V rámci jarního semestru 2024 by měla výuka probíhat klasicky, tedy prezenčně v učebně 258, a to každou středu od 18 hod. Jeden týden bude výuka nahrazena exkurzí do ČNB, termín bude doplněn po domluvě se studenty (exkurzi je možné absolvovat rovněž individuálně).

Podklady k jednotlivým hodinám budou průběžně zvěřejňovány, resp. aktualizovány v IS.

Finální harmonogram tohoto semestru bude zveřejněn po sdělení zvolených témat semestrálek studenty, a to 15. 3. 2024 (viz dále v int. osnově).

Konkrétní požadavky na absolvování předmětu budou sděleny na první hodině. Základ je písemně zachycen v samostatné prezentaci zveřejněné v IS v Organizačních pokynech:

Tématem první hodiny je vedle organizačních pokynů především úvod do platebního styku a systému jeho právní regulace.

Prezentaci tvořící základ výkladu a opakování naleznete zde:

Videa doplňující výklad 1. a 2. hodiny:

1. ČNB: Měnová politika: Ve videu se dozvíte, jaké jsou hlavní milníky historie měnové politiky v naší zemi a jak centrální banka rozhoduje o měnové politice, která se promítá do života každého z nás. Dále se mimo jiné seznámíte s tím, jak vzniká prognóza a jakými cestami ČNB ovlivňuje ekonomický vývoj.

2. Česká televize, Historie.cs: Karel Engliš a jeho prvorepublikové boje o naši měnu a životní úroveň obyvatelstva. Aneb jak u nás vyrostl a prosadil se kvalitní národohospodář. A proč tolikrát vyhrožoval demisemi a přesto zůstal takřka nepostradatelný?

dš

Před zahájením výuky již máte v IS vloženu krátkou prezentaci se zvukovou nahrávkou tématu, které je v tomto předmětu rozvrhováno na druhý seminář. Pokud si chcete výklad poslechnout, klikněte na každém snímku vpravo nahoře  na symbol reproduktoru.

Prezentace vás během necelé hodiny v rámci pěti komentovaných snímků provede základními mezníky vývoje koruny na našem území, a to odjejího zavedení na území tehdejší monarchie r. 1892, přes reformy z let 1919 a zejm. 1953 až po rok 1993 a osamostatnění naší měny. Na mě až nezvykle vážný výklad doplňuje snímek vztahující se k zelené stokoruně z roku 1989, který naznačuje důvody, proč záhy došlo ke stažení tohoto platidla z oběhu a nahrazení znovuzavedenou stokorunoiu vzoru 1961. Poslední snímek je pak věnován kremnické mincovně, která je označována za nejdéle nepřetržitě fungující "podnik" na světě.

Protože se v případě historie platidel jedná o téma poměrně široké, ráda bych těm z vás, kteří máte o danou materii zájem, doporučila i další materiály.

Poměrně hezky a přitom stručně je problematika historie peněz na našem území, a to včetně zobrazení řady (nejstarších) dobových platidel, zpracována na stránkách České mincovny. Materiál naleznete zde:

Není možné se věnovat historii platidel, aniž by padla zmínka o kremnické mincovně na Slovensku, která zahájila svou činnost 17. listopadu 1328 a od té doby nepřetržitě funguje až do dnešních dní. Dříve razila československé mince, po rozdělení feredarce od roku 1993 již jen slovenské koruny, nyni razí mj. euromince. Výlet do Kremnice, až to situace dovolí, velice doporučuji. Je to malebné městečko umožňující i sportovní vyžití, celý střed města s hlavním náměstím je však spjat právě s mincovnictvím (uprostřed náměstí se dokonce dříve přímo těžilo), se kterým se tu seznámíte skutečně interaktivně. S příběhem kremnické mincovny se pro účely tohoto výukového bloku můžete seznámit zde:

Novodobou historií tuzemských bankovek a mincí vás provede Vladimír Kudlík. Jeho přiměřeně dlouhý (resp. krátký :-))  text, který byl na začátku roku 2003 publikován v časopise Bankovnictví, je zdarma online dostupný zde:

Zvláštní pozornost si zaslouží problematika měnových reforem. Na našem území jsme jich za uplynulých cca 100 let zažili hned několik:

Historii měnové politiky na území Československa a České republiky lze rozdělit do několika zásadních období:

• 1919 - 1929 Vznik a stabilizace samostatné československé měny:

Více informací naleznete zde:

• 1929 - 1939 Období zlaté měny:

Udržet zlatou měnu, tj. měnu krytou zlatými zásobami státu, případně měnami, které jsou za zlato směnitelné, nebylo v situaci světové hospodářské krize snadné. Národní banka Československá čelila odlivu kapitálu a tlakům na oslabování kurzu koruny. Byla zavedena devizová regulace a regulace úrokových sazeb. Vláda pod tlakem politických stran přistoupila k dvojímu snížení zlatého obsahu koruny. I přes tyto devalvace byla koruna v 30. letech jednou z nejstabilnějších evropských měn.

Více informací naleznete zde:

• 1939 - 1945 Měnová politika v období okupace:

Německý diktát a následné připojení Československa k německé říši znamenaly dalekosáhlé změny jak na poli politickém, tak i na hospodářském a finančním. Po německé okupaci přestala být koruna samostatnou měnou a stala se jen nominálním zlomkem říšské marky. Říšská vláda stanovila umělý kurz 10 korun za jednu říšskou marku. NBČ byla přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu (NBČM) a byla přímo podřízena Říšské bance. NBČM byla donucena převést většinu svého zlata do Německé říše.

Více informací naleznete zde:

• 1945 - 1953 Poválečná měnová politika:

Po osvobození Československa bylo nutné zbavit se vazeb na německou říši. Sjednotil se oběh českých a slovenských korun a byla znovu zavedena československá koruna. Poválečná obnova země se řídila Košickým vládním programem, který byl kvůli tehdejší převaze levice orientován na centrální řízení. Soukromé banky byly přeměněny na národní podniky. Centrální bankou se v roce 1950 stala Státní banka československá (SBČS), která zároveň zcela suplovala činnost komerčních bank a byla podřízena plnění státního plánu.

Více informací naleznete zde:

ad ČNB expozice:

Máte-li oficiálních pramenů dost a raději byste se do historie peněz zaposlouchali v poněkud odlehčené "naučně-populární" verzi (proložené hudbou, jak to u podobných formátů bývá) můžete si poslechnout cca hodinový pořad Českého rozhlasu - Dvojky z ledna 2020 na téma Svět peněz. Pokud jste zastánci ryze profesionálního výkladu, na odkaz níže ani nezkoušejte kliknout. Pokud byste naopak podobné pojetí uvítali, pusťte si zmiňované rozhlasové zpracování tématu zde:

Tématem třetího semináře je hotovostní platební styk, zejména pak z pohledu relevantních ustanovení zákona o ČNB a zákona o oběhu bankovek a mincí. Ve třetím semináři jsou probrány především snímky č. 1 až 21 z této prezentace:

Doplňující materiály naleznete zde:

V rámci čtvrtého semináře nejprve prpběhnou prezentace studentů:

Doplnění k transportu hotovosti:

Následně se zaměříme na kvantitativní omezení nakládání s hotovostí, a to postupně podle

1. zákona o oběhu bankovek a mincí, zde srovnej nejprve stávající právní úpravu § 5 odst. 2 písm. c) zákona a původní text vyhlášky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, následně pak § 10 odst. 1 citovaného zákona a § 7 dané vyhlášky.
   
   • § 5 odst. 2 zákona č. 136/2011 Sb.: Příjem tuzemských bankovek nebo mincí může odmítnout každý s výjimkou České národní banky a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě.
   • § 1 odst. 1 již zrušené vyhlášky č. 37/1994 Sb.: Zákonné peníze přijímají Česká národní banka, banky2) a ostatní právnické osoby a fyzické osoby takto:
     a) platné české bankovky (dále jen "bankovky") přijímají právnické a fyzické osoby bez omezení;
     b) platné české mince včetně mincí pamětních a platných pamětních mincí československých3) (dále jen "mince") přijímají bez omezení Česká národní banka a banky; ostatní právnické osoby a fyzické osoby mohou odmítnout přijetí
     1. mincí nad 10 kusů téže nominální hodnoty,
     2. mincí nad celkovou částku 100 Kč u mincí do nominální hodnoty 10 Kč včetně a nad celkovou částku 500 Kč u mincí vyšších nominálních hodnot,
     3. platných českých pamětních mincí,
     4. platných československých pamětních mincí.
     
   • § 10 odst. 1 zákona č. 136/2011 Sb.: : Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace bezplatně vymění běžně poškozené tuzemské bankovky a mince za nepoškozené tuzemské bankovky a mince, jestliže
     a) jsou celé, nebo
     b) se jedná o bankovky, jejichž celková plocha je větší než 50 %, které jsou celistvé nebo které se skládají nejvýše ze 2 částí, jež nepochybně patří k sobě; v případě pochybností o tom, zda jednotlivé části bankovky patří k sobě, se posuzuje každá část samostatně.    
   •  § 7 již zrušené vyhlášky č. 37/1994 Sb.: : § 7
         (1) Náhradu za necelé bankovky a za celé bankovky složené z více než dvou částí poskytují Česká národní banka a banky provádějící pokladní operace podle velikosti plochy poškozené bankovky. Jestliže je k vyměření náhrady předložena bankovka nebo její zbytek, které jsou složeny z více částí, jsou jako celek posuzovány pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části k sobě patří, například podle série a pořadového čísla, podle tvaru v místech roztržení; v pochybnostech se každá předkládaná část posuzuje samostatně.
          (2) Velikost plochy bankovek se určuje podle mřížek, které rozdělují plochu bankovky stejným počtem svislých i vodorovných linek na 100 stejně velkých políček. Do plochy zbytku bankovky se započítávají políčka, která jsou zbytkem bankovky zakryta více než z poloviny.
          (3) Náhrada se poskytuje ve výši:
     a) nominální hodnoty bankovky, jestliže je celá nebo její předložený zbytek je větší než tři čtvrtiny původní plochy bankovky,
      b) jedné poloviny nominální hodnoty bankovky, činí-li předložený zbytek polovinu až tři čtvrtiny původní plochy bankovky,
      c) jedné čtvrtiny nominální hodnoty bankovky, činí-li předložený zbytek nejméně čtvrtinu a méně než polovinu původní plochy bankovky.
          (4) Za zbytek bankovky menší než čtvrtina původní plochy se náhrada neposkytuje.
     
2. zákona o omezení plateb v hotovosti,
3. daňových právních předpisů, zejm. dle
   • § 163 odst. 3 písm. b) bod 3. daňového řádu: Daň lze platit v hotovosti úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč.
   • do 31.12.2023 § 8 odst. 4 zákona o soudních poplatcích: Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze platit kolkovými známkami; toto ustanovení se nepoužije, vznikla-li poplatková povinnost podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem nelze platit kolkovými známkami.
   • do 31.12.2023 § 6 odst. 8 zákona o správních poplatcích: Poplatky vyměřované a vybírané správními úřady se sídlem na území České republiky, s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních samosprávných celků, poplatků vyměřovaných a vybíraných na českých hraničních přechodech a poplatků vyměřovaných a vybíraných Českou národní bankou, lze platit kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 5 000 Kč. V ostatních případech, s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných českými zastupitelskými úřady a orgány územních samosprávných celků, se poplatky platí na zvláštní účet státního rozpočtu. Zvláštní účet státního rozpočtu zřizuje u České národní banky příslušný správní úřad se souhlasem Ministerstva financí. U českých zastupitelských úřadů se poplatky platí na účty těchto úřadů v zahraničí a způsob placení poplatků u orgánů územních samosprávných celků si určí tyto orgány podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní.
     
4.  § 41 a § 42 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu - oblast tzv. cash controls.

V rámci základních studijních materiálů se jedná se o snímky č. 22 až 26 z této prezentace:

Jako doplňující materiál slouží prezentace sestavená ve spolupráci s JUDr. Ing. Karlem Kutnohorským cca před 4 lety, která je zpřístupněná v IS zde:

V rámci hodiny studenti jako první samostatný úkol řeší následující zadání:

• Najděte nedostatky (chyby, nesmysly, podezřelá ustanovení) v zákonu č. 254/2004 Sb. Více jich je k nalezení v původní verzi z roku 2004, nějaké lze najít i ve verzi de lege lata. Nalezené nedostatky se pokusty vyřešit (nalezením současného řešení v zákoně tam, kde došlo novelizací k vyřešení problému, případně vlastním návrhem řešení).
  

Zákon ve verzi původní i aktuální naleznete zde:

Dobrovolný (podle času případně domácí) úkol zní:

• Naformulujte vlastní řešení regulace kvantitativních limitů pro hotovostní platby (vyňaté takto z pravidel nuceného oběhu). Je na vás, zda se zaměříte jen na vlastní verzi regulace dle zákona o oběhu banovek a mincí, zvolit ale můžete i cestu širšího systémového řešení. Kreativitě se meze nekladou. Můžete úkol pojmout od  formulace základních tezí v odrážkách až po konkrétní návrh textu příslušných právních norem...
• Termín pro zájemce o odevzdání je do úterního poledne (6. dubna 2021 ve 12:00), abych se mohla na vaše díla podívat před příští hodinou.

Řešení mohou studenti (taktéž s ISP) dobrovolně vložit do odevzdávárny v IS:

Tento seminář bude probíhat za účasti garantky a jejího kolegy z praxe Ing. Karla Mudrycha. Přednáška je k dispozici zde:

Náplní desátého semináře je výklad k bezhotovostnímu platebnímu styku. Základem bude prezentace, k jejímuž dokončení se případně vrátíme příště:

Doporučené stránky k problematice platebních karet:

Historie:

První večeře - Diner's Club :-)

Pojem a klasifikace:

SBK (Sdružení pro bankovní karty), stránky obsahující mj. zajímavé statistiky, desatero pro držetele karet i pro obchodníky a slovník pojmů z dané oblasti:

V rámci tohoto semináře bude dokončečna výuka základní materie bezhotovostního platebního styku. Vedle prezentací studentů na téma SWIFT a SEPA platby je shrnutí základních poznatků obsaženo v mé prezentaci, se kterou jsme pracovali už minule:

Doporučené internetové zdroje k doplnění informací k danému tématu:

Tématem dnešní hodiny je finanční arbitr.

Úvod - pravomoc a působnost finančního arbitra

Od 1. 7. 2011 finančního arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let. Finanční arbitr je státem zřízený mimosoudní orgán příslušný k rozhodování některých sporů na finančním trhu.

Podle § 1 zákona o finančním arbitrovi, ve znění účinném od 11. 5. 2022, je finanční arbitr příslušný k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů, jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a
 
a) poskytovatelem platebních služeb při nabízení a poskytování platebních služeb,
 
b) vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,
 
c) věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,
 
d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,
 
e) pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění,
 
f) osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu,
 
g) stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,
 
h) osobou poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb,
 
i) osobou, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu,
 
j) příjemcem jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu,
 
k) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem,
 
l) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření,
 
m) osobou, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu,
 
n) osobou poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn,
 
o) poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu.
 

Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.

Blíže viz:

Historie FA, finanční arbitr, jeho zástupce a kancelář FA

Institut finančního arbitra vznikl v České republice k 1. 1. 2003 na základě zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Jedním ze základních motivů pro zřízení institutu finančního arbitra byla snaha o harmonizaci českého právního řádu s právem Evropské unie v období před přijetím České republiky za členský stát. Požadavek na harmonizaci českého práva s právem komunitárním vyplýval zejména z:

- čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/5/ES ze dne 27. 1. 1997, o přeshraničních převodech (zrušena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES),

- doporučení Evropské komise 98/257/ES ze dne 30. 3. 1998, o principech uplatňovaných pro osoby odpovědné za mimosoudní urovnání spotřebitelských sporů,

- doporučení Evropské komise 2001/310/ES ze dne 4. 4. 2001 o zásadách, jež se týkají mimosoudních orgánů při konsensuálním řešení spotřebitelských sporů,

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. 12. 2001 o přeshraničních platbách v eurech.

Naplnění shora popsaných požadavků a doporučení předpokládalo přijetí speciálního zákona, tedy zákona o finančním arbitrovi, ohledně mimosoudního rozhodování sporů při převodu peněz podle zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), s tím, že se spory, které vzniknou mezi převádějícími institucemi a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředků, se mohou klienti obracet na orgán pro řešení sporů působící podle zvláštního právního předpisu. Stejně tak ve sporech, které vznikly mezi vydavateli a držiteli při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, se mohli držitelé začít obracet na orgán pro řešení sporů působící podle zvláštního právního předpisu, tedy finančního arbitra. Právo zákazníka obrátit se na soud tím však nebylo dotčeno.

Přijetím zákona o finančním arbitrovi byl zřízen v českém právním řádu nový specializovaný správní orgán, který je příslušný rozhodovat spory (Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.4. 2007, sp. zn. 11 Ca 116/2007, č.j. 2 Afs 176/2006 - 96.) z hlediska osobního mezi soukromými osobami, z hlediska věcného spory povahy soukromoprávní, z hlediska právní povahy spory mezi zákonem definovanými osobami, kdy rozhoduje o subjektivních soukromých právech. Z hlediska procesních prostředků jde o řízení fakultativní a návrhové, z hlediska postavení finančního arbitra se jedná o rozhodování orgánu veřejné moci (který však není součástí soudního systému České republiky), přičemž předmětem rozhodování jsou individuální práva sporných stran a výsledkem rozhodování je individuální správní akt, který je závazný a nuceně vykonatelný. V souladu s ústavním pořádkem byla ponechána možnost přezkoumání rozhodnutí finančního arbitra (nálezu, rozhodnutí o uložení pokuty) soudem.

Zcela výjimečné postavení finančního arbitra při rozhodování sporů bylo zakotveno ustanovením, že finanční arbitr je smírčím orgánem. Rozhodování sporů spotřebitelů pokud možno smírčím řízením je trend, který je v rámci zemí EU výslovně požadován.

Náklady na činnost finančního arbitra byly od počátku existence finančního arbitra hrazeny z rozpočtu České národní banky. Svoji rozhodovací činnost finanční arbitr zajišťoval pomocí dočasně přidělených zaměstnanců České národní banky, která ve svém rozpočtu vytvořila samostatnou kapitolu „Finanční arbitr“ a měla možnost kontrolovat, prostřednictvím rozpočtu a uzavřené dohody s finančním arbitrem, jeho hospodaření.

V oblasti působnosti finančního arbitra dochází k postupnému odstraňování limitů pro rozhodování sporů a rozšiřování oblastí, v nichž může finanční arbitr rozhodovat. V souvislosti s přijetím nového zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb., který byl přijat zejména z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, byla související novelou zákona o finančním arbitrovi rozšířena pravomoc finančního arbitra v oblasti platebního styku. Od 1. 11. 2009 tak je finanční arbitr příslušný k rozhodování sporů mezi poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb, nebo vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz.  

S účinností od 1. 7. 2011 byla zákonem č. 180/2011 Sb. rozšířena pravomoc finančního arbitra k rozhodování sporů o další oblasti finančního trhu, konkrétně o

- spory mezi věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,

- spory mezi investičními fondy, investičními společnostmi nebo zahraničními investičními společnostmi a spotřebiteli ze standardních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti.

S účinností od 1. 11. 2013 byla zákonem č. 278/2013 Sb. a zákonem č. 241/2013 Sb. rozšířena pravomoc finančního arbitra k rozhodování sporů mezi

- pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a zájemcem o pojištění, pojistníkem, pojištěným, oprávněnou osobou nebo obmyšleným při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění,

- provozovatelem směnárenské činnosti a zájemcem o provedení směnárenského obchodu nebo osobou, se kterou byl směnárenský obchod proveden.

S účinností od 1. 2. 2016 byla zákonem č. 378/2015 Sb. rozšířena pravomoc finančního arbitra k rozhodování sporů mezi spotřebitelem a

- i jiného než spotřebitelského úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,

- stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,

- obchodníkem s cennými papíry, vázaným zástupcem, obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo investičním zprostředkovatelem při poskytování investičních služeb nebo při výkonu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Současně k témuž datu došlo k omezení pravomoci finančního arbitra ve všech oblastech (zejm. v oblasti platebního styku) výlučně na řešení spotřebitelských sporů, tedy takových, v nichž je navrhovatelem spotřebitel, tedy člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Samotný zákon o finančním arbitrovi zakotvil pouze některé prvky procesního práva, ve zbytku odkazuje na (do 31.1.2016 "přiměřené") použití správního řádu. Řízení před finančním arbitrem je tak v důsledku nekomplexní procesní úpravy v zákoně o finančním arbitrovi řízením specifickým.

Financování činnosti finančního arbitra z rozpočtu České národní banky bylo dlouhodobě předmětem opakovaných kritik ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky pro hrubý nesoulad s komunitárním právem. Tato kritika se objevila např. v konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky za období 2006-2008. Po České republice bylo požadováno změnit stávající právní úpravu a uvést ji do souladu s principem zákazu měnového financování a s požadavkem na zajištění nezávislosti národních centrálních bank.

Vedle rozšíření působnosti finančního arbitra byla s cílem odstranění vytýkaného nedostatku ve financování finančního arbitra s účinností od 1. 7. 2011 zřízena jako organizační složka státu Kancelář finančního arbitra. Kancelář finančního arbitra plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti finančního arbitra a je samostatnou účetní jednotkou, jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva financí. Finanční arbitr stojí v čele Kanceláře finančního arbitra. S účinností od 1. 7. 2011 jmenuje a odvolává finančního arbitra a jeho zástupce vláda na návrh ministra financí. Finanční arbitr za výkon své funkce odpovídá vládě. Zprávy o své činnosti a nákladech vynaložených na zajištění výkonu činnosti předkládá finanční arbitr jak vládě, tak i Poslanecké sněmovně. 

Pracovní poměr a odměňování arbitra, zástupce arbitra a dalších zaměstnanců v Kanceláři finančního arbitra se řídí zákoníkem práce (do 30. 6. 2011 určovala plat arbitrovi a jeho zástupci Poslanecká sněmovna a pracovníkům institutu finančního arbitra byla mzda stanovena podle standardů České národní banky). Ode dne 1. 7. 2011 stanovuje plat finančnímu arbitrovi a jeho zástupci vláda a zaměstnancům Kanceláře finančního arbitra stanovuje plat finanční arbitr.

Funkci finančního arbitra dosud vykonávali:

- JUDr. Ing. Otakar Schlossberger (2003 – 2008)

- Dr. Ing. František Klufa (2008 – 2011)

- Mgr. Monika Nedelková (2011 - )

Finanční arbitr za výkon své funkce odpovídá vládě. Finančním arbitrem a jeho zástupcem mohou být jmenovány pouze osoby, které jsou bezúhonné, plně svéprávné, mají dobrou pověst a jejichž zkušenosti dávají záruku, že budou svou funkci řádně zastávat.

Mgr. Monika Nedelková byla jmenována vládou do funkce finančního arbitra dne 16.11.2011 na základě usnesení č. 1157, a to s účinností od 16.11.2011. Vláda České republiky usnesením č. 675 ze dne 27. července 2016 jmenovala Mgr. Moniku Nedelkovou do funkce finančního arbitra na další funkční období 5 let. Vláda České republiky usnesením č. 790 ze dne 13. září 2021  jmenovala Mgr. Moniku Nedelkovou do funkce finančního arbitra s účinností od 18. 11. 2021 na další funkční období 5 let.

Zástupce finančního arbitra

Finančního arbitra v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti zástupce finančního arbitra jmenovaný vládou na návrh ministra financí za stejných podmínek jako finanční arbitr.

Finanční arbitr může svého zástupce trvale pověřit výkonem části své rozhodovací pravomoci.

 Mgr. Lukáš Vacek, MPA, byl jmenován vládou do funkce zástupce finančního arbitra na základě usnesení vlády č. 965 ze dne 20.12.2012, a to s účinností od 7.3.2013 na období 2 let. Vláda České republiky opětovně usnesením č. 24 ze dne 14.1.2015 opětovně jmenovala Lukáše Vacka do funkce zástupce finančního arbitra, a to s účinností od 8. 3 2015 na období 5 let. Usnesením vlády č. 58 ze dne 20.1.2020 byl Lukáš Vacek jmenován do funkce zástupce finančního arbitra, a to s účinností od 9. 3 2020 na období 5 let.

Kancelář finančního arbitra plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti finančního arbitra.

Byla zřízena ke dni  1. 7. 2011 na základě zákona č. 180/2011 Sb. jako organizační složka státu a finanční arbitr stojí v jejím čele. Kancelář finančního arbitra je účetní jednotkou, jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva financí.

Prezentace a další materiály k tématu FA:

Další informace o finančním arbitrovi naleznete v komentované prezentaci v IS. Soubor jsem nachystala "do rezervy" před několika měsíci a ráda ho dám takto k dispozici. Pokud si chcete přednášku poslechnout, klikněte vždy uprostřed každého snímku na symbol reproduktoru. Tuto základní prezentaci s namluveným komentářem naleznete zde:

V rámci tématu se podíváme na finančního arbitra nejen z pohledu tuzemské právní úpravy a zvoleného řešení, ale uvedeme též kontext unijní, resp. mezinárodní zejm. v rámci EHP.

Doporučuji si již k prezentaci připravit k ruce zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, který využijete následně i v rámci dalšího studia a přípravy plnění na seminář. V prezentaci vás seznámím s vývojem a aktuální regulací finančního arbitra. Upozorňuji, že v květnu 2022 dochází novelou k rozšíření kompetencí finančního arbitra o oblast penzijního připojištění.

Dobrým zdrojem informací jsou rovněž oficiální internetové stránky finančního arbitra, které jsou dostupné zde:

Příklady sporů v působnosti finančního arbitra naleznete zde:

Základní judikáty, které jsou zmíněny i v komentované prezentaci, naleznete zde:

Svou podobu finančního arbitra mají všechny státy EHP (tedy země EU + Island, Lichtenštejsnko a Norsko). Proto byl zřízen FIN-NET, tedy síť vnitrostátních orgánů či subjektů, které se věnují mimosoudnímu urovnávání spotřebitelských stížností v oblasti finančních služeb. FIN-NET byl zřízen Evropskou komisí v roce 2001 s cílem podporovat spolupráci mezi ochránci veřejných práv v oblasti finančních služeb jednotlivých zemí a zajišťovat spotřebitelům snadný přístup k alternativnímu řešení sporů s přeshraničním prvkem, jež se týkají finančních služeb.

Odkaz na stránky jejich sítě FIN-NET naleznete zde:

Přidruženými zeměmi FIN-NET jsou Švýcarsko, Spojené království a Normanské ostrovy. Zatímco třeba Německo má překvapivě několik ombudsmanů, kteří nepracují právě efektivně, poměrně dobré zkušenosti máme se Švýcarskem.

Asi nejpropracovanější systém mimosoudního řešení v oblasti finančního trhu má právě Spojené království. Pokud vládnete angličtinou, doporučuji se podívat na jejich stránky:

V rámci výkladu o finančním arbitrovi, resp. finančních ombudsmanech, je třeb zmínit ještě jeden fenomén. postupně is i jednotlivé "bankovní domy" zřizovaly své vlastní ombudsmany. Nejedná se však o nezávislé arbitry podle zákona, ale o osobnosti bankou přímo zvolené a placené, příp. přímo v bane zaměstnané. Jde tedy o jakýsi "vyšší" a na vaší pobočce "nezávislý" reklamační orgán. Příklady takových ombudsmanů v ČR naleznete zde:

V rámci dnešní hodiny bude pozornost zaměřena na oblasti a opatření, která vedou k omezení daňových úniků a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Některá z opatření jsme přitom již probrali dříve (např. ve vztahu k omezení hotovostních plateb a tzv. cash controls). Dnes se zaměříme na samotný AML zákon.

Nejprve se tedy zaměříme na problematiku AML.

V rámci tohoto bloku nejprve navážeme na předchozí výklad k platebnímu styku, a to v rámci nastínění systému regulace a opatření v oblasti AML.

Základní prezentace je k dispozici zde:

Po souhlasu studenta, který si AML téma zvolil, bude jeho prezentace zpřístupněna zde:

Stránky Finančně analytického úřadu:

K významným novelizacím:

Na konci roku 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 527/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se transponuje 5. AML směrnice, přičemž část se promítá do AML zákona, část pak dala vzniknout novému zákonu o evidenci skutečných majitelů. Účinnost novely je tzv. dělená, tedy celá novela nenabývá účinnosti stejným dnem. Zjednodušeně se dá říci, že podstata nabyla účinnosti 1. ledna 2021, další v několika vlnách do 1. srpna 2021.

Mezi významné změny AML zákona patří mj.

• Rozšíření okruhu povinných osob, kdy povinnými osobami jsou nově např. i osoby obchodující s nemovitými věci v rámci své podnikatelské činnosti, realitní zprostředkovatelé, osoby obchodující s v zákoně blíže určenými uměleckými díly v hodnotě přesahující 10 000 EUR, osoby spravující majetek srovnatelný s obhospodařováním (§ 15 ZISIF), osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem (kryptoaktiva) či svěřenští správci; nově se rozšiřuje okruh subjektů poskytujících daňové poradenství. Osoby, které se nově staly povinnými osobami mají povinnost do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 2. 3. 2021, vypracovat systém vnitřních zásad a hodnocení rizik a zaslat jej v této lhůtě ČNB či FAU (dle § 21a AML zákona).
  
• Možnost využití prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci identifikace klienta, na základě které je možné dále využívat např. bankovní identitu.
  
• Postup při zjištění nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
  

S ohledem na aktuální zásadní novelizace doporučuji pozornosti i následující zdroje:

Příklady řešených porušení AML zákona v ČR naleznete zde:

Na problematiku AML a institucionálního zabezpeečení příslušných opatření je třeba se dívat nejen z pohledu národního, ale rovněž z pohledu unijního, resp. mezinárodního.  Informace o nejvýznamnějších unijních a mezinárodních entitách zabývajících se problematikou AML naleznete zde:

FATF a MONEYVAL

Egmontská skupina

Další unijní instituce

dš

V tomto semináři se budeme věnovat problematice přeshraničních převozů, známější jako tzv. cash controls. O co se jedná? Původně šlo o kontrolu přeshraničního (z/do EU) převozu hotovosti a dalších, od r. 2021 rozšířených komodit.

Nejprve za pomoc osnovy a materiálů CS ČR, resp. Komise probereme stručně stávající pravidla. Následně se zaměříme na vývoj a úskalí právní úpravy. V rámci úkolu budete moci vyhledat, nakolik stávající regulace původní problémy odstranila (dobrovolný úkol).

Cash controls vychází z unijní úpravy. Základní informace (v AJ) jsou dostupné např. zde:

Ve zkratce pravidla představují dokumenty Komise, přeložené i do ČJ:

V podmínkách ČR se jedná o část pátou, tedy ustanovení § 41 a § 42 AML zákona.

Základní prezentaci naleznete zde:

Stávající znění předpisu:

ČÁST PÁTÁ

PŘESHRANIČNÍ PŘEVOZY
 

§ 41

Oznamovací povinnost při přeshraničních převozech

    (1) Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropské unie a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz platných platidel v české nebo cizí měně, platebních prostředků podle § 13a odst. 1, mincí s obsahem zlata nejméně 90 %, slitků s vysokou ryzostí s obsahem zlata alespoň 99,5 %, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze, cenných papírů na doručitele nebo na řad, jakož i dalších investičních nástrojů, které jsou podepsané, ale neobsahují jméno příjemce, v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší a předložit je celnímu úřadu ke kontrole.
 
    (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická nebo podnikající fyzická osoba, která věci uvedené v odstavci 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má tyto věci při sobě při překročení hranice území Evropské unie.
 
    (3) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropské unie nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.
 
    (4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropské unie dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo.
 
    (5) V oznámení podle odstavců 1 až 4 se uvedou identifikační údaje oznamovatele, identifikační údaje vlastníka a zamýšleného příjemce přepravované věci, jsou-li oznamovateli známy, popis přepravované věci, údaje o původu věci a účelu dovozu nebo vývozu a trasa a způsob přepravy.
 
    (6) Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; Úřad společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.
 
    (7) Pro přepočet jiné měny na euro podle odstavců 1, 3 nebo 4 se použije po celý kalendářní měsíc kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný předposlední středu předchozího kalendářního měsíce. Celní úřad sdělí osobám na základě ústní žádosti výši kurzů pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 4. Hodnotou cenných papírů se rozumí jejich aktuální tržní cena, popřípadě cena stanovená podle kurzů na oficiálních trzích.
 

§ 42

Činnost orgánů Celní správy České republiky

    (1) Celní úřady kontrolují plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41.
 
    (2) Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají oznámení uvedená v § 41 včetně osobních údajů v nich uvedených. Za účelem výkonu kontroly podle odstavce 1 mohou zaznamenávat a zpracovávat i informace o převozu nebo zaslání věci, uvedené v § 41 odst. 1, v hodnotě nižší než 10 000 EUR, při podezření, že věc souvisí s trestnou činností, je celní úřad povinen tyto informace zaznamenávat vždy.
 
    (3) Celní úřady prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílají Úřadu údaje o plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41 včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti. Úřad tyto údaje uchovává po dobu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se stanoví podmínky systému kontrol s ohledem na peněžní hotovost vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící. Při nesplnění oznamovací povinnosti je oznámení podle § 41 vyhotoveno celním úřadem z moci úřední.
 
    (4) Celní úřad může při zjištění porušení povinností stanovených v § 41 odst. 1 až 4 nebo při podezření, že mají souvislost s trestnou činností, zajistit věci, kterých se porušení povinnosti nebo podezření týká. Proti rozhodnutí celního úřadu o zajištění věci není přípustné odvolání a je vykonatelné okamžikem jeho ústního vyhlášení tomu, kdo má věci u sebe. Písemné vyhotovení rozhodnutí se doručuje tomu, u koho byly věci zajištěny; o zajištění se dále vyrozumí stejnopisem rozhodnutí ten, kdo věci dováží nebo vyváží, a jejich majitel, pokud jsou tyto osoby rozdílné od toho, u koho byly věci zajištěny, a jsou-li celnímu úřadu známy.
 
    (5) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění věci podle odstavce 4 oznámeno, vydá věci celnímu úřadu. Nejsou-li zajištěné věci na výzvu celnímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která věci vydala nebo jíž byly odňaty, vystaví celní úřad o této skutečnosti potvrzení.
 
    (6) Nebudou-li zajištěné věci k dalšímu řízení potřebné, nebude-li rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce, vrátí je celní úřad bez zbytečného odkladu osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty.

Původní znění předpisu:

ČÁST PÁTÁ

PŘESHRANIČNÍ PŘEVOZY
 
§ 41
Oznamovací povinnost při přeshraničních převozech

    (1) Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz platných platidel v české nebo cizí měně, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze, cenných papírů na doručitele nebo na řad, jakož i dalších investičních nástrojů, které jsou podepsané, ale neobsahují jméno příjemce, v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.
 
    (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická nebo podnikající fyzická osoba, která věci uvedené v odstavci 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má tyto věci při sobě při překročení hranice území Evropských společenství.
 
    (3) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropských společenství nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.
 
    (4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropských společenství dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo.
 
    (5) V oznámení podle odstavců 1 až 4 se uvedou identifikační údaje oznamovatele, identifikační údaje vlastníka a zamýšleného příjemce přepravované věci, jsou-li oznamovateli známy, popis přepravované věci, údaje o původu věci a účelu dovozu nebo vývozu a trasa a způsob přepravy.
 
    (6) Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; Úřad společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.
 
    (7) Pro přepočet jiné měny na euro podle odstavců 1, 3 nebo 4 se použije po celý kalendářní měsíc kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný předposlední středu předchozího kalendářního měsíce. Celní úřad sdělí osobám na základě ústní žádosti výši kurzů pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 4. Hodnotou cenných papírů se rozumí jejich aktuální tržní cena, popřípadě cena stanovená podle kurzů na oficiálních trzích.
 

§ 42

Činnost celních orgánů

    (1) Celní úřady kontrolují plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41.
 
    (2) Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají oznámení uvedená v § 41 včetně osobních údajů v nich uvedených. Za účelem výkonu kontroly podle odstavce 1 mohou zaznamenávat a zpracovávat i informace o převozu nebo zaslání věci, uvedené v § 41 odst. 1, v hodnotě nižší než 10 000 EUR.
 
    (3) Celní úřady prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílají Úřadu údaje o plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41 včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti.
 
    (4) Celní úřad může při zjištění porušení povinností stanovených v § 41 odst. 1 až 4 zajistit věci, kterých se porušení povinnosti týká. Proti rozhodnutí celního úřadu o zajištění věci není přípustné odvolání a je vykonatelné okamžikem jeho ústního vyhlášení tomu, kdo má věci u sebe. Písemné vyhotovení rozhodnutí se doručuje tomu, u koho byly věci zajištěny; o zajištění se dále vyrozumí stejnopisem rozhodnutí ten, kdo věci dováží nebo vyváží, a jejich majitel, pokud jsou tyto osoby rozdílné od toho, u koho byly věci zajištěny, a jsou-li celnímu úřadu známy.
 
    (5) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění věci podle odstavce 4 oznámeno, vydá věci celnímu úřadu. Nejsou-li zajištěné věci na výzvu celnímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která věci vydala nebo jíž byly odňaty, vystaví celní úřad o této skutečnosti potvrzení.
 
    (6) Nebudou-li zajištěné věci k dalšímu řízení potřebné, nebude-li rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce, vrátí je celní úřad bez zbytečného odkladu osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty.

Problematiku cash controls má v rámci ČR na starosti Celní správa ČR. Níže proto uvádím kurzívou citace a užitečné odkazy ze stránek celnisprava.cz:

Pojem peněžní hotovost

• peněžní hotovost, to jsou
  • platná platidla v české nebo cizí měně, cestovní šeky nebo peněžní poukázky směnitelné za hotové peníze,

• ​​sledované cenné papíry, to jsou zejména
  • akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy nebo opční listy, které jsou vystavené na doručitele nebo na řad, či další investiční nástroje, které jsou podepsané, ale neobsahují jméno příjemce, s výjimkou cenných papíru na jméno,
     
• komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchování hodnoty, kterými jsou
  • mince s obsahem zlata nejméně 90 % a slitky s vysokou ryzostí, jako například pruty, nugety nebo hroudy s obsahem zlata alespoň 99,5 %. 

CASH CONTROLS

Prezentace k původní unijní úpravě a procesu harmonizace Je k dispozici zde:

Původní formulář pro srovnání se stávajícím naleznete zde:

DŠ

dš

A. Obecné/teoretické úkoly:

1. Která ustanovení ZoFA obsahují procení normy?
2. V čem se tyto normy liší od úpravy ve správním řádu
3. Jaké lhůty upravuje zákon o finančním arbitrovi?
4. Kdo a jakým způsobem může zahájit řízení?
5. Jakým způsobem a kým jsou obstarávány podklady k zajištění průběhu a účelu řízení (pro rozhodnutí)?
6. Kdo nese náklady řízení?
   
7. Jak se nazývá rozhodnutí finančního arbitra a jaké má náležitosti?
8. Jak se lze proti rozhodnutí finančního arbitra bránit - jsou přípustné nějaké opravné prostředky?
9. Lze pravomocné rozhodnutí finančního arbitra napadnout žalobou u soudu? pokud ano, za jakých podmínek a podle jakého zákona?

B. Praktické úkoly:

• Seznamte se s okruhy sporů, které může finanční arbitr řešit. Vyberte si z nich jeden a nastudujte si, jaké případy typově v dané oblasti arbitr řešit může a jaké nikoliv.
• Podívejte se do sbírky rozhodnutí na případy, které už byly arbitrem řešeny. Jaký je váš názor na dané případy? Setkali jste se s něčím podobným v praxi také? Souhlasíte s řešením, které finanční arbitr zvolil?

C. Dobrovolný úkol:

• Posledním úkolem pro seminář je zpracování návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem. 

  Na základě studia výše uvedených materiálů a zodpovězení otázek pro seminář si zvolte jednu z oblastí, ve které je finanční arbitr oprávněn rozhodovat. Můžete se inspirovat i příklady sporů, které již arbitr v praxi rozhodoval. Prosím jen, aby se nejednalo o případ problémového výběru z bankomatu, jelikož tento je zpracován na webu finančního arbitra jako příklad v rámci vzorově vyplněného formuláře a bez vaší vlastní "přidané hodnoty" vám nebude uznán - pokud jste však v reálu tento druh problému s bankomatem řešili a umíte příklad nastavit po svém, pak směle do toho i v této oblasti.

  Vypracujte vlastní (případně vyplňte vzorový) návrh spotřebitele na zahájení řízení před finančním arbitrem ve vámi zvolené oblasti.

• Pomoci s řešením vám může:
  
  Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.

  https://is.muni.cz/el/law/jaro2024/MV842K/um/b_doplnujici_materialy/k_bloku_11/127130562/
  Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.

  https://is.muni.cz/el/law/jaro2024/MV842K/um/b_doplnujici_materialy/k_bloku_11/127130561/

• Je na vás, zda zvolíte tvorbu vlastního dokumentu, případně zda využijete vzorový formulář podání dostupný na oficiálních stránkách finančního arbitra. Pokud nabude v rámci hodiny zbývat čas na řešení, jedná se o úkol dobrovolný. Můžete si však návrh zpracovat cvičně a přinést s sebou na příští hodinu, případně vložit do konce týdne do odevzdávárny v IS:

Základní prameny úpravy:

• ZoSČ– zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti
• Prováděcí vyhláška ZoSČ- zákon č. 315/2013 Sb. o směnárenské činnosti
• Z ČNB – zákon č. 6/1993 Sb., část sedmá (§§ 35, 36) – Pravomoc ČNB v devizovém hospodářství
• AML Z - zákon č. 253/2008 Sb. - o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – Povinnosti devizového místa
• TZ: § 247 Ohrožení devizového hospodářství (již není vztažen k porušení zákazu dle DZ, ale k zákazu uloženému opatřením vydaným na základě krizového zákona ve vztahu k devizovému hospodářství)

Prezentace shrnující základy devizového práva a směnárenství je k dispozici zde:

V rámci samostudia doporučuji vaší pozornosti následující internetové stránky a pokud budete mít zájem, pak i podnětná videa Janka Rubeše.

Důležité internetové stránky ČNB a FA:

Zajímavá videa:

dš

Brněnská muzejní noc v České národní bance 18. 5. 2024 se vstupy od 18 do 23 hod.

Opakování.

Obecně k bankovkám

• Dobrovolný úkol: V rámci opakování si vzpomeňte a určete, jaké právní předpisy upravují tuzemskou měnu  a nakládání s ní.
• Odpověď vám může kromě materiálů zde v osnově u předchozích seminářů dát rovněž následující odkaz na web ČNB:
  

• Pro opakování a doplnění znalostí lze využít rovněž brožuru, kterou máte zpřístupněnu v IS:

• Bližší informace k jednotlivým nominálním hodnotám tuzemských bankovek naleznete zde:

K ochraným prvkům a padělkům

• Ochranné prvky, o kterých hovořili kolegové ddříve v semestru, jsou pro účely tuzemské měny v základu zpracovány v brožuře ČNB, kterou máte zpřístupněnu v IS:

• Česká národní banka rovněž sleduje výskyt padělků na našem území. Data za posledních deset let ukazuje tento graf:
  

• Více informací získáte na stránkách ČNB zde:

Trochu nevážně:

Pro zpestření je možné absolvovat kvíz připravený ČNB v různých úrovních.  Jako první se na stránce zobrazuje obtížnost "pro začátečníky", samozřejmostí je možnost volby náročnější obtížnosti. Kvíz je k dispozici zde:

Po odeslání odpovědí budou vyznačeny otázky s případnou chybnou odpovědí. Po opravě bude dostupný doprovodný text. Varianta vysvětlení odpovědí ve verzi "pro začátečníky" je k dispozici zde:

dš