Platební styk

Seminář 2 - Historie platidel

Před zahájením výuky již máte v IS vloženu krátkou prezentaci se zvukovou nahrávkou tématu, které je v tomto předmětu rozvrhováno na druhý seminář. Pokud si chcete výklad poslechnout, klikněte na každém snímku vpravo nahoře  na symbol reproduktoru.

Prezentace vás během necelé hodiny v rámci pěti komentovaných snímků provede základními mezníky vývoje koruny na našem území, a to odjejího zavedení na území tehdejší monarchie r. 1892, přes reformy z let 1919 a zejm. 1953 až po rok 1993 a osamostatnění naší měny. Na mě až nezvykle vážný výklad doplňuje snímek vztahující se k zelené stokoruně z roku 1989, který naznačuje důvody, proč záhy došlo ke stažení tohoto platidla z oběhu a nahrazení znovuzavedenou stokorunoiu vzoru 1961. Poslední snímek je pak věnován kremnické mincovně, která je označována za nejdéle nepřetržitě fungující "podnik" na světě.


Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/jaro2024/MV842K/um/a_zakladni_materialy/Platebni_styk_2022_2_-_Historie_platidel.pptx


Protože se v případě historie platidel jedná o téma poměrně široké, ráda bych těm z vás, kteří máte o danou materii zájem, doporučila i další materiály.

Poměrně hezky a přitom stručně je problematika historie peněz na našem území, a to včetně zobrazení řady (nejstarších) dobových platidel, zpracována na stránkách České mincovny. Materiál naleznete zde:




Není možné se věnovat historii platidel, aniž by padla zmínka o kremnické mincovně na Slovensku, která zahájila svou činnost 17. listopadu 1328 a od té doby nepřetržitě funguje až do dnešních dní. Dříve razila československé mince, po rozdělení feredarce od roku 1993 již jen slovenské koruny, nyni razí mj. euromince. Výlet do Kremnice, až to situace dovolí, velice doporučuji. Je to malebné městečko umožňující i sportovní vyžití, celý střed města s hlavním náměstím je však spjat právě s mincovnictvím (uprostřed náměstí se dokonce dříve přímo těžilo), se kterým se tu seznámíte skutečně interaktivně. S příběhem kremnické mincovny se pro účely tohoto výukového bloku můžete seznámit zde:

Novodobou historií tuzemských bankovek a mincí vás provede Vladimír Kudlík. Jeho přiměřeně dlouhý (resp. krátký :-))  text, který byl na začátku roku 2003 publikován v časopise Bankovnictví, je zdarma online dostupný zde:


Zvláštní pozornost si zaslouží problematika měnových reforem. Na našem území jsme jich za uplynulých cca 100 let zažili hned několik:


Historii měnové politiky na území Československa a České republiky lze rozdělit do několika zásadních období:


Více informací naleznete zde:


Udržet zlatou měnu, tj. měnu krytou zlatými zásobami státu, případně měnami, které jsou za zlato směnitelné, nebylo v situaci světové hospodářské krize snadné. Národní banka Československá čelila odlivu kapitálu a tlakům na oslabování kurzu koruny. Byla zavedena devizová regulace a regulace úrokových sazeb. Vláda pod tlakem politických stran přistoupila k dvojímu snížení zlatého obsahu koruny. I přes tyto devalvace byla koruna v 30. letech jednou z nejstabilnějších evropských měn.

Více informací naleznete zde:

Německý diktát a následné připojení Československa k německé říši znamenaly dalekosáhlé změny jak na poli politickém, tak i na hospodářském a finančním. Po německé okupaci přestala být koruna samostatnou měnou a stala se jen nominálním zlomkem říšské marky. Říšská vláda stanovila umělý kurz 10 korun za jednu říšskou marku. NBČ byla přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu (NBČM) a byla přímo podřízena Říšské bance. NBČM byla donucena převést většinu svého zlata do Německé říše.

Více informací naleznete zde:


Po osvobození Československa bylo nutné zbavit se vazeb na německou říši. Sjednotil se oběh českých a slovenských korun a byla znovu zavedena československá koruna. Poválečná obnova země se řídila Košickým vládním programem, který byl kvůli tehdejší převaze levice orientován na centrální řízení. Soukromé banky byly přeměněny na národní podniky. Centrální bankou se v roce 1950 stala Státní banka československá (SBČS), která zároveň zcela suplovala činnost komerčních bank a byla podřízena plnění státního plánu.

Více informací naleznete zde:



  •   1990 - 1997 Měnová politika na cestě ke standardu vyspělých zemí
Sametová revoluce v roce 1989 započala proměnu centrálně řízeného hospodářství v tržní ekonomiku. Začaly fungovat standardní tržní mechanismy. Liberalizace cen způsobila prudký nárůst inflace. Státní banka československá získala nezávislost a jejím zákonným cílem se stalo udržení stability domácích cen a měnového kurzu. Tohoto cíle dosahovala pomocí ovlivňování množství peněz v ekonomice a udržováním fixního kurzu. Dosahování těchto záměrů se však s postupující liberalizací kapitálových toků a finančních trhů ukázalo jako neudržitelné. Opuštění tohoto režimu urychlily problémy v bankovním sektoru a finanční krize ve světě, které vedly ke spekulativním útokům na korunu. ČNB nebyla schopna spekulacím čelit a koncem května 1997 opustila režim fixního kurzu.

Více informací naleznete zde:

Po opuštění fixního kurzu Česká národní banka přistoupila k režimu cílování inflace. Ten se osvědčil a přispěl k poklesu inflace v následujících letech na úroveň běžnou ve vyspělých ekonomikách. ČNB postupně cílování inflace kultivovala, zvyšovala kvalitu svého analytického a prognostického aparátu a otevírala se veřejnosti. V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a zavázala se přijmout v budoucnosti evropskou měnu – euro. Nepřipravenost české ekonomiky na jednotnou měnovou politiku Evropské centrální banky a později též fiskální problémy v eurozóně vedly k tomu, že k přijetí eura zatím nedošlo.

Více informací naleznete zde:


ad ČNB expozice:

... a odkaz na expozici v Praze, Brně a online:


Máte-li oficiálních pramenů dost a raději byste se do historie peněz zaposlouchali v poněkud odlehčené "naučně-populární" verzi (proložené hudbou, jak to u podobných formátů bývá) můžete si poslechnout cca hodinový pořad Českého rozhlasu - Dvojky z ledna 2020 na téma Svět peněz. Pokud jste zastánci ryze profesionálního výkladu, na odkaz níže ani nezkoušejte kliknout. Pokud byste naopak podobné pojetí uvítali, pusťte si zmiňované rozhlasové zpracování tématu zde: