JUDr. Michala Špačková, Ph.D.
SMLUVNÍ POKUTA |
ÚROKY Z PRODLENÍ |
Samostatný nárok |
Příslušenství pohledávky |
Promlčuje se samostatně |
Promlčuje se jako celek společně s pohledávkou |
Nutné sjednat – není podpůrně stanoven nárok ani
výše |
Podpůrný nárok po případ prodlení se zaplacením
peněžitého dluhu, podpůrně stanovena je i výše |
Nutné sjednat, má-li se na SP vztahovat zajištění |
Zajištění se vztahuje automaticky i na úroky |
Při prodlení se k SP přičítají úroky z prodlení |
Úroky z úroků zásadně pouze po dohodě |
Paušalizovaná NŠ (i když by škoda značně převyšovala SP) |
Započítává se na NŠ, ne zcela ji však vylučuje |
Placení SP není konkludentním uznáním dluhu |
Placení úroků je konkludentním uznáním dluhu |
Moderace dle § 2051 |
Právo dovolat se neúčinnosti ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení dle § 1964/3, resp. § 1972 |
Peněžitá i nepeněžitá forma SP |
Pouze peněžitá forma |
Utvrzuje peněžité i nepeněžité závazky |
Pouze peněžité závazky |
Literatura
VIKTOR KOLMAČKA. O MODERACI ZAPOČTENÉ SMLUVNÍ POKUTY JAKO PROTIPOHLEDÁVKY. Obchodněprávní revue 3/2019, s. 57-65.
Judikatura
Nepřiměřená výše SP
Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat toliko z její výše; je třeba přihlédnout zejména k účelu smluvní pokuty, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k výši zajištěné částky a ke vzájemnému poměru výše hlavního závazku a smluvní pokuty. Zákon ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti smluvního ujednání věřitele a dlužníka v konkrétní věci odpovídalo obecně sdílenému pojetí ekvity a mravnosti. Za určitých okolností nemusí být nepřiměřenou smluvní pokuta i ve výši 1 % denně z dlužné částky. Závěr soudu o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, založený pouze na takto sjednané výši smluvní pokuty, nemůže obstát.
Moderace SP a úroky z prodlení
K moderačnímu právu soudu ohledně smluvní pokuty, má-li oprávněný zajištěna další majetková práva vůči povinnému
Použití moderačního oprávnění podle § 301 ObchZ nemůže soud založit pouze na zjištění, že vedle práva na smluvní pokutu vznikla oprávněnému z téhož porušení zajišťovací povinnosti další majetková práva (např. právo na úroky z prodlení), aniž by přihlédl k hodnotě a významu takové povinnosti.
Nejvyšší soud 32 Cdo
1490/2019
Relevantní (okolností pro posouzení nemravnosti úroků z prodlení) může být též další obsah posuzované smlouvy a skutečnost, zda současně s úroky z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce (například smluvní pokuta) či zda byla pohledávka věřitele zajištěna a jakým způsobem.
Moderace SP a započtení
Promlčení jistiny a smluvní pokuta
Možnost domoci se zaplacení smluvní pokuty v případě promlčení práva jí zajištěného
Úspěšné uplatnění námitky promlčení práva zajištěného smluvní pokutou nevylučuje, aby se věřitel domohl zaplacení smluvní pokuty vzniklé před promlčením zajištěného práva.
Uznání závazku
Uznání dluhu, plnění částečné a dílčí
Ustanovení § 407 odst. 3 ObchZ spojuje účinky uznání zbytku dluhu pouze s plněním částečným, nikoli dílčím. O plnění částečné jde tehdy, jestliže dlužník poskytne věřiteli na plnění svého závazku pouze část předmětu plnění (například v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo. Takovou povahu nemá dílčí plnění, o něž se jedná v případě, kdy závazek je podle dohody stran, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají (například plnění dluhu sjednané ve splátkách).
Započtení x Částečné plnění
Právní úkon směřující k započtení není současně uznáním závazku, který měl zaniknout započtením, ledaže by vůle k uznání závazku byla v právním úkonu obsažena.
x opačně
Účinky uznání zbytku dluhu ve smyslu § 407 odst. 3 ObchZ má i započtení pohledávky dlužníka vůči části svého závazku. Tyto účinky nastávají k okamžiku účinnosti úkonu směřujícího k započtení.
xx nejnověji
23 Cdo
3752/2019
V písemném jednostranném kompenzačním projevu bez výhrad není bez dalšího zahrnuto uznání hlavní pohledávky ve smyslu § 2053 o. z.
Jednostranné kompenzační prohlášení bez výhrad, kterým má nastat zánik celé věřitelovy hlavní pohledávky, nemůže být bez existence dalších okolností konkludentním uznáním hlavní pohledávky ve smyslu § 2054 o. z.