Jsou specifickým typem jiných správních deliktů, které lze charakterizovat jako správní delikt fyzické osoby, které se může dopustit osoba ve zvláštním právním vztahu k určité veřejnoprávní instituci. Objektem tohoto deliktu je pořádek, kázeň, disciplína ve vnitřních vztazích určité organizace. Subjekt je vždy speciální, jelikož vyžaduje příslušnost k určité organizaci (kupř. státní zaměstnanci, příslušníci profesních komor, studenti apod.). Ve srovnání s jinými typy správních deliktů je u disciplinárních deliktů vždy vyžadováno zavinění. U disciplinárních deliktů lze obecně využít široký okruh sankcí od sankcí morální povahy (kupř. důtka), přes sankce peněžité (snížení platu nebo pokuta), sankce, které mají kombinovaný charakter (kupř. snížení hodnosti), sankce spočívající ve zpřísnění režimu až po sankce spočívající v zániku poměru k organizaci, které jsou ve své podstatě nejpřísnější sankcí [1].

V určitých případech může jedno protiprávní jednání dokonce naplnit skutkovou podstatu přestupku, jiného správního deliktu fyzické osoby či smíšeného deliktu na jedné straně, tak i disciplinárního deliktu na straně druhé. V takovém případě je možný postih za oba typy správního deliktu. 

Od disciplinárních deliktů je nutné odlišovat:

• jednání spočívající v porušení určitých pracovněprávních povinností zaměstnanců podílejících se na výkonu veřejné správy, které má pouze pracovněprávní důsledky,
• jiné veřejněprávní delikty, o kterých rozhodují jiné než správní orgány (kupř. kárné provinění soudce, státního zástupce, kárné provinění funkcionářů NKÚ, disciplinární delikty poslanců a senátorů)
• soukromé disciplinární delikty (kupř. disciplinární delikty členů politický stran, členů družstev, členů spolků) [2].

Příklady:

• kárné provinění státního zaměstnance (tj. zaviněné porušení služební kázně) – § 88 zákona č. 234/2014 Sb., zákon o státní službě
• disciplinární přestupek studenta vysoké školy (obecně je disciplinární přestupkem zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí) – § 64 zákona č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách
• kárné provinění advokáta – § 32 zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii

Použité zdroje:

[1] MATES, Pavel. Základy správního práva trestního. 6. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2015, s. 129.

[2] MATES, Pavel. Základy správního práva trestního. 6. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2015, s. 130.