Rozvrh a výuka

Setkávat se budeme každé úterý ve 14:00 v Aule.

Kontakty a konzultační hodiny

Podmínky úspěšného ukončení předmětu

1) Aktivní účast na přednáškách je vysoce doporučená. Přijďte včas, mějte načtené zadané zdroje a buďte připraveni na dílčí úkoly a diskusi.

2) Je nutné navrhnout tři otázky nebo diskusní témata pro závěrečnou hodinu předmětu. Otázky by měly souviset s energetickou politikou, můžou, ale nemusí, se týkat s tématy probíranými v předmětu. 

K otázkám není předepsaná struktura. Otázky by neměly být triviální, neměly by se ptát na něco, co v předmětu bylo zodpovězeno, a ideálně by jim mělo předcházet studium další literatury. Otázky můžou obsahovat citace, případně být koncipovány jako doplňující k relevantní (ne nutně jen zadané) literatuře.

Otázky je nutné vložit do odevzdávárny ve formátu doc(x) nebo odt do 30. 11. včetně. Pozdní odevzdání otázek bude penalizováno ztrátou 3 bodů za každý započatý den po termínu odevzdání.

3) Předmět je ukončen zkouškou vycházející z přednášek a zadaných zdrojů.

Hodnocení

A                      40-37
B                      36-34
C                      33-31
D                     30-28
E                      27-25
F                      24 a méně

Hlavní téma: Jak přebytky levné energie formovaly rozvoj současné (západní) civilizace?

Kontext: Vzestup a kolaps komplexních civilizací.

Osnova: Kolik energie spotřebováváme? Jak se naše potřeby vyvíjely v čase? Jak lze definovat současnou "energeticky náročnou" (energy intensive) společnost?

Zdroje: Začneme uvedením do kontextu, video ze série Crash Course World History "Humans and energy"  vám ukáže základní časovou osu a hlavní milníky během pár minut. Pak už se můžete pustit rovnou do tématu hodiny:  článek Temise Taylora a Josepha Taintera ukazuje, jak společnosti nabývají na komplexitě a jak s tím souvisí způsoby využívání energie. Následně se můžete obrátit na google (scholar) nebo youtube a dohledat si věci, co vás napadnou nebo zaujmou. Každopádně by bylo dobré mít představu o tom, co je to "komplexita" a co to je, co dělá naši společnost komplexní.

Připravte si: Prohlédněte si elektrické přístroje, které doma využíváte. Jaký je jejich příkon (v kilowatech)? Jaký celkový příkon má vaše domácnost?

Prezentace:

Hlavní téma: Jak vznikaly současné energetické systémy? Jaké sociotechnické faktory je udržují v chodu?

Kontext: Závislost na zvolené cestě (path dependency)

Osnova: V rámci setkání se budeme soustředit na jednu případovou studii: elektrifikaci spojených států a rozvoj jaderné energetiky. Podíváme se na hlavní křižovatky rozvoje tohoto odvětví a prodiskutujeme časový rozměr interakce mezi politikou a trhy.

Zdroje: Základní kontext nabízí  toto krátké video od Lynne Kiesling. Pak se více ponořte do dobové atmosféry 50. let pomocí tehdejších televizních reklam: třeba této, kde rodina Reaganých propaguje General Electrics nebo této, kde Westinghouse ukazuje svoji verzi HomeKitu. Takto naladěni se můžete pustit do hlavních textů: Abby Harvey a kol. nabízejí jednoduchý přehled vývoje elektroenergetiky, převážně v USA ale i jinde, což Vincent Langendijk doplňuje podařeným přehledem literatury o rozličných historiích elektrifikace v Evropě (stránky 20-25). Pokud vás z citovaných zdrojů cokoliv zaujme - jako například článek Matse Fridlunda o tom, jak se německý a švédský nacionalismus 30. let promítal do technologických řešení elektrifikace těchto zemí, čtěte dál.

Pokud byste si chtěli dále rozšířit obzor v oblasti rozvoje nových odvětví, můžete se podívat na tento článek od Bloomberg CityLab, který se věnuje vzestupu a pádu hromadné dopravy v Americe (TL;DR: není poptávka, není odvětví - srovnejte s elektrifikací a obsahem reklam z padesátých let.)

Připravte si: Přečtěte si něco k path dependency. Zamyslete se nad tím, jak ovlivňuje vaši každodennost. Vyberte si jeden příklad (předmět, společenská norma, instituce) a zkuste vymyslet, jak se path dependency projevuje na jeho nebo její současné podobě.

Prezentace

Hlavní téma: Ropné šoky 70. let a jejich politické a ekonomické dopady

Kontext: Dekolonizace a soupeření o podobu politicko-ekonomického uspořádání mezi prvním, druhým a třetím světem.

Osnova: Na cestě k prvnímu ropnému šoku, jeho průběh a důsledky pro hlavní aktéry (OPEC a některé západní státy). Důsledky pro náhodné kolemjdoucí (země třetího světa).

Zdroje: Jako obvykle začneme kontextem. K tomu dobře poslouží video o dekolonizaci od Crash Course World History. Krátké připomenutí principů a důsledků mezinárodního obchodu se bude také hodit. Při sledování se můžete zamyslet nad situací nově nezávislých států. Jak byste směřovali jejich hospodářskou politiku, kdyby to bylo na vás? Jak byste je integrovali do světové ekonomiky? Poté se přesuňte k hlavnímu tématu - ropným krizím sedmdesátých let. Začněte wiki shrnutím prvního ropného šoku a pak si přečtěte text Giuliana Garaviniho, který jej interpretuje v kontextu dekolonizace.

Připravte si: Přečtěte si něco k hospodářskému rozvoji. Jak ho lze docílit? Jak souvisí s mezinárodními vztahy?

Prezentace

Hlavní téma: Makro-ekonomické dopady ropné renty

Kontext: Legitimita

Osnova: Problémy spojené s relativně vysokými příjmy z exportu ropy a dalších surovin. Různé zkušenosti industrializovaných zemí, rozvojových zemí se stabilními institucemi a rozvojových zemí s nestabilními institucemi.

Zdroje: Tentokrát začneme ilustrací některých problémů spojených s příjmy z exportu ropy: nekvalitním vládnutím a dobýváním renty (rent seeking). Více kontextu lze potom najít v reportu Norského úřadu pro rozvojovou spolupráci - konkrétně co je legitimita a jak se udržuje za časů nestability. Posledním textem je toto extenzivní shrnutí literatury od Rameza Badeeba a kolektivu, které ukazuje, že příjmy z ropy zdaleka nekomplikují život jenom rozvojovým zemím. Zvláštní pozornost je vhodné věnovat hypotetizovaným mechanismům "prokletí přírodních zdrojů" naznačených v kapitole 4. Ty bude vhodné si dále dohledat v literatuře, abyste jim plně porozuměli.

Připravte si: Přečtěte si něco o legitimitě - co to je? Jak legitimita vzniká a jak se udržuje?

Hlavní téma: Nedostatečný přístup k moderním energetickým službám jako sociální problém.

Kontext: Státní podpora, dotace a role státu v energetice.

Osnova: Co je to energetická chudoba? Co ji způsobuje, jak se projevuje a jaké má důsledky v rozvinutých a rozvojových zemích?

Zdroje: Začneme praktickými ukázkami. O zdrojích, projevech a důsledcích energetické chudoby ve vyspělých zemích, konkrétně EU, se dozvíte v tomto videu. O situaci v rozvojových zemích potom z tohoto stručného, nicméně informativního textu Billa Gatese.  Pokud nejste vyloženě znechucení aktivismem celebrit, podívejte se i na tuto reportáž ambasadorky dobré vůle UNEP Gisele Bündchen o situaci v Keni.  Nakonec se podívejte na dobře strukturovaný a datově bohatý přehledový článek Mikela-Gonzálese Eguina o energetické chudobě

Připravte si: Jak energetická chudoba ovlivňuje hospodářský rozvoj? Jaká řešení energetické chudoby vás napadají?

Prezentace

Hlavní téma: Politické řešení klimatických změn a dopady těchto řešení na energetický sektor

Osnova: Mechanismus klimatické změn, dopady změn klimatu na společnost. Vztah mezi energetikou (využíváním fosilních paliv) a klimatem. Mezinárodní klimatický režim. Vliv politických rozhodnutí na energetický mix a na investice do energetiky. 

Zdroje: Vysvětlení mechanismu klimatické změny - populárně naučná verze i velmi detailní verze. Základní kontext celé problematiky klimatické změny shrnuje Tietenberg a Lewisová (viz níže). Změně klimatu v širším socio-ekonomicko-politickém kontextu se věnuje následující video a velmi dobré čtení o klimatické politice je od Saurabh Thakura (viz níže), a přehled ke zprávě IPCC 2021. Vysvětlení Zelené dohody. Bonus, zajímavý web: nástroj pro sledování klimatu.

Množství dat a podkladů ke vztahu energetiky a klimatu poskytuje studie IEA - Energy, Climate Change and Environment (je třeba pročíst Executive Summary, zájemci mohou prolistovat celý text).

Připravte si: Klimatická změna je globální problém s globálními dopady. Znamená to, že snahy jedné země o dekarbonizaci jsou zbytečné a daná země pouze plýtvá svými zdroji? Myslíte si, že kroky, které podniká ČR jsou dostatečné? A jak hodnotíte veřejnou debatu o klimatické změně?

Hlavní téma: Které energetické zdroje zajistí nízkouhlíkovou (elektro)energetiku? Jádro, OZE, nebo obojí?

Kontext: Difuse nových nízkouhlíkových technologií v moderních společnostech a zpochybňování těch zavedených. 

Osnova:  Akceptace problému klimatických změn vede k přesunu pozornosti od fosilních paliv k těm nízkouhlíkovým. Zatímco obnovitelné zdroje intenzivně rostou, druhý nízkouhlíkový zdroj, tedy jádro, stagnuje. V přednášce se zaměříme na vysvětlení tohoto fenoménu. Na obecné úrovni potom budeme diskutovat mechanismy, které souvisí s tím, jak v moderních společnostech některé technologie zanikají a jiné je naopak nahrazují. 

Zdroje: Debatu o obou technologiích shrnuje tento článek. Soustředí se na situaci v USA, nicméně jeho argumenty lze zobecnit i do dalších zemí. Zdařilé video shrnuje ekonomiku fotovoltaických elektráren, opět jde zobecňovat i na další obnovitelné zdroje. Ekonomiku jaderných elektráren velmi dobře vysvětluje toto video. Další video shrnuje koncept křivky učení, kterému se také budeme věnovat. Detailnější analýzu situace v jaderné energetice poskytne článek Markarda et.al. a pro shrnující informace o OZE prostudujte analýzu IEA, str. 29-35. 

Zamyslete se nad: Do jaké míry se při přemýšlení nad obnovitelnými a jadernými zdroji řídíte konkrétními znalostmi o těchto zdrojích a do jaké míry je vaše uvažování vedeno tím, jak jsou tyto zdroje probírány ve veřejném diskurzu? 

Zajímavé doplnění k tématu (nepovinná literatura)

Blazquez, J.; Fuentes-Bracamontes, R.; Manzano, B.(2019): A road map to navigate the energy transition. Oxford Institute for Energy Studies.  

Hlavní téma: Jaká je budoucnost nízkouhlíkové dopravy?

Osnova: Na rozdíl od elektroenergetického sektoru vykazuje doprava velmi silnou rezistenci vůči změnám. V přednášce se budeme bavit o jednotlivých tématech, které souvisí s přechodem na nízkouhlíkovou dopravu, zaměříme se přitom primárně na materiální a socio-kulturní bariéry. 

Zdroje:  Prvně pár základních věcí: je ekologické dekarbonizovat dopravu elektrifikací? Odpověď zní ano, a to i se započítáním celého cyklu výroby dopravních prostředků, typicky aut, a zohledněním zdrojové základny pro výrobu elektřiny. Výborně, to bychom měli. Teď je na místě se ptát, jakou formu elektrifikace zvolit - baterie nebo vodíkem poháněné palivové články? Tady už to tak jasné není, nicméně technologický náskok, množství investic a o poznání jednodušší dodávkový řetězec dnes spíše favorizují auta na baterie s tím, že role vodíku bude silnější v jiných oblastech, např. nákladní, letecké a námořní dopravě (prvních pět minut už vesměs znáte z minulého videa). To ale neznamená, že v osobních autech je všechno vyřešeno. Konstrukce baterií, dostupnost specifických materiálů, případně možnosti recyklace jsou intenzivně řešené záležitosti. Jakou roli vlastně materiály v bateriích hrají, odkud se berou, do jaké míry jsou nahraditelné a jaké problémy existují napříč dodávkovými řetězci se dozvíte z trochu delšího videa od Real Engineering. Pár drobností k tomu, jak technicky a finančně funguje recyklace nabízí opět Matt Ferrell. 

Doprava ale nejsou jen dopravní prostředky. Je to komplexní socio-technický systém, v němž kulturní vzorce hrají stejně důležitou roli jako ekonomické nebo technické proměnné. Bez detailního porozumění všem rovinám tohoto systému nebude dekarbonizace dopravy možné dosáhnout. Jako ilustraci komplexního pohledu na individuální automobilovou dopravu si pročtěte článek Giulia Mattioliho a kol.

Zamyslete se: 

(1) Co pro vás znamená individuální automobilová doprava? Jak formuje každodennost vás nebo vaší rodiny? Jak vaše rodina vnímá "auto"? Jaké významy jsou s ním spojeny?

(2) Elektrifikace dopravních prostředků je jen jedním ze způsobů, kterými lze snížit uhlíkovou stopu dopravy. Co dalšího vás napadá? Jaké výzvy a problémy, ale i benefity (pro koho?) jsou s tím spojeny?

Hlavní téma: německá Energiewende

Kontext: rapidní dekarbonizace moderní, průmyslové ekonomiky

Nástin přednášky: Energiewende představuje přesvědčivý sociálně-technický experiment, založený na politicky řízených strukturálních změnách energetického systému. Výsledkem by měla být společnost založena na využívání výhradně obnovitelné energie, a to nejenom v energetice, ale ve všech sektorech hospodářství. V přednášce budeme diskutovat silné a slabé stránky Energiewende, jak ovlivňuje ostatní státy a co lze očekávat v následujících letech.

Literatura: Historický vývoj německé energetické politiky popisuje Hake a kolektiv. Na aktuální otázky spojené s Energiewende, včetně představení očekávaných změn odpovídá Patrick Graichen v podcastu Redefining energy. Pro lepší představu dosavadní proměny a současného stavu německé energetiky poslouží webové stránky Fraunhoferova institutu. Za pozornost stojí zejména transformace portfolia výrobních zdrojů spojená s rozvojem obnovitelných zdrojů energie (odkazy Power a Energy).  

Zamyslete se: Jste neomezený panovník země velmi podobné Německu… Následovali byste Energiewende? Udělali byste něco jinak? Proč?

Hlavní téma: Jak bude vypadat odchod od uhlí?

Kontext: Sociální a ekonomické rozměry klimatických politik

Osnova: EU se v souvislosti s obavami ze změny klimatu zavázala k dekarbonizaci svého energetického mixu, přičemž uhlí je hlavní obětí tohoto trendu. Přičemž stále ambicióznější klimatické politiky EU zvyšují nátlak na členské státy, které musejí výrazně transformovat energetický sektor a vypořádat se se socio-ekonomickými dopady tranzice. Tato přednáška se zaměří na to, co se stane, když některý stát transformaci odmítne a jaké to může mít konotace v regionálním a evropském pohledu.

Zdroje: Odchod od uhlí je komplexní záležitost, zkuste se seznámit s některými vrstvami problému. Politicko-ekonomické a pracovněprávní aspekty odchodu od uhlí představuje Thomas Spencer a kol. Širší perspektivu klimatické spravedlnosti potom zaujímá Benjamin Brown a Samuel Spiegel. Zajímává je i přeshraniční rovina problému, kterou přibližuje podcast Radio Prague International o sporu mezi ČR a Polskem ohledně dolu Turow.

Zamyslete se: Kdo jsou vítězové a poražení v postupném ukončování těžby uhlí?

Hlavní téma: Přerozdělení nákladů a zisků v globálních energetických řetězcích

Kontext: Komplexní systémy, změna a nezamýšlené důsledky

Struktura: Jaké dopady přinese rozvoj obnovitelných zdrojů a dekarbonizace národním ekonomikám? Jaké politické a geopolitické implikace tyto dopady budou mít? Jaká opatření státy přijímají, aby posílily pozitivní dopady a oslabily ty negativní?

Zdroje: Otázka dopadů energetické tranzice je stejně komplikovaná jako tranzice samotná. Naštěstí existuje shrnující text od IRENA (str. 26-62), který představuje hlavní roviny této problematiky. Detaily a další komentáře si pak můžete poslechnout v podcastu Antony Funnella na ABC Radio.

Připravte si: Co byste poradili vládě státu, odkud pocházíte, ohledně adaptace na dopady energetické tranzice?

PS: Nezapomeňte odevzdat otázky k diskuzi.

Diskuse s vyučujícími nad navrženými tématy a otázkami.