Prvním tzv. veřejnoprávních médií, tedy médií, jejichž primárním regulačním prostředkem je veřejné právo, a které jsou zřízeny zákonem k pevně stanoveným účelům je Česká tisková kancelář. Jedná se o subjekt zřízený zákonem (zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři), který dle tohoto zákona zanikne převodem všech majetkových práv na jiný právní subjekt zvláštním zákonem nebo postupem podle zvláštního zákona. ČTK je zvláštní právnická osoba, která je ekonomicky nezávislá na státu, (může dostat účelovou dotaci ze státního rozpočtu České republiky, která však nemůže být poskytnuta na krytí ztráty z hospodaření), která může podnikat, pokud to neohrozí její činnost. Jejím statutárním orgánem, tedy osobou, prostřednictvím které ČTK jedná, je ředitel.

Posláním ČTK je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí (i do zahraničí). Za úplatu poskytuje slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům i jiným právnickým a fyzickým osobám. K tomu se pojí i rozhodnutí Ústavního soudu ve věci č.j. III. ÚS 433/2000.

 

 

Datum zápisu:	31.prosince 1992
Obchodní firma:	Česká tisková kancelář, povolená zkratka ČTK Zapsáno: 31.prosince 1992
Sídlo:	Praha 1, Opletalova 5/7, PSČ 111 44Zapsáno: 31.prosince 1992
Identifikační číslo:	471 15 068Zapsáno: 31.prosince 1992
Právní forma:	Ostatní Zapsáno: 31.prosince 1992
Předmět podnikání:	-  poradenství v obchodě a průmyslu Zapsáno: 11.května 1993 Vymazáno: 15.února 1995 -  Šíření slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. Zapsáno: 31.prosince 1992-  poskytování software Zapsáno: 11.května 1993-  propagační činnost Zapsáno: 11.května 1993

                                                                                                           Část zápisu z obchodního rejstříku ČTK

 

Výraznými vysílateli ze zákona (vysílateli veřejné služby) jsou dále Česká televize a Český rozhlas. Jedná se o zvláštní subjekty zřízené zákonem (zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu), které jsou nezávislé na státu, a které poskytují službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních (rozhlasových) programů. Úkoly veřejné služby v oblasti televizního (rozhlasového) se rozumějí:

• - poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
• - přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
  
• - vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
  
• - rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
  
• - výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
  

 

Právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu (České televize) vykonává Rada ČT (15 členů), resp. Rada ČRo (9 členů). Rada nesmí přímo zasahovat do výroby a vysílání pořadů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Návrhy kandidátů PS PČR organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy PS PČR k předložení návrhů. Volby členů Rady české televize podrobil svému zkoumání i Ústavnoi soud ČR, (č.j. Pl. ÚS 24/01) který konstatoval, mimo jiné:

Znovu je třeba připomenout zřejmý záměr Poslanecké sněmovny o vytvoření svého orgánu (s respektováním zásady poměrného zastoupení), který zjevně vytvořil podmínky pro zefektivnění činnosti Poslanecké sněmovny při volbě členů Rady České televize. Zachování rovných podmínek občanů z hlediska přístupu k veřejným funkcím je nutno spatřovat v jejich rovné možnosti prostřednictvím návrhů oprávněných subjektů ucházet se o funkci člena Rady České televize, a to i z hlediska existence a kompetencí Poslaneckou sněmovnou ustaveného volebního výboru na zásadě poměrného zastoupení.

 

Diskusi vyvolalo v poslední době jednání Rady ČRo, která se kriticky vyjádřila k písni vysílané na Rádiu Wave. Záznam Rady je dispozici zde - obsáhledjší analýza zde.

 

 

 

 

 

 

---