Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

1. Jaké je pojetí trestní odpovědnosti?
2. Vyjmenujte funkce trestní odpovědnosti.
3. Co je považováno za materiální stránku trestného činu?
4. Co je bráno jako formální stránka trestného činu?
5. Jaký je rozdíl v definici (pojetí) trestného činu v přechozí a současné právní úpravě?
6. Jak byste definovali skutkovou podstatu trestného činu?
7. Co jsou to obligatorní a fakultativní znaky skutkové podstaty trestného činu?
8. Co je společenská škodlivost a v jakých případech se uplatní?
9. Jaký je význam společenské škodlivosti typové a konkrétní?
10. Co znamená, když se o trestním právu řekne, že je tzv. ultima ratio?
11. Vysvětlete pojmy základní, kvalifikovaná a privilegovaná skutková podstata.
12. Definuje trestný čin pokračující, trvající a hromadný.
13. Co znamená pojem čin jinak trestný?
14. Definujte pojem provinění.

Nápomocna Vám bude i uvedená prezentace

A něco málo se soudní judikatury

Judikatura k bližšímu nastudování:

Zásadním pro výklad § 12 odst. 2 TZ zakotvujícího zásadu subsidiarity trestní represe není judikát, ale stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu:

Na toto stanovisko odkazuje ve své judikatuře i Ústavní soud. Přečtete-li si ovšem pozorně následující nález, možná zjistíte, že recepce závěrů tohoto stanoviska Nejvyššího soud v judikatuře Ústavního soudu není zcela bezproblémová:

Jak jste si mohli všimnout již i v přehledu základní a ilustrativní judikatury, není vždy úplně jednoduché rozhodnout o přímé aplikaci zásady subsidiarity trestní represe tam, kde daný případ má silný soukromoprávní základ. Podívejte se níže jen pro dokreslení, jak se s touto otázkou vypořádal NS v případě tzv. přetáčení tachometrů:

Trestné činy pokračující, hromadné a trvající na první pohled jistě není obtížné rozlišit. Zvláštní část TZ však obsahuje řadu trestných činů, u nichž se při jejich páchání toto rozlišování neobejde bez komplikací. Zde se můžete seznámit s tím, jak velký senát trestního kolegia NS (tj. senát, který rozhoduje o sjednocení právních názorů, které se v rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu rozchází) posoudil tuto otázku ve vztahu k trestnému činu týrání osoby žijící ve společném obydlí:

Skutková podstata trestného činu představuje vždy formální vyjádření takového jednání, které je většinou společnosti reprezentovanou většinou dosaženou při hlasování v zákonodárném sboru považováno za natolik společensky nebezpečné, že musí být jako určitý specifický typ či druh jednání samostatně prohlášeno za trestné a vymezeno jako samostatná skutková podstata trestného činu.

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitoly 1. až 5.

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, hlavy V. a VI. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, kapitola IV. obecné části