Hospodářská politika státu

Hospodářská politika státu se snaží ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. Hospodářská politika státu působí na makroekonomickou a mikroekonomickou oblast národního hospodářství.
Nástroje hospodářské politiky jsou:
- právní normy - právní úprava fungování trhu,
- fiskální nástroje,
- monetární nástroje.
Fiskální politika je nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství, zatímco monetární politika pečuje o stabilitu měny.

Fiskální politika
pojem fiskální pochází z lat. fiscus, což původně znamenalo košík, později státní pokladna. Tento pojem vyjadřuje spojitost s daněmi.
Daně původně sloužily k pokrytí potřeb panovnického dvora a armády, později i pro financování veřejně prospěšných staveb (silnice, průplavy, železnice, školy atd.) a pro financování veřejných statků (bezpečnost a policie, zdravotnictví, školství, ochrana prostředí a další).

Pomocí fiskální politiky může veřejná správa ovlivnit:

• rozdělení příjmů (přerozdělování),
• agregátní poptávku,
• úroveň ekonomické aktivity
• a v důsledku toho i zaměstnanost,
• způsob využívání zdrojů (například ekologické a energetické daně).

 

  Podle poměru příjmů a výdajů státního rozpočtu můžeme fiskální politiky teoreticky rozdělit na tři typy

• expanzivní,
• neutrální,
• restriktivní.

Expanzivní fiskální politika

Neutrální fiskální politika

- Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním, státní rozpočet je tudíž vyrovnaný.

Restriktivní fiskální politika