1. Struktura zápisu podle Gibbsova reflektivního cyklu

Vedení deníku podle Gibbsova reflektivního cyklu vám umožní analyzovat situace z několika úhlů pohledu a podpoří hlubší porozumění vašim myšlenkám a jednání. Každý zápis by měl být strukturován do následujících šesti kroků:

a) Popis události (What happened?)

• Popište, co se stalo. Soustřeďte se na konkrétní situaci z vaší praxe nebo semináře. Uveďte fakta, kdo byl přítomen, co bylo cílem schůzky či zásahu.
• Příklad: „Dnes jsem se setkal/a s klientem, který má problémy s ubytováním. Diskutovali jsme o jeho aktuální situaci a možnostech bydlení.“

b) Pocity (What were you thinking and feeling?)

• Reflektujte, jaké pocity ve vás situace vyvolala. Jaké byly vaše myšlenky a jaký jste měli dojem ze situace? Byli jste si jistí, nervózní, zmatení?
• Příklad: „Byl/a jsem nervózní, protože jsem neměl/a jasný plán a bál/a jsem se, že klientovi nepomůžu dostatečně rychle.“

c) Vyhodnocení (What was good and bad about the experience?)

• Zhodnoťte, co v situaci proběhlo dobře a co naopak ne. Co fungovalo a co byste chtěli změnit?
• Příklad: „Podařilo se nám najít několik možností krizového bydlení, ale nepodařilo se mi zjistit dlouhodobé potřeby klienta.“

d) Analýza (What sense can you make of the situation?)

• Analyzujte situaci do hloubky. Zkuste zjistit, co vedlo k tomu, že jste jednali určitým způsobem. Jak vaše hodnoty, přesvědčení a teoretické přístupy ovlivnily rozhodování?
• Příklad: „Zaměřil/a jsem se na krátkodobá řešení, protože jsem měl/a obavy, že klient zůstane bez přístřeší. Možná jsem ale přehlédl/a důležité dlouhodobé možnosti.“

e) Závěry (What else could you have done?)

• Zamyslete se nad tím, co byste mohli udělat jinak. Jaké další postupy by byly vhodné? Jaké nové dovednosti byste si potřebovali osvojit?
• Příklad: „Měl/a jsem se více zaměřit na budoucí plány klienta. V budoucnu bych se více zaměřil/a na dlouhodobé možnosti bydlení a nabídku dalších zdrojů.“

f) Akční plán (If it arose again, what would you do?)

• Napište, co uděláte příště jinak, když se ocitnete v podobné situaci. Jak budete postupovat, abyste byli připraveni na nové výzvy?
• Příklad: „Příště se nejprve zeptám na dlouhodobé cíle klienta, abych mohl/a nabídnout udržitelné řešení.“

2. Frekvence a délka zápisů

• Týdenní zápisy: Každý týden si zvolte jednu nebo více situací, které chcete reflektovat. Pravidelný týdenní zápis (v rozsahu cca 1–2 strany) vám pomůže udržet konzistenci a sledovat svůj profesní rozvoj.
• Průběžné zápisy: Pokud máte více zásadních zkušeností, doporučujeme provést i kratší průběžné zápisy.
• Závěrečné shrnutí: Na konci kurzu napište shrnutí celkového rozvoje a hlavních zjištění, která jste z reflexe získali.

3. Reflektované oblasti

Při psaní deníku je důležité zaměřit se na různé oblasti, které jsou pro vaši profesní praxi relevantní. V kurzu „Profesionální já jako profesionální projekt“ by měly být reflektovány následující témata:

a) Hodnoty a přesvědčení

• Jak vaše osobní hodnoty a profesní přesvědčení ovlivňují vaše rozhodování a jednání?
• Jak vaše hodnoty souvisejí s etickými dilematy, kterým čelíte?

b) Profesionální já

• Jak situace ovlivnila vývoj vaší profesionální identity?
• Jak se vaše profesionální já mění a rozvíjí během kurzu?

c) Emoce a empatie

• Jak emoce ovlivňují vaše rozhodování a jednání?
• Jakým způsobem se snažíte pracovat s emocemi svými a klientů?

d) Aplikace teoretických rámců

• Jaké teoretické přístupy jste aplikovali v praxi?
• Jak vám teorie pomohla lépe pochopit situaci nebo klienta?

e) Řešení etických dilemat

• Jak jste se vypořádali s etickými dilematy?
• Co byste udělali jinak, kdybyste se dostali do podobné situace?

4. Doporučené zdroje a teoretické modely

Pro vedení reflexivního deníku v tomto kurzu jsou inspirací různé teoretické modely reflexe, zejména:

• Gibbsův reflektivní cyklus (1988): Tato metoda vám pomůže strukturovat každý zápis do šesti kroků (popis, pocity, hodnocení, analýza, závěry, akční plán). Je ideální pro analýzu jednotlivých situací a hledání způsobů, jak v budoucnu jednat lépe.

• Schön, D. A. (1983). The Reflective Practitioner: Schönův koncept reflektivního praktikanta zdůrazňuje schopnost přemýšlet o tom, co děláme, zatímco to děláme („reflexe v akci“), a schopnost učit se z předchozích zkušeností („reflexe po akci“).

• Kolbův model učení (1984): Tento model zdůrazňuje cyklus zkušenosti, reflexe, konceptualizace a experimentování. Reflexivní deník může být založen na tomto modelu tím, že budete nejen analyzovat minulou zkušenost, ale i přemýšlet o tom, jak ji aplikovat na budoucí praxi.

5. Příklady kvalitních reflexivních otázek

Abyste dosáhli co největšího přínosu z reflexivního deníku, kladete si tyto otázky:

• Jak se tato zkušenost vztahuje k mému profesnímu já?
• Jaké emoce jsem prožíval/a a proč?
• Jak jsem použil/a teoretické koncepty v této situaci?
• Co mě tato zkušenost naučila o mých hodnotách a přesvědčeních?
• Jak mohu příště jednat efektivněji?
• Co se z této situace mohu naučit pro svou budoucí praxi?

6. Důležitost upřímnosti a otevřenosti

Reflexivní deník je osobním nástrojem. Buďte upřímní ve svých zápisech, reflektujte nejen své úspěchy, ale také své nejistoty, chyby a oblasti, kde je třeba růst. Deník by měl sloužit k tomu, aby vám pomohl porozumět vašim rozhodnutím, emocím a hodnotám na hlubší úrovni a zlepšit vaše schopnosti v oblasti sociální práce.

Závěr

Vedení reflexivního deníku vám poskytne prostor pro hloubkovou reflexi vaší práce a rozvoje profesní identity. Strukturovaný přístup, založený na Gibbsově cyklu, vám umožní lépe analyzovat každou situaci, učit se z ní a plánovat budoucí kroky. Tento nástroj vám pomůže stát se více reflexivní.