V těchto sekcích najdete užitečné efekty a základní způsoby, jak vylepšit vaše video i audio.
Tutoriál střihu I
Když spustíte program DaVinci Resolve, přivítá vás okno, které chce, abyste si zvolili projekt, na kterém budete pracovat. Vy si můžete jako projekty ukládat jednotlivé kusy, které budete střihat. V televizi, kde se na jedné střižně střídá víc lidí, je praxe taková, že jako projekty jsou vedena jména jednotlivých střihačů (což by byla hezká praxe i na školních počítačích). Ať tak či onak – vytvořte nový projekt a vítejte v prostředí nelineární digitální střižny.
Střižna, protože budete vystřihovat části záběrů a lepit je
k sobě. Digitální, protože nepoužíváte kazetu, ale počítač. Nelineární, protože
nestříháte postupně od začátku do konce, ale máte před sebou časovou osu,
timeline, která graficky zobrazuje váš příspěvek. A vy na ni kdykoli kamkoli
můžete umístit záběry a pak s nimi jednoduše manipulovat.
Než se pustíme do práce, zkontrolujeme si nastavení střižny. Ona je sice inteligentní a pozná, když jí dodáte zdrojový materiál s jiným nastavením, než jaké momentálně má. Vyhodí vám chybovou hlášku, kde upozorní na rozdílná nastavení a zeptá se, jestli se má zdroji přizpůsobit. Ale – radši si to nastavme. Menu „File“ - „Project settings“ a tam nás zajímá rozlišení časové osy (chceme HD 1920x1080) a framerate. Program je americký, takže bývá přednastavený na americký standard 24 fps. Přenastavíme na evropských 25 fps a to v obou případech, pro timeline i pro playback.
Levý sloupeček je prostor pro vaše biny, přihrádky. To je
způsob, jak si práci zpřehlednit. V televizní praxi má střihač pro každý den
jeden bin. Případně pro každou reportáž jeden bin, záleží na střihači. Založíme
tedy nový bin, který si logicky a srozumitelně pojmenujeme. Když budete stříhat
častěji a budete mít hodně materiálů, budete v nich potřebovat vyhledávat.
Proto si od začátku zvykněte všechno pojmenovávat tak, aby to i později dávalo
smysl.
Máme bin a stojíme v něm. Přesuneme se do vedlejšího sloupečku, media poolu. Tam budete mít své zdrojové materiály. Můžou to být videa, můžou to být fotky, můžou to být zvuky (písničky, nahrané komentáře). Naimportujeme je jednoduše: pravým tlačítkem myši klikneme do prostoru media poolu a zvolíme „import media“. Všimněte si, že to jde rychleji – pomocí klávesové zkratky Ctrl+I.
Takto si natáhnete videa z foťáku do střižny. Doporučuji je
ale nejdříve překopírovat někam na disk. Střižna pracuje s těmito zdrojovými
soubory, neduplikuje si je do vlastního systéme. Takže pokud byste je nechali
na foťáku, bude muset být foťák pořád připojený a zapnutý. Navíc vás trochu
zpomalí přenos dat po kabelu.
Když na některé z videí dvakrát kliknete, objeví se vám v
levém zdrojovém okně. Můžete si ho prohlížet a můžete z něj začít stříhat. Je
asi důležité říct, že zdroj prakticky nemáte jak zničit. Když z něj něco
vystřihnete, jen to kopírujete, originál zůstává netknutý.
K prohlížení vám slouží ikonky pod náhledovým oknem.
Nepoužívejte je, budou vás jen zdržovat. Zvykněte si používat pár základních
klávesových zkratek:
- Mezerníkem video pustíte i zastavíte (to mimochodem funguje skoro všude, na Youtube, ve VLC Playeru, ve Windows Media Playeru...).
- Klávesou L video pustíte dopředu. Když zmáčknete L podruhé, přehráváte dvojnásobnou rychlostí. Když ho zmáčknete potřetí, přehráváte ještě rychleji. A znovu a znovu.
- Totéž dělá klávesa J na opačnou stranu, přehráváte video pozpátku. Čím víc mačkáte J, tím rychleji pozpátku video hraje.
- Klávesa K je pauza, tím video opět zastavíte.
- Když se potřebujete posunout jen o jeden frame (a to budete potřebovat často, aby vaše střihy byly čisté), mačkáte šipky doleva anebo doprava.
- Šipky nahoru a dolů vás budou posouvat na timeline po jednotlivých střizích kupředu nebo zpátky.