Právo cenných papírů

4. 11. (4) Převody cenných papírů (poslední aktualizace 31. 10.)

Forma cenných papírů


K převodům cenných papírů máte k dispozici několik podcastů, které v podstatě kompletně pokrývají téma přednášky. Nikoliv náhodou se nahrávky zaměřují na směnky, protože úprava občanského zákoníku u převodu cenných papírů odkazuje na směnečnou úpravu. Zákon směnečný a šekový (jeho první článek) je zde tedy v postavení obecného předpisu vůči OZ.

Pokud jste zatím nevěnovali pozornost formě cenných papírů, doporučuji začít stručným výkladem o formách:

_______________________________________________________________________________

Převody směnek - obecně


Z hlediska převodu směnky, právní úprava nabízí dvě, za určitých okolností i tři cesty: rubopis, cesse a blankotradice. Při vystavení směnky samotné je výběr limitován: výstavce může směnku vystavit s formou na řad nebo s formou na jméno (rektasměnku, tj. směnku s rektadoložkou).

Směnka na řad v praxi dominuje. Rektasměnka více vyhovuje zájmům dlužníka a používá se méně často. Pro rozlišení obou dvou forem směnky doporučujeme poslech podcastu na téma „Směnka na řad nebo na jméno, aneb rubopis nebo cesse?“ – z něj vám bude jasné, jak se obě formy směnek formálně odliší:

Obě dvě formy jsou alternativami, které se vzájemně vylučují. převodu směnky na řad se vyžaduje indosace směnky a obyčejné postoupení pohledávky nepřipadá v úvahu. Dle § 1103 odst. 2 OZ, se k převodu cenného papíru na řad vyžaduje rubopis. Cesse u ordresměnky pro převod tedy postačovat nebude, neboť úprava výslovně trvá i na indosamentu. Indosace a postoupení pohledávky nejsou proto alternativami převodu ordresměnky, jako tomu bylo kdysi (či stále je např. v SRN či Rakousku), nýbrž dva vzájemně se vylučující způsoby převodu: směnka je buď ordresměnkou a převádí se prostřednictvím indosamentů (v určitých případech i blankotradicí), nebo obsahuje rektadoložku výstavce a jako rektasměnka se potom převádí výhradně postoupením pohledávky. To je mimořádně důležité do praxe: pokud „převedete“ směnku na řad cessí, k převodu směnečných práv nedojde – nutný je krom smlouvy a předání také rubopis.

K tomu také starší článek Z. Kovaříka "Vybrané otázky převodů směnek", dostupný zde: https://www.cak.cz/assets/files/182/BA_02_10.pdf

_______________________________________________________________________________


Směnka na řad (ordresměnka)


Převod vlastnického práva ke směnce na řad se od 1. 1. 2014 řídí (mimo jiné) OZ. Skutečnost, že směnka byla vystavena před tímto datem, není významná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2344/2015). V souladu s § 1103 OZ. se vlastnické právo k cennému papíru na řad převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. Indosament představuje směnečněprávní způsob převodu směnky. Indosant jím převádí práva ze směnky na indosatáře. Pro indosanta se dříve používalo označení rubopisec nebo žirant, indosatář býval označován jako rubopisník nebo žiratář. Indosament se svými účinky odlišuje od běžného převodu práv. Všeobecně se uvádí, že směnečný rubopis vyvolává trojí účinky: legitimační (srov. blíže čl. I § 16 odst. 1), převodní (čl. I § 14 odst. 1 a § 17) a garanční (čl. I § 15).

Účinkům a podobě rubopisu je věnován podcast „Rubopis – náležitosti a účinky“. Z podcastu by vám mělo být jasné, kam lze na směnku napsat rubopis, jaké jsou jeho náležitosti a jaké základní účinky vyvolává:

Převod rubopisem je možný i v průběhu běžící sporu. K omuto tématu odkazujeme na tyto dvě rozhodnutí:

  1. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. 29 Cdo 851/2007  (dostupné zde  https://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=12&id_article=252428&csum=3aa7c847 )
  2. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 019 sp. zn. 29 Cdo 31/2018 (dostupný zde  https://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=10&id_article=261775&csum=81162287 )

_______________________________________________________________________________

Exkurs: Postoupení smlouvy


Znalosti náležitostí rubopisů využijete u velmi zajímavého způsobu postoupení smlouvy rubopisem. Nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Postoupení smlouvy pak je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže. Pokud je ovšem smlouva uzavřená v písemné formě a je „uzavřena na řad některé ze stran“, pak tato strana postoupí smlouvu rubopisem listiny. O náležitostech rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak své právo prokazuje, platí právní předpisy o směnkách (§ 1897 OZ).

K postoupení smlouvy viz dále článek J. Matznera Institut postoupení smlouvy a jeho zákonná specifikace (dostupný zde: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/institut-postoupeni-smlouvy-a-jeho-zakonna-specifikace) a P. Rybníčkové Postoupení smlouvy - obecně i prakticky (dostupné zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/postoupeni-smlouvy-obecne-i-prakticky-103327.html)

_______________________________________________________________________________


Zvláštní druhy rubopisů


SŠZ upravuje tyto zvláštní druhy směnečných rubopisů: rubopis exonerační (sine obligo), rubopis přímý (rektaindosament, tj. rubopis se zákazem převodu), rubopis zmocňovací (prokuraindosament) a podrubopis (subindosament). Zvláštnost rubopisů vždy spočívá v modifikaci obecných účinků (některých z nich) rubopisu: garanční, legitimační a převodní. Ke všem zvláštním rubopisům máte k dispozici podcasty.

Exonerační rubopis (rubopis s vyloučenou odpovědností indosanta)

Rubopis s vyloučenou odpovědností (čl. I § 15 odst. 1) je v praxi velmi častý. Obvykle se u něj používá doložky „sine obligo“ či „bez závazku“, indosant tato slova přidá ke svému rubopisu. Tento zvláštní indosament vylučuje odpovědnost převodce jako postižního dlužníka. Rubopis tedy má účinky převodní a legitimační, chybí však zcela účinky garanční.

Přímý rubopis (rektaindosament)

Přímý rubopis (čl. I § 15 odst. 2) také modifikuje garanční účinky rubopisu, ovšem ne tak rezolutně, jako je to mu u rubopisu exoneračního. Přímý rubopis (rektaindosament) má částečný garanční efekt: indosant u přímého rubopisu odpovídá pouze tomu, komu (na koho) směnku převedl. Přímým rubopisem indosant zakazuje další převod směnky (obvykle se používá rektadoložky, tj. doložky nikoliv na řad. Zákaz indosace indosanta už nemá všeobecné účinky pro danou směnku: efekt přímé doložky u indosanta je jen relativní. Jinak řečeno: zákaz indosace (slova „nikoliv na řad“ v rubopisu) nevede ke změně formy směnky. Směnka se bude i nadále převádět rubopisem. Hrubé chyby se tak dopustí ten nabyvatel směnky, který ji získá přímým rubopisem a vzápětí směnku převádí cessí jako domnělou „rektasměnku“. Směnka se ale rektasměnkou stane jen na základě rektadoložky výstavce - nikoliv indosanta!

Výklad k exoneračnímu a přímému rubopisu:

Prokuraindosament (zmocňovací rubopis)

Zmocňovací rubopis (prokuraindosament) upravený v čl. I § 18 SŠZ je praktickou a nekomplikovanou alternativou ke standardní legitimaci zmocněnce písemnou plnou mocí. Prokuraindosant jím jako "směnečný zmocnitel" legitimuje prokuraindosatáře (směnečně zmocněného) k výkonu práv ze směnky. Činí tak slovy, která naznačují zmocnění („k inkasu“). Prokuraindosant může být označen jako „převodce“ jen s velkou opatrností: o žádný převod tu totiž nejde. Prokuraindosant  negarantuje přijetí či zaplacení směnky a směnku nepřevádí – nalézá jím pouze zástupce pro výkon směnečných práv. Prokuranindosament má v širším kontextu dvě podoby – otevřenou (je zde prokuradoložka a význam rubopisu je zřejmý každému z textu rubopisu) a skrytou (funkcionálně má rubopis význam zmocnění, není to však z listiny patrné – je to dohodnuto mezi převodcem a nabyvatelem).

Výklad ke zmocňovacímu rubopisu:

Podrubopis

Rubopis obvykle připraví dlužníka o námitky, které měl vůči původnímu věřiteli ze smluvních vztahů s ním. Vždy tomu tak ale být nemusí. Za určitých okolností (čas převodu) má rubopis účinky postoupení pohledávky - a to je pro dlužníka příznivé: díky § 1884 OZ tento rubopis degradovaný na cessi dlužníkovi totiž zachovává námitky, jež mohl uplatnit původnímu majiteli směnky. Z podcastu však zjistíme, že realita může být jiná... a dlužník o námitky přijít může i zde. Tomuto rubopisu doporučujeme věnovat velkou pozornost, protože je v praxi velmi častý.

Výklad k podrubopisu:

_______________________________________________________________________________

Směnka na jméno (rektasměnka, směnka au nom)


Druhou možností převodu je cesse. Pokud výstavce vyloučil indosovatelnost směnky rektadoložkou (obvykle ve znění „nikoliv na řad“), lze směnku převést pouze formou a s účinky obecného postoupení pohledávky. Na rozdíl od indosace při postoupení pohledávky nový nabyvatel nenabývá směnku originárně (srov. § 14 odst. 1ZSŠ), nýbrž pouze vstupuje do práv předchozího věřitele. Z hlediska směnečných dlužníků sehrává klíčovou roli ustanovení § 529 odst. 1 zákona č. 40/1965 Sb., občanský zákoník, resp. § 1884 OZ, podle něhož jsou námitky, které mohl dlužník uplatnit proti původnímu věřiteli v době postoupení, zachovány i po změně věřitele. Postoupením pohledávky se tedy postavení dlužníka zásadně nezhoršuje a dlužník může novému nabyvateli namítat vše, co mohl uvádět vůči původnímu majiteli. Dobrá víra nabyvatele zde není chráněna a přednost dostávají zájmy dlužníka.

Otázce, zda převodem postoupením pohledávky dochází i k převodu exekučního titulu viz článek M. Vrajíka, Novinky v judikatuře ke směnečnému právu (dostupný zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/novinky-v-judikature-ke-smenecnemu-pravu-74655.html)


_______________________________________________________________________________

Blankotradice


Třetí možností převodu je blankotradice. K tomu máte k dispozici podcast „Blankotradice – skvělý způsob převodu“. Poněkud nadnesený název podcastu se snaží demonstrovat, že jde o ideální formu převodu v situacích, kdy je zájem na anonymitě a neformálnosti převodu. V zemi čím dále více svírané regulací a „zaklekáváním“ to může být zajímavé řešení některých problémů v praxi (převod se neeviduje a nevyznačuje na směnce, směnka plní funkce cenných papírů na doručitele). U akcií, kmenových listů či dluhopisů je ovšem zapovězena, ZOK či DluhZ trvají na vyplněném rubopisu. Rizika protiprávního postupu rozebereme na cvičeních.

Stručný výklad o blankotradici najdete zde:


Autoři textu této části osnovy: Josef Kotásek a Zuzana Dvořáková

Většinu podcastů máte k dispozici i ve formátu mp3 ve studijních materiálech:

Cvičný odpovědník k převodům cenných papírů najdete zde: