Římské právo
1. Přednáška: Ústava, prameny římského práva
1. Přednáška: Ústava a prameny římského práva
ÚSTAVA
I. Periodizace:
Doba královská 753 př.n.l. – 510 př. n.l.
Republika 510 př. n.l. – 27 př.n.l.
Principát 27. př. n. l –(r. 23 př. n. l. Augustus je legibus solutus – postaven nad zákony) - do začátku vlády Diocletiana -284 n. l.
Dominát – vláda Diocletiánova 284 n.l. – 395 n.l. (476 n.l.)
Pád západořímské říše 476 n.l.
Pád východořímské říše 1453
II. Občané římští měli tato práva:
A) Veřejnoprávní:
- ius militiae → právo sloužit ve vojsku, je to právo, podílet se na obraně své obce a tím i chránit své zájmy,
- ius sufragií – je aktivní volební právo, tedy právo hlasovat na shromážděních,
- ius honorum → je pasivní volební právo, je to právo kandidovat a být zvolen a tedy zastávat funkci magistráta národa římského.
B) Soukromoprávní:
- ius conubii → právo uzavřít řádné římské manželství,
- ius commercii → právo volně obchodovat,
- ius testamenti → právo sepsat závěť a tato závěť bude respektována, první ustanovení jsou již v Lex doudecim tabularum: Deska V.3: Jak kdo ustanovil o svém majetku nebo o poručenstvím nad svým hospodářstvím. Tak budiž po právu.
III. Orgány státu v době královské
Král (rex) – královská hodnost v Římě nebyla dědičná, ani nebyl jmenován svým předchůdcem. Král byl jmenován veleknězem podle vůle bohů – auguratio, to se dělo před komiciemi viz. Král byl nejvyšší kněz, nejvyšší vojenský velitel a nejvyšší soudce. Vydával tzv. leges regiae – královské zákony, jde o nejstarší římské právní normy, nedochovaly se však v autentickém znění (Plutarchos, Titus Livius, Cicero,Macrobius…),
je to souhrn příkazů a zákazů, pocházejí z nejstarších dob Říma nebo jsou různým králům historiky připisována. Králové je pravděpodobně vydávali, když bylo potřeba některé obyčejové pravidlo utvrdit nebo „doplnit“.
Lidová shromáždění (comitia curiata) – nejvyšší orgán, organizovaný na příbuzenském principu, kurijní shromáždění rozhodovalo o válce a míru, o adopcích a náboženských záležitostech, o testamentech (comitia calata). Komiciím předsedal král, který je svolával, rozhodovala prostá nadpoloviční většina
Senát (senatus) – dle legendy třístačlenný, jmenován už Romulem, jako poradní orgán krále.
IV. Orgány státu v době republiky
SNĚMY:
a) Kurijní shromáždění (sněm) comitia curiata- organizována stejně jako v době královské na rodově – příbuzenském principu. Postupně z důvodu reforem ztrácela na politickém významu (reformy Servia Tullia). Scházela se k jednání o náboženských otázkách např. volba obětníků (flaminů) a a uvedení do úřadu krále obětníka (rex sacrorum). Zpočátku ještě udělovala úředníkům imperium.
b) Shromáždění setninové (comitia centuriata) – organizovala se podle majetku (hlasovací a daňová jednotka). Původně šlo o shromáždění vojenská – název centuriata – setnina - vojenská jednotka. Centurijní shromáždění mohli svolávat nejvyšší úředníci (konzulové, praetoři - ius agendi – ius cum populo agendi – právo svolávat lid). Shromáždění se scházelo na Martově poli v plné zbroji. Rozdělení do jednotlivých centurií bylo na základě velikosti majetku – patricijové a plebejové byli rozdělení do 6 majetkových tříd a každá třída měla přidělen určitý počet centurií – tedy hlasovacích jednotek.
I. majetková třída – 80 centurií
zvl. třída - skupina jezdců – equites – 18 centurií
--------------------------------------------- 98 centurií – většina nejbohatších občanů
II. majetková třída – 20 centurií
III. majetková třída – 20 centurií
IV. majetková třída – 20 centurií
V. majetková třída – 30 centurií
VI. majetková třída – 5 centurií
Tento typ sněmu byl zaveden reformou krále Servia Tullia. tzv. timokratická reforma.
Comita centuriata rozhodovala o:
- přijímala nové zákony
- volila nejvyšší úředníky
- rozhodovala o vyhlášení války
- soudila jako odvolací instituce hrdelní zločiny
- udělovala státní občanství
c) Tributní shromáždění (comitia tributa) – jednalo se o lidové shromáždění organizované na územním principu – podle městských a venkovských okresů – tribuí – celkem jich bylo 35, z toho 4 městské a 31 venkovských. Tributní sněm svolávali nejvyšší úředníci popř. nejvyšší kněz – při volbě kněží. Tributní shromáždění mělo stejné pravomoci jako centurijní shromáždění, ale prakticky rozhodovalo o méně důležitých věcech:
- schvalovalo zákony
- soudilo jako odvolací instituce při odsouzení k pokutě
Hlasovalo se podle okresů, kde měla aristokracie převahu, byla zapsána ve venkovských tribuích, kdežto plebs byl zapsán ve 4 tribuích městských.
d) Shromáždění plebejů (concilium plebis) – jednalo se o plebejské shromáždění, kam neměli patricijové přístup. To na čem se plebejové usnesli se nazývalo plebiscitum a zavazovalo jen plebeje viz. prezentace k přednášce o pramenech ŘP. Roku 287 př.n.l. však byla plebiscitům přiznána všeobecná závaznost – lex Hortensia.
Pravomoci:
- volba plebejských úředníků
- přijímala plebiscita
- soudila drobnější trestné činy
MAGISTRATURY
Principy úřadů římských:
1) princip volitelnost – úředníci byli voleni lidovými sněmy
2) princip dočasnosti (annuity)- časové omezení výkonu úřadu na 1 rok
3) princip kolegiality – úřady byly obsazovány vždy několika kandidáty
4) princip bezplatnosti - úřad se pokládal za poctu – honor - ius honorarium - právo, které vzniká z činnosti úředníků.
Lex Villa annalis z roku 180 př. n. l., který stanovoval nejnižší přípustný věk pro zastávání jednotlivých úřadů a to takto, tento zákon z roku 180 př. Kr. stanovil nejnižší přípustný věk pro jednotlivé úřady a to následovně:
- Questura – od 28 let po desetileté službě e vojsku
- Aedilita – od 37 let
- Tribunát lidu – od 37 let
- Praetura – od 40 let
- Konsulát – od 43 let, ale až 3 roky po praetuře; opětovné nabytí konsulátu bylo možné nejdříve po 10 letech;
A) Řádné magistratury
I. Nejvyšší magistratury:
- Konsulové – byli vybaveni imperiem - nevyšší přikazovací a zakazovací moc, byli voleni dva konsulové, proti sobě měli právo intercesse – ius
intercessionis – právo zakročit a zabránit nějakém návrhu či jednání spoluúředníka. Jednalo se o nejvyšší úředníky, kteří měli vojenské a soudní pravomoci.
- Praetoři – menší kolega konsulů, měl specializované impérium – jurisdikci – péče o veřejné a soukromé soudnictví. Praetoři byli podřízeni ntercessi konsulů. Později byly dvě praetury městská a cizinecká. Praetor urbanus – městský praetor – řídil spory mezi Římany, praetor peregrinus – řídil spory mezi Římanem a neřímanem. Praetorové vydávali edikty - viz. přednáška o pramenech ŘP.
- Censoři - Duo Censores – vždy dva, nejdůstojnější úřad a vrchol kariéry Římana. Spravovali agendu evidence římských občanů dělali census – odhad majetku a podle ně zařazovali občany do majetkových tříd. Spravovali i určité úseky financí, řídili těžbu v dolech, dávali do pachtu státní pozemky. Dále censorové vedli album senátorů – zápisem přijímali nové členy a vyškrtnutím jména ze senátu vylučovali. Dále měli vrchní dozor nad mravy mohli udělovat tzv. censorskou důtku – nota censoria. Duo censores volila comitia centuriata každých pět let na dobu 1,5 roku. Tento úřad fungoval jako dvojice, pokud během censůry jeden umřel druhý musel abdikovat.
II. Nižší magistratury
- Kvestoři – správci státní pokladny, v nejstarších dobách stíhali hrdelní zločiny (questores parricidy )
- Kurulští a plebejští aedilové - zvláštní klegium, které konalo policejní dozor ve městě, dozíralo na dodržováním pořádku na ulicích a na tržištích.
Kurulští aedilové měli soudní pravomoc v tržních záležitostech – spory ze smluv o koupi a prodeji.
- Pomocný personál – apparitores – sluhové, písaři, hlasatelé – dostávali plat!
B) Mimořádné magistratury:
- Diktátor - nevolilo jej lidové shromáždění, ale jmenoval jej jeden z konsulů po dohodě se senátem. Dosazován jen v nejtěžších dobách. Měl mimořádné
pravomoci, jeho úkolem bylo zjednat pořádek (válka, vzpoura …) nepodléhal intercessi. Z jeho rozkazu se nedalo odvolat k lidovému sněmu – ius
intercessionis.
Zánik diktatury:
- splnění úkolu pro který byl jmenován (porážka nepřítele…)
- uplynutím 6 měsíců
- konec úředního roku konsula, který jej jmenoval
C) Plebejské
- Tribun lidu – voleni conciliem plebis.
Hlavními úkoly tribunů lidu bylo:
- chránit zájmy plebejů – ius auxilii - právo pomoci
- později ius intercessionis
- ius coercendi – právo trestat, každého, kdo neuposlechl příkazu tribuna
- ius cum plebe agendi – právo svolávat plebeje na koncilium
- později též ius cum senatus agendi - právo svolávat zasedání senátu
SENÁT
Členové senátu nebyli voleni, senátory se staly zapsáním do alba senátorů. Senát měl postavení pomocného orgánu magistrátů.
Senát spravoval agendu:
- státních financí
- zahraniční politiky
- věci kultu
- římské armády
- správa provincií
Senát se usnášel formou status consultum SC . Senatusconsulta neměla sílu zákona (to až v době Tiberiově, kdy přestala být svolávána lidová shromáždění, tak se stal senát i zákonodárným orgánem). Měl 300 členů, jeho počet se však časem zvyšoval.
V. Orgány státu za principátu
V čele státu stojí princeps, který ve svých rukou soustřeďuje pravomoci několika republikánských úřadů. Staré republikánské instituce jsou postupně zatlačovány do pozadí a ztrácejí svůj politický a praktický význam. Vedle přežívajících republikánských institucí si princeps vytváří systém nových institucí. Principovi úředníci jsou jím jmenování a dosazováni. Císař si vytváří vlastní kanceláře a rationibus, a libellis, ab epistulis et a memoria. Dále se schází tzv. consilium principis – složené z právníků.
Princeps jako magistrát vydává na základě ius edicendi – právo vydávat vyhlášky, vydává různé vyhlášky a normy:
- Edicta
- Mandata
- Rescripta
- Constitutiones principium
viz. přednáška o pramenech ŘP
VI. Orgány státu za dominátu
V čele státu ji stojí panovník označovaný jako pán a bůh dominus et deus. Republikánské úřady zanikly a císař rozhoduje o všem prostřednictvím svých orgánů.
Prameny římského práva
viz. přednáška ve studijních materiálech a graf umístněný tamtéž
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1422/jaro2009/BEV203Zk/um/7694207/1._Prednaska_Ustava_a_prameny.doc
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1422/jaro2009/BEV203Zk/um/7694207/Prameny_prava.JPG
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1422/jaro2009/BEV203Zk/um/7694207/Prameny_rimskeho_prava.ppt