Program přednášek

Program seminářů

Podmínky zápočtu

Budete  schopni odpověď na níže uvedené otázky?

1.     Jaké postavení zaujímá trestné právo hmotné v systému práva? 

2.     Jaký vztah má trestní právo hmotné k jiným právním odvětvím?

3.     Znáte nějaké neprávní obory, k nimž má trestní právo hmotné vztah?

4.     Co je předmětem trestního práva hmotného?

5.     Jaké jsou funkce trestního práva hmotného?

6.     Vyjmenujte základní prameny trestního práva.

7.     Na jakých základních zásadách stojí trestní právo hmotné?

8.     Co rozumíme působností trestního zákoníku?

9.     Uveďte druhy působnosti trestního zákoníku.

10.  Na jakých principech je založena místní působnost trestních zákonů?

11.  Co je zásada univerzality?

12.  Co jsou to tzv. exteritoriální místa?

13.  V čem spočívá zásada personality?

14.  Koho lze postihnout za spáchání trestného činu?

15.  Vysvětlete pojem trestní odpovědnost.

16.  Co je výlučným základem trestní odpovědnosti?

17.  Co je čin soudně trestný?

18.  Znáte nějaké dělení trestných činů?

Nápomocna Vám bude i uvedená prezentace

A něco málo ze soudní judikatury

Přehled základní judikatury

Výběr ze základní judikatury k 1. semináři TP I.

Judikatura k bližšímu nastudování:

K problematice pramenů trestního práva hmotného se vyjádřil Ústavní soud v nálezu týkajícího se vymezení množství většího než malého omamné a psychotropní látky, jak je původně konstruoval trestní zákoník:

Z hlediska časové působnosti je mimořádně zajímavým tématem změna právní úpravy promlčení po spáchání činu. Zde se můžete blíže seznámit s vývojem, který v této věci domácí judikatura prodělala:

Subsidiarita  trestní represe

NS  5 Tdo 1018/2019 ze dne 16.1.2020

Doba, která uplynula od spáchání trestného činu, a délka trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu, jsou hledisky, k nimž je sice nutno přihlédnout při ukládání trestu ve smyslu § 39 odst. 3 tr. zákoníku, nemohou však odůvodnit neuplatnění trestní odpovědnosti s odkazem na zásadu subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku

III. ÚS 934/13 ze dne 20.2.2014

Ústavní soud připomíná, že princip subsidiarity trestní represe (princip ultima ratio), namítaný stěžovateli v souvislosti s trestním postihem drogové kriminality, je možno chápat ve dvojím smyslu: Předně jde o pravidlo limitující intenzitu trestní represe při definování skutkových podstat trestných činů a při stanovení dalších obecných podmínek trestní odpovědnosti. Tímto principem se vyjadřuje myšlenka, že k použití tak přísného prostředku, jakým je trestní právo, spojeného s razantními zásahy do lidských práv a svobod se má sáhnout až v případech nezbytí, tj. tehdy, jestliže k nápravě důsledků protiprávního jednání a k účinné ochraně společnosti nepostačují jiné, mírnější prostředky, ať již prostředky, jimiž disponují jiná právní odvětví, nebo prostředky mimoprávní. Tyto mimotrestní prostředky mají mít zásadně přednost.

V naznačeném smyslu je princip subsidiarity trestní represe kriminálně politickou směrnicí platnou pro zákonodárce a Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší do jejího naplňování zasahovat. Ingerence Ústavního soudu by byla myslitelná toliko v roli „negativního zákonodárce“ v situaci, v níž by aktivně legitimovaný subjekt namítal protiústavnost platné právní úpravy.

Princip subsidiarity trestní represe nalézá své uplatnění také v aplikační praxi orgánů činných v trestním řízení při projednávání jednotlivých trestních kauz - zde je chápán jako korektiv zabraňující kvalifikaci konkrétního protiprávního jednání jako trestného činu. Je vyjádřen v § 12 odst. 2 tr. zákoníku.

Jako aplikační zásada se tento princip uplatní zejména v případech trestněprávní kvalifikace určitého jednání, které má soukromoprávní základ, pokud bylo možno dostatečně efektivně situaci řešit pomocí právních norem jiných odvětví než trestního práva, nebo pokud posuzovaný skutek vzhledem ke všem (specifickým) okolnostem případu nedosahuje ani dolní hranice společenské škodlivosti, aby jej bylo možno považovat za trestný čin.

Ústavní soud ve své judikatuře shledal v některých případech excesivního porušení principu ultima ratio rozhodnutími obecných soudů důvod ke svému kasačnímu zásahu (zpravidla s poukazem na porušení zásady nullum crimen, nulla poena sine lege, zakotvené v čl. 39 Listiny). V nyní posuzovaném případu však Ústavní soud žádné důvody ke zrušení napadených rozhodnutí pro porušení principu ultima ratio nezjistil. Obecné soudy posoudily deliktní jednání stěžovatelů jako natolik společensky škodlivé, že zasluhuje vyvození trestní odpovědnosti; navíc shledaly i okolnosti zvlášť přitěžující, odůvodňující použití kvalifikované skutkové podstaty. Těmto závěrům obecných soudů nelze z hlediska ústavnosti nic vytknout.

Význam judikatury

Promlčení a časová působnost se staly rovněž jednou z dosud relativně nečetných oblastí, k nimž se již vyjádřil i SD EU. Zde se můžete přesvědčit, jak se mu přitom dařilo:

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava I.

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, hlavy I. až IV. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, kapitoly I. až III. obecné části

Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

1. Jaké je pojetí trestní odpovědnosti?
2. Vyjmenujte funkce trestní odpovědnosti.
3. Co je považováno za materiální stránku trestného činu?
4. Co je bráno jako formální stránka trestného činu?
5. Jaký je rozdíl v definici (pojetí) trestného činu v přechozí a současné právní úpravě?
6. Jak byste definovali skutkovou podstatu trestného činu?
7. Co jsou to obligatorní a fakultativní znaky skutkové podstaty trestného činu?
8. Co je společenská škodlivost a v jakých případech se uplatní?
9. Jaký je význam společenské škodlivosti typové a konkrétní?
10. Co znamená, když se o trestním právu řekne, že je tzv. ultima ratio?
11. Vysvětlete pojmy základní, kvalifikovaná a privilegovaná skutková podstata.
12. Definuje trestný čin pokračující, trvající a hromadný.
13. Co znamená pojem čin jinak trestný?
14. Definujte pojem provinění.

Nápomocna Vám bude i uvedená prezentace

A něco málo se soudní judikatury

Judikatura k bližšímu nastudování:

Zásadním pro výklad § 12 odst. 2 TZ zakotvujícího zásadu subsidiarity trestní represe není judikát, ale stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu:

Na toto stanovisko odkazuje ve své judikatuře i Ústavní soud. Přečtete-li si ovšem pozorně následující nález, možná zjistíte, že recepce závěrů tohoto stanoviska Nejvyššího soud v judikatuře Ústavního soudu není zcela bezproblémová:

Jak jste si mohli všimnout již i v přehledu základní a ilustrativní judikatury, není vždy úplně jednoduché rozhodnout o přímé aplikaci zásady subsidiarity trestní represe tam, kde daný případ má silný soukromoprávní základ. Podívejte se níže jen pro dokreslení, jak se s touto otázkou vypořádal NS v případě tzv. přetáčení tachometrů:

Trestné činy pokračující, hromadné a trvající na první pohled jistě není obtížné rozlišit. Zvláštní část TZ však obsahuje řadu trestných činů, u nichž se při jejich páchání toto rozlišování neobejde bez komplikací. Zde se můžete seznámit s tím, jak velký senát trestního kolegia NS (tj. senát, který rozhoduje o sjednocení právních názorů, které se v rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu rozchází) posoudil tuto otázku ve vztahu k trestnému činu týrání osoby žijící ve společném obydlí:

Skutková podstata trestného činu představuje vždy formální vyjádření takového jednání, které je většinou společnosti reprezentovanou většinou dosaženou při hlasování v zákonodárném sboru považováno za natolik společensky nebezpečné, že musí být jako určitý specifický typ či druh jednání samostatně prohlášeno za trestné a vymezeno jako samostatná skutková podstata trestného činu.

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitoly 1. až 5.

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, hlavy V. a VI. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, kapitola IV. obecné části

Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

Základní otázky týkající se objektu trestného činu a  předmětu útoku

1. Charakterizujte pojem objektu trestného činu. Jaký je jeho význam?
2. Na základě jakých hledisek lze třídit objekty trestných činů? Uveďte příklad konkrétního a sekundárního objektu trestného činu.
3. Charakterizujte pojem předmětu útoku trestného činu. Jaký je jeho význam?
4. Posuďte případy, kdy pachatel A napadne poškozeného B, a to proto že:
• B spí se ženou A,
• B je soudce, který A dříve odsoudil za spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku.

Základní otázky týkající se pachatele trestného činu/subjektu

1. Jaký je význam osoby pachatele trestného činu z hlediska viny a jaký je naopak z hlediska trestu?
2. Vyjmenujte obligatorní a fakultativní znaky subjektu trestného činu (dospělého i mladistvého).
3. Jaký význam má z hlediska trestní odpovědnosti pachatele trestného činu skutečnost, že nabyl plné svéprávnosti již např. ve svých 17 letech?
4. Vymezte pojem nepříčetnosti a rozeberte dílčí kritéria, která jej vymezují.
5. Jaký vliv bude mít (z hlediska trestní odpovědnosti pachatele) skutečnost, že po spáchání trestného činu u něj propukne duševní porucha, v důsledku které u něj plně vymizí schopnost ovládat své jednání?
6. Vysvětlete pojmy actio libera in causa dolosa (ALIC-D) a actio libera in causa culposa (ALIC-C). Jaký je jejich význam z hlediska vzniku trestní odpovědnosti pachatele trestného činu?
7. Vysvětlete pojmy Rauschdeliktu a s ním související pojem kvazideliktu. Jaká pravidla platí pro posuzování jeho trestnosti?
8. Vysvětlete pojem patické opilosti. Může být pachatel trestného činu spáchaného v takovém stavu plně trestně odpovědný? A za jakých podmínek lze naopak uvažovat o vyloučení jeho trestní odpovědnosti z důvodu nepříčetnosti?
9. Uveďte příklady konkrétního a speciálního subjektu. Jaký je jejich význam z hlediska viny?
10. Vysvětlete význam institutu jednání za jiného. S jakým institutem se naopak pojí pojem živého nástroje

Základní otázky týkající se objektivní stránky 

1. Vyjmenujte obligatorní a fakultativní znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.
2. Jaké jsou dvě složky jednání? Vysvětlete pojmy vis absoluta a vis compulsiva. Jaké následky s nimi trestní právo spojuje?
3. Vysvětlete pojmy konání a opomenutí.
4. Jaká je podstata komisivních deliktů a omisivních deliktů pravých a nepravých? V čem spočívá význam pojmů garance a ingerence?
5. Jaké druhy následku, z hlediska charakteru změny objektu, rozlišujeme? Uveďte příklady.
6. Jaký další význam (krom toho že jde o obligatorní znak objektivní stránky) má z hlediska viny rozlišování následku trestného činu?
7. Vysvětlete pojem příčinné souvislosti.
8. Vysvětlete v čem spočívá podstata teorie podmínky. Jaké korektivy se s touto teorií pojí?
9. Uveďte příklady jednotlivých fakultativních znaků objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.

Nápomocna Vám bude i uvedená prezentace

Judikatura

Přehled základní judikatury

Judikatura k bližšímu nastudování

Jelikož základem přístupu k příčinné souvislosti je v českém trestním právu teorie podmínky, která je modifikována dalšími korektivy (teorie gradace, teorie umělé izolace jevů, přerušení příčinné souvislosti), nedělá většinou větší problém rozlišit, zda mezi nějakým jednáním a následkem je, či není příčinná souvislost. Jednou z nejobtížnějších partií objektivní stránky naopak je přerušení příčinné souvislosti, tedy otázka vztahu dvou dostatečně trestněprávně relevantních podmínek, bez nichž by následek nenastal. V praxi celkem pravidelně nastává tento problém v souvislosti s trestnými činy v dopravě v situacích, kdy se na výsledné dopravní nehodě, při níž ke spáchání trestného činu došlo, podílelo protiprávní jednání více jejích účastníků. Podívejte se, jak se k otázce kauzálního spolupůsobení protiprávního jednání poškozeného na škodlivém následku staví Nejvyšší soud:

Rovněž Ústavní soud se touto problematikou již musel zabývat. Zde se můžete seznámit s tím, jak nahlíží na problematiku trestní odpovědnosti řidiče za těžší následek, k němuž došlo v důsledku nepřipoutání se jeho spolujezdce.

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitola 6, oddíly 1-6

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, hlavy VII. až IX. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, kapitoly V. až VII. obecné části

Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

Subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu

1. Charakterizujte pojem subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.
2. Vyjmenujte obligatorní a fakultativní znaky subjektivní stránky.
3. Jaký je rozdíl mezi pojmy vina a zavinění?
4. Jaká pravidla zákon stanoví pro posuzování zavinění k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby? A co ve vztahu k okolnostem polehčujícím a přitěžujícím?
5. Charakterizujte pojem zavinění. Jaké jsou jeho dvě složky?
6. Pojmenujte základní a odvozené formy zavinění. Charakterizujte pojmy dolus directus, dolus eventualis, culpa luxuria a culpa negligentia.
7. Vysvětlete pojem smíření.
8. Vysvětlete pojem hrubé nedbalosti
9. Charakterizujte fakultativní znaky subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.
10. Jak se to má s úmyslem ve vztahu k vývojovým stadiím trestného činu a k trestné součinnosti? Lze si jinými slovy představit nedbalostní variantu přípravy či spolupachatelství?

2. Omyl a jeho význam v trestním právu

1. Definujte obecně pojem omylu v trestním právu. Kde všude se s ním lze setkat?
2. Vysvětlete, proč se omylu říká "zavinění naruby".
3. Rozlište jednotlivé druhy omylu na obecné a zvláštní, jakož i základní a odvozené.
4. Jaké zásady se pojí s posuzováním negativního skutkového omylu o podmínkách trestnosti?
5. Jaké zásady se pojí s posuzováním pozitivního skutkového omylu o podmínkách trestnosti?
6. Jaké zásady se pojí s posuzováním negativního právního omylu o podmínkách trestnosti?
7. Vysvětlete pojem putativního deliktu.
8. Jaký význam má z hlediska trestnosti omyl pachatel v předmětu útoku?
9. Jak byste právně posoudili případ, kdy pachatel několikrát vystřelí na kufr, o němž se domnívá, že se v něm nachází svázaný živý poškozený, ačkoliv ten je ve skutečnosti již několik hodin po smrti.
10. Jaký význam má z hlediska trestnosti omyl pachatele o subjektu objektu jeho útoku?
11. Vysvětlete a uveďte příklady aberatio ictus a dolus generalis.
12. Jak byste posoudili případ, kdy pachatel útočí na poškozeného v situaci, kdy je sám tímto poškozeným napadán (o čemž však pachatel neví) [Kupř. A míří zbraní na B, ačkoliv neví, že B na něj v tu samou chvíli míří zbraní také, následně A vystřelí a B usmrtí.].
13. Vysvětlete pojmy putativní krajní nouze a putativní nutné obrany. Uveďte jejich příklady.

  Nápomocna Vám bude i uvedená prezentace

Judikatura

Přehled základní judikatury

Judikáty k bližšímu nastudování

Subjektivní stránka patří z hlediska aplikační praxe k těm nejnáročnějším partiím. Vybíráme proto jen hrstku z široké palety zajímavých rozhodnutí. Mimořádně zajímavý případ, citlivý zejména vzhledem ke konkrétním okolnostem, byla třeba dopravní nehoda způsobená na parkovišti nákupního střediska srážkou malého dítěte couvajícím řidičem. Podívejte se na to, jak se k případu postavil Nejvyšší soud:

...a jak pak následně Ústavní soud:

K problematice zavinění v dopravě ještě možno přidat jeden velmi zajímavý případ týkající se řidiče, který vjel na železniční přejezd již v době, kdy byla spuštěna signalizace přijíždějícího vlaku, avšak poté, co řidič učinil opatření k tomu, aby zjistil, zda se skutečně vlak blíží:

Dosti komplikované situace vytváří také trestné činy páchané v souvislosti s podnikatelskou činností. Zde se můžete seznámit se závěry Nejvyššího soudu vyjádřivšího se k otázce zavinění a realizace neopatrné obchodní transakce, která se nevydařila:

II. ÚS 681/06 K posuzování naplnění subjektivní stránky trestného činu (nepřímého úmyslu)

Poslední položkou z tohoto úzkého výběru je jedno rozhodnutí reprezentující problematiku zavinění členů kolektivního orgánu za jeho hlasování, jestliže se opíralo o špatné podklady:

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitola 6, oddíl 7, kapitola 7

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, hlava X. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, kapitola VIII. obecné části

Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

Vývojová stadia trestného činu:

1. Definujte pojem vývojových stadií trestného činu.

2. Jaká je hranice mezi přípravou, pokusem a dokonáním trestného činu?

3. Definujte pojem „pokus“ trestného činu.

4. Jaké jsou formy pokusu trestného činu?

5. Definujte pojem „příprava“ k trestnému činu.

6. Vysvětlete rozdíl mezi dokonáním a dokončením trestného činu.

7. Jak může zaniknout trestnost přípravy a pokusu trestného činu?

 

Trestná součinnost:

8. Definujte pojem trestné součinnosti.

9. Jaké jsou formy trestné součinnosti?

10. Odlište spolupachatelství od trestné součinnosti v užším smyslu.

11. Definuje pojem zdánlivé trestné součinnosti.

12. Jaké jsou formy zdánlivé trestné součinnosti? Uveďte příklady.

 

Mnohost trestných činů a recidiva:

13. Jaké jsou formy mnohosti trestných činů?

14. Definujte pojem „souběh“ trestných činů.

15. Jaké jsou druhy souběhu?

16. Definujte pojem „recidiva“.

17. Jaký rozdíl je mezi recidivou pravou a nepravou? 

 

Nápocna Vám bude následující prezentace

Judikatura

Přehled základní judikatury

Judikáty k bližšímu nastudování

Z hlediska rozlišování vývojových stádií trestných činů se v praxi ukázala tzv. drogová trestná činnost, konkrétně protiprávní pěstování konopí. Zde se můžete podívat, v čem byl spatřován problém a jak jej nakonec stanovisko trestního kolegia NS vyřešilo:

Pro trestnost účastenství je stěžejní zásada akcesority účastenství. V nedávné době se jejímu výkladu a limitům věnoval NS, a výsledkem je rozhodnutí, které vyvolalo celkem živou (a nesouhlasnou) reakci ze strany odborné veřejnosti. Sami se můžete podívat na text tohoto rozhodnutí a zkusit přijít na to, co se nám na něm nelíbilo:

Poslední výběrové rozhodnutí je takovým "pelmelem" právních otázek sahajících od nepřímého pachatelství přes náležitosti subjektu až po quasiúčastenství sui generis. Pokud si je přečtete a zůstane Vám pocit, že tu něco nehraje, nejste sami:

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitola 6, oddíl 7, kapitola 7

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, hlava X. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, kapitola VIII. obecné části

Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

1.     Definujte pojem provinění.

2.     Kdo je dle ZSM mladistvým?

3.     Definujte pojem „relativní trestní odpovědnost“ mladistvého.

4.     Co způsobuje nedostatek trestnosti činu?

5.     Jaký je rozdíl mezi okolnostmi vylučujícími trestní odpovědnost a okolnostmi způsobujícími zánik trestní odpovědnosti?

6.     Jaké znáte okolnosti, které vylučují protiprávnost?

7.     Jaký je rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí?

8.     Co má nutná obrana a krajní nouze společné?

9.     Jaké znáte okolnosti, které způsobují zánik trestní odpovědnosti?

10.  Kdy dochází k promlčení trestného činu?

11.  Je možné přerušit běh promlčecí doby? V jakých případech?

12.  Kdy může dojít k uplatnění institutu účinné lítosti?

13.  Co nastane, když pachatel trestného činu zemře?

14.  Jaké znáte formy milosti prezidenta?

15.  Kdy může být právnická osoba trestně odpovědná?

16. Jaké odlišnosti vykazuje vymezení místní a osobní působnosti TOPO ?

17. Může se právnická osoba dopustit všech trestných činů uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku?

Nápomocna Vám bude následující prezentace:

Judikatura

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitola 6, oddíl 7, kapitola 7

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, hlava X. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, kapitola VIII. obecné části