• vnitřní (interní) - iniciovaná vnitřními strukturami samotné organizace (vedoucí pracovníci, zmocnění ke kontrole)
• vnější (externí) - iniciovaná na základě smluvních vztahů (organizace se k možnosti kontroly zavázala ve smlouvě, např. v projektové smlouvě), nebo na základě zákonných oprávnění (ve školství např. ČŠI, orgány bezpečnosti práce...)

Zdroje k tématu

• BĚLOHLÁVEK, František; KOŠŤAN, Pavol a ŠULEŘ, Oldřich. Management. Brno: Computer Press, c2006. ISBN 80-251-0396-X.
• PRÁŠILOVÁ, Michaela. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro učitele. Učebnice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0676-4.

Evaluace a autoevaluace školy

• evaluace školy -  plánované  a  cílené  aktivity  školy,  směřující  k ověřování,  měření,  posuzování  a  hodnocení výsledků   a  změn  dosažených  ve  všech činnostech  vymezených  ve školním  vzdělávacím programu
• autoevaluace školy -  zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako  východisko  pro  další  práci  školy, zapojeni by měli být všichni  účastníci  vzdělávacího procesu – vedení  školy,  učitelé,  žáci, rodiče, správní zaměstnanci, zřizovatel
• nástroje sběru dat např.:
• analýza dokumentů školy
• anketa, dotazník (online nástroje)
• brainstorming, diskuse, rozhovor
• portfolio žáka, učitele
• hospitace, pozorování
• sebehodnocení (žáků, učitelů, vedoucích pracovníků)
• SWOT analýza
• S jako strengths, neboli silné stránky (analýza vnitřního prostředí organizace, co ji posiluje, poskytuje výhodu před ostatními...)
• W jako weaknesses, neboli slabé stránky (analýza vnitřního prostředí organizace, co ji oslabuje, zpomaluje její rozvoj...
• O jako opportunities, neboli příležitosti (vnější podmínky - mimo organizaci - které mohou organizaci pomáhat v dosahování jejích cílů, můžeme je rozřadit do 5 základních oblastí - společenské, sociální, ekonomické, legislativní a technologické)
• T jako threats, neboli hrozby (vnější podmínky - mimo organizaci - které mohou organizaci komplikovat či brzdit dosahování jejích cílů, můžeme je rozřadit do stejných oblastí jako u příležitostí)

Česká školní inspekce a její evaluace školy

• organizační složka státu, správní úřad s celostátní působností a služební úřad podle zákona o státní službě
• členěna na ústředí se sídlem v Praze a 14 krajských inspektorátů, vedoucím úřadu je ústřední školní inspektor
• ČŠI zajišťuje především
  • získávání a analýzu informací o vzdělávání dětí, žáků a studentů a o činnosti škol a školských zařízení
  • sledování a hodnocení efektivity vzdělávací soustavy, podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a podmínek  a  průběhu  poskytování poradenských služeb ve školách
  • zjišťování a hodnocení naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem
  • kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb
  • veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných školám
  • inspekční činnost na základě stížností, podnětů a petic, které svým obsahem spadají do její působnosti
  • národní zjišťování a ověřování výsledků žáků na základních, středních i vyšších odborných školách
• Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2024/2025
• Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2024/2025
• Tematické zprávy
• Metodický portál

Inspekční činnost ve školách a školských zařízeních

• vykonávána v souladu se školským zákonem (§ 174), zák. č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád) ad.
  • na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje MŠMT na návrh ústředního školního inspektora
  • na základě podnětů, stížností a petic
• na základě písemného pověření ústředního školního inspektora inspekční činnost realizují školní inspektoři, kontrolní pracovníci, případně přizvané osoby
• před zahájením inspekční činnosti je povinnost inspektorů seznámit ředitele(ku)
  • s předmětem inspekční činnosti
  • termínem jejího zahájení a předpokládaným termínem ukončení
  • s časovým plánem inspekčních činností
  • se seznamem dokumentace školy, která bude předmětem inspekční činnosti
  • případnými dalšími významnými okolnostmi
• výsledkem inspekční činnosti je inspekční zpráva

Autoevaluace školy - výroční zpráva

• zpracovává se za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy
• do 15. října se předkládá školské radě ke schválení
• po schválení školskou radou zasílá ředitel školy výroční zprávu do 14 dnů zřizovateli
• poté ji zveřejní na přístupném místě ve škole (v praxi na webových stránkách)
• legislativně se opírá o vyhl. č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Zdroje k tématu