Konzultační hodiny: ST 11:30 - 14:00

Rozsah: 6 kreditů; 26 kontaktních hodin a 78 hodin samostudia. (Kromě absolvování přednášky to předpokládá v průběhu semestru od studujících týdně 6 hodin samostudia věnované výhradně pro tento kurz.)

Ukončení: zápočet.

Podmínky:

(a) Referát na semináři, přičemž se referát odevzdává také v písemné podobě do příslušné služky v ISu nejpozději 48 hodin před začátkem semináře, na kterém bude přednesen. Téma referátu si studující vybírají se seznamu, který je spolu s obecným zadáním referátu k nahlédnutí v IS MU, ve složce kurzu, a přihlašují se na něj na prvním semináři. (b) Odevzdání 10 písemných příprav z četby. Písemné přípravy se odevzdávají vždy před seminářem do příslušné složky v ISu, nejpozději 24 hodin před začátkem semináře. (c) Odevzdání závěrečné písemné práce. (d) Účast na hodinách, přičemž povolena je 1 absence.

Přípravy z četby: Na každý seminář jsou studenti povinni vypracovat přípravu z četby. Její rozsah je 100-200 slov; studenti ji odevzdávají do příslušné složky v ISu do pondělí do 16:00.

Referáty: Přečtení základní četby je zásadní podmínkou pro vypracování referátu vůbec, jelikož až text samotný téma přesněji vymezuje, přináší základní pojmy, se kterými by měl referát pracovat, atd. Referáty ale přesto nebudou pouze představením povinné četby; často totiž vyžadují práci s další literaturou, nebo alespoň trochu kreativní uchopení tématu. Referáty se vypracovávají ve dvojicích. Přednesení referátu by nemělo přesáhnout 25 minut; po referátu bude následovat diskuse. Písemná podoba referátu by měla mít nejméně 2 normostrany (cca 3600 znaků, horní hranice není stanovena) a odevzdána by měla být 2 dny před setkáním na semináři do složky v IS (tj. do neděle 16:00).

Závěrečná písemná práce, bude mít následující podobu a strukturu:

1) analýza a konceptualizace jednoho vybraného pojmu, který musí být zpracován pomocí nejméně tří sociologicky relevantních knih (z čehož dvě musí být ze seznamu povinné literatury ke kurzu), včetně uvedení citací.

2) v textu musí být uveden a popsán příklad (z novin, filmu, každodenní zkušenosti), který se vztahuje k vybranému sociologickému konceptu a

3) následná interpretace této události, příkladu pomocí již zmíněného konceptu. Rozsah textu je 1000 slov, termín odevzdání: 8. 1. 2010.

Seznam literatury:

Merton, R.K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: SLON.

Mills, C.W. 2002. Sociologická imaginace. Praha: SLON.

Goffman, E. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Ypsilon.

Berger, P.L. 2003. Pozvání do sociologie: humanistická perspektiva. Brno : Barrister & Principal

Bourdieu, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha:Karolinum

Foucault, M. 1994. Dějiny šílenství v době osvícenství: hledání historických kořenů pojmu duševní choroby. Praha:Lidové noviny

Todorov, T. 2000. Mezní situace. Praha: Mladá fronta.

Simmel, G. 2006. „Móda“. In: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Slon

Weber, M. 1998. „Věda jako povolání“. In: Metodologie, sociologie a politika. Praha : OIKOYMENH

Četba: Mills, C.W. Sociologická imaginace. s. 7-30.

Referát: Sociologie jako „pohled za fasádu“ - Hrošová Veronika, Očadlíková Zuzana

Na úvod referátu (velmi stručně) představte Ch. W. Millse. Pak se soustřeďte na metaforu sociologie jako „pohledu za fasády“ obsaženou v textu. Vysvětlete ji a zformulujte několik otázek, které by podle Vás mohla řešit sociologie.

Četba: Berger, P.L. Pozvání do sociologie. s. 33-61

Referát: Sociologický vs. Sociální problém  - Chaloupková Jana, Našincová Barbora

V referátu se opřete o text P. L. Bergera (případně se také můžete vrátit k Millsovu textu), abyste definovali a na příkladech ilustrovali, co znamená slovní spojení „sociologický problém“, a jak se odlišuje od problému „sociálního“. Z novin a časopisů, které běžně čtete, si dále vyberete v současné době (více nebo méně živě) diskutované téma ze společenského života (téma může být „politické“, nebo se spíše dotýkat „životního stylu“, je to na Vaší volbě). Po nastínění toho, jak je zvolené téma představováno v periodikách, se pokusíte navrhnout a vysvětlit, jak by se na něj mohla dívat sociologie a jak by ho mohla uchopit jako „sociologický problém“.

Četba: Weber, M. „Věda jako povolání“.

Referát: Moje cesta k sociologii  a Weberův pojem „vědy jako povolání“ - Dostálová Bystřinová Markéta, Vilímková Petra

Toto téma referátu by mělo být založeno na čtení Weberova textu z perspektivy začínajícího studenta/ky sociologie, který/á si zrovna možná začíná formovat svůj vztah k oboru, a také k typu pozná(vá)ní, které sociologie nabízí. Referát by měl objasnit Weberovo pojetí „vědy jako povolání“ (a v tom se držet textu), zároveň by ale jeho autor/ka měl/a představit svoje vnímání tohoto textu s ohledem na vlastní pozici začínající/ho studenta/ky. Co Vám Weberův text říká? Jak jeho pojetí vědy koresponduje s Vašimi očekáváními, se kterými jste si vybírali obor studia? Možná o tom můžete taky podiskutovat se spolužáky před přípravou referátu.

Četba: Todorov, T. Mezní situace. s. 37-49, s. 165-182.

Referát: Hledání klíčového pojmu - Moravcová Lucie, Vávriková Miroslava

Referát je opět založen na čtení zadaného textu. Tentokrát si autor/ka referátu vybere jeden z klíčových pojmů nebo základních témat, které text nabízí, a k tomuto zvolenému pojmu/tématu vyhledá v českých (případně zahraničních) sociologických časopisech (např. Sociologický časopis, Sociální studia, Sociológia, …) článek, který se jím zabývá. Na základě čtení tohoto doplňujícího textu, který bude v referátu představen, autor/ka připraví 3-5 otázek do diskuse nad textem T. Todorova.

Četba: Goffman, E. Všichni hrajeme divadlo. s. 25-74

Referát: Každodenní život jako „hraní rolí“ – ilustrace a kritika - Bubeníková Pavla, Sabová Alžběta

Autor/ka referátu stručně představí E. Goffmana jako sociologa. Dále se pokusí za použití jeho koncepce představené v textu popsat zvolenou situaci z běžného života (inspirovat se může vlastními zkušenostmi a pozorováními, stejně jako literaturou nebo jinou tvorbou). Na základě takovéto aplikace se pokusí nabídnout kritický pohled na Goffmanův text (Čím je text a pohled, který Goffman nabízí, zajímavý? Chybí tomuto pojetí něco? Hrajeme všichni divadlo?).

Merton, R.K. Studie ze sociologické teorie. s. 132-177

Referát: Pojem „anomie“ - Belanský Jan, Tomečková Veronika

Referát pojedná o pojmu deviace a jeho sociologickém chápání podle Mertona. Následně se zaměří na pojem anomie, který podrobněji (na základě práce s dalšími zdroji – např. Velkým sociologickým slovníkem) představí. Úkolem autora/ky referátu bude také najít (třeba na základě práce s periodiky) příklad - z nedávné historie nebo současnosti - významné sociální změny a procesu proměny hodnot a norem platných pro určitou společnost (ne nutně „národně-státní“).

Foucault, M. Dějiny šílenství v době osvícenství. s.155-199

Referát: Důkladné čtení Foucaultova textu - Baierová Jana, Lomičová Lucie

Referát na toto téma bude založen na důkladné práci s Foucaultovým textem. Kromě představení autora (na základě práce s dalšími zdroji) se zaměří na shrnutí textu, vysvětlení formování sociální kategorie „šílenství“, a zejména na postřehnutí základní perspektivy, kterou Michel Foucault používá, když píše o šílenství. Pomáhá Foucaultův text uvažovat i nad jinými fenomény, které často považujeme za odvždy „dané“ a „přirozené“, jako nad historicky – a mocensky - formovanými?

Státní svátek

Četba: Bourdieu, P. Nadvláda mužů. s. 9-46

Referát: Jsou sociální vědy spíše pro holky, nebo pro kluky? - Khýrová Veronika, Trebichalská Monika

Referát bude vycházet z četby textu P. Bourdieu a dalšího článku: Lorber, J. 2005. „Vidět znamená věřit. Biologie jako ideologie“ In: Sociální studia 2/2005. Brno MU. S. 91-113. šNa základě čtení tohoto doplňujícího textu, který bude v referátu představen, autor/ka připraví diskusi, kterou bude moderovat, na téma: Jsou sociální vědy spíše pro holky, nebo pro kluky?

Četba: Merton, R.K. Studie ze sociologické teorie. s. 196-219 a 116-131

Referát: Situace definovaná jako reálná - Pohlová Jana, Tůmová Miroslava

Na základě přečtení textu R. K. Mertona autor/ka představí pojem „nezamýšlené důsledky jednání“ a dohledá příklady, které koncept ilustrují, v běžných periodikách. Následně představí „Thomasův teorém“ podle Mertona a pokusí se ho aplikovat na popis fungování současného národního státu v Evropě. Případnou doplňující četbou je: Bourdieu, P. 1999. Teorie jednání, Kap. 4 „Duch státu“, str. 69-94.

Četba: Simmel, G. „Móda. “s. 100-132

Referát: Móda - Sucháček Martin, Švarc Martin

Na úvod referátu autor/ka představí Georga Simmela. Dále, na základě přečtení textu a dohledání jednoho dalšího článku z odborných sociologických časopisů k pojmu „móda“ nebo „životní styl“ (případně k jinému pojmu podle vlastního uvážení a na základě čtení textu), představí pojem módy, zejména jako možného nástroje „odlišování se“ a naopak vytváření sounáležitostí.