MP419Z Občanské právo – závazkové právo I.

JUDr. Michala Špačková, Ph.D.

SMLUVNÍ POKUTA

ÚROKY Z PRODLENÍ

Samostatný nárok

Příslušenství pohledávky

Promlčuje se samostatně

Promlčuje se jako celek společně s pohledávkou

Nutné sjednat – není podpůrně stanoven nárok ani výše

Podpůrný nárok po případ prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, podpůrně stanovena je i výše

Nutné sjednat, má-li se na SP vztahovat zajištění

Zajištění se vztahuje automaticky i na úroky

Při prodlení se k SP přičítají úroky z prodlení

Úroky z úroků zásadně pouze po dohodě

Paušalizovaná NŠ (i když by škoda značně převyšovala SP)

Započítává se na NŠ, ne zcela ji však vylučuje

Placení SP není konkludentním uznáním dluhu

Placení úroků je konkludentním uznáním dluhu

Moderace dle § 2051

Právo dovolat se neúčinnosti ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení dle § 1964/3, resp. § 1972

Peněžitá i nepeněžitá forma SP

Pouze peněžitá forma

Utvrzuje peněžité i nepeněžité závazky

Pouze peněžité závazky


Literatura

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/jaro2022/MP419Z/109335039/Skocovsky_Dominik_Soudni_kontrola_excesivnich_uroku_z_prodleni_CPVP.pdf


VIKTOR KOLMAČKAO MODERACI ZAPOČTENÉ SMLUVNÍ POKUTY JAKO PROTIPOHLEDÁVKY. Obchodněprávní revue 3/2019, s. 57-65.


Judikatura


Nepřiměřená výše SP

Nejvyšší soud, 32 Cdo 1432/2010, [PR 11/2011 s. 413]

Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat toliko z její výše; je třeba přihlédnout zejména k účelu smluvní pokuty, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k výši zajištěné částky a ke vzájemnému poměru výše hlavního závazku a smluvní pokuty. Zákon ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti smluvního ujednání věřitele a dlužníka v konkrétní věci odpovídalo obecně sdílenému pojetí ekvity a mravnosti. Za určitých okolností nemusí být nepřiměřenou smluvní pokuta i ve výši 1 % denně z dlužné částky. Závěr soudu o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, založený pouze na takto sjednané výši smluvní pokuty, nemůže obstát.


Moderace SP a úroky z prodlení


Nejvyšší soud 23 Cdo 2924/2009, [C 8325]

K moderačnímu právu soudu ohledně smluvní pokuty, má-li oprávněný zajištěna další majetková práva vůči povinnému

 Použití moderačního oprávnění podle § 301 ObchZ nemůže soud založit pouze na zjištění, že vedle práva na smluvní pokutu vznikla oprávněnému z téhož porušení zajišťovací povinnosti další majetková práva (např. právo na úroky z prodlení), aniž by přihlédl k hodnotě a významu takové povinnosti.

Nejvyšší soud 32 Cdo 1490/2019

Relevantní (okolností pro posouzení nemravnosti úroků z prodlení) může být též další obsah posuzované smlouvy a skutečnost, zda současně s úroky z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce (například smluvní pokuta) či zda byla pohledávka věřitele zajištěna a jakým způsobem. 


Moderace SP a započtení


Promlčení jistiny a smluvní pokuta


Nejvyšší soud, 33 Cdo 2637/2008, [C 9593]

Možnost domoci se zaplacení smluvní pokuty v případě promlčení práva jí zajištěného

 Úspěšné uplatnění námitky promlčení práva zajištěného smluvní pokutou nevylučuje, aby se věřitel domohl zaplacení smluvní pokuty vzniklé před promlčením zajištěného práva.


Uznání závazku

Dílčí plnění (ve splátkách) x Částečné plnění 
Pokud dlužník platí věřiteli dohodnuté splátky, jedná se o postupné – nikoli částečné - plnění dluhu.

Nejvyšší soud, 32 Cdo 1008/2009, [C 8524]

Uznání dluhu, plnění částečné a dílčí

Ustanovení § 407 odst. 3 ObchZ spojuje účinky uznání zbytku dluhu pouze s plněním částečným, nikoli dílčím. O plnění částečné jde tehdy, jestliže dlužník poskytne věřiteli na plnění svého závazku pouze část předmětu plnění (například v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo. Takovou povahu nemá dílčí plnění, o něž se jedná v případě, kdy závazek je podle dohody stran, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají (například plnění dluhu sjednané ve splátkách).


Započtení x Částečné plnění

Nejvyšší soud, 23 Cdo 3549/2007, [SR 4/2010 s. 139]

 Právní úkon směřující k započtení není současně uznáním závazku, který měl zaniknout započtením, ledaže by vůle k uznání závazku byla v právním úkonu obsažena.

x opačně

Nejvyšší soud, 32 Odo 901/2004, [C 4160]

Účinky uznání zbytku dluhu ve smyslu § 407 odst. 3 ObchZ má i započtení pohledávky dlužníka vůči části svého závazku. Tyto účinky nastávají k okamžiku účinnosti úkonu směřujícího k započtení.

xx nejnověji

23 Cdo 3752/2019

V písemném jednostranném kompenzačním projevu bez výhrad není bez dalšího zahrnuto uznání hlavní pohledávky ve smyslu § 2053 o. z.

Jednostranné kompenzační prohlášení bez výhrad, kterým má nastat zánik celé věřitelovy hlavní pohledávky, nemůže být bez existence dalších okolností konkludentním uznáním hlavní pohledávky ve smyslu § 2054 o. z.