2. Bankovní právo - soukromoprávní vztahy I.
Dne:
Vyučující přednáška: JUDr. Johan Schweigl, Ph.D.
Vyučující seminář/cvičení: JUDr. Johan Schweigl, Ph.D.
Obsah přednášky:
Na přednášce se seznámíme se základními soukromoprávními instituty bankovního práva. Blíže budeme hovořit zejména o smluvních vztazích obecně a dále o smlouvách o vedení bankovního účtu.
Primárně se zaměříme na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (právní úprava smlouvy o běžném účtu) ve spojení se zákonem č. 370/2017 Sb., o platebním styku ("ZPS") (právní úprava tzv. rámcové smlouvy).
Trocha teorie a základních pojmů k nastudování:
Pro smluvní vztahy je typické, že se jedná o vztah dvou soukromoprávních subjektů (i z toho ale existují výjimky a např. v situaci, kdy stát uzavírá soukromoprávní smlouvu s nějakým soukromoprávním subjektem pak je na jedné straně takového soukromoprávního vztahu veřejnoprávní entita).
Pro soukromoprávní vztahy platí zásada, co není zákonem zakázáno, je dovoleno. I pokud však není nějaké jednání (či smluvní ujednání) zákonem výslovně zakázáno, existují různé v zákoně či judikatuře specifikované korektivy, které obsah a rozsah smluvních ujednání mohou limitovat. Konkrétně se jedná např. o korektiv dobrých mravů, veřejného pořádku, atd.
I smluvní vztah spojený s vedením účtu či s úvěry bude na jedné straně řízen pravidlem, že smluvní strany si mohou ujednat to, co odpovídá jejich vůli, na straně druhé se zde budou uplatňovat určitá omezení smluvní volnosti. Zejména u spotřebitelů, fyzických osob, které uzavírají smlouvy pro účely své spotřeby (nikoli pro předmět svého podnikání) stanovuje právní řád celou řadu ochranných ustanovení. Obecně platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Tedy splní-li smluvní strany tento požadavek, mohou vyloučit i některá ustanovení OZ. Taková ustanovení, která lze vyloučit, se označují jako dispozitivní.
Podívejte se v obecné rovině do občanského zákoníku, nejprve si projdeme obecná ustanovení o právním jednání a smlouvách a podíváme se několik konkrétních smluvních typů a specifická omezení u spotřebitelů (retail vkladatelů).
Shrnutí k jednání osob (odkazy na OZ):
Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku (§ 31). Omezit svéprávnost člověka může jen soud (§ 56). Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§118). Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech (§ 164). Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti (§ 166).
Spotřebitel je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (§ 419). Právní předpisy, a to hlavně z oblasti poskytování finančních služeb, spotřebitele (někdy nazývané jako retail) často chrání proti silnější straně, finanční instituci. Ta musí plnit při jednání se spotřebitelem celou řadu povinností.
Právní jednání je např. jednání k uzavření smlouvy. Takové jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545). Součástí jednání musí být vážná vůle nějakým způsobem jednat, jinak je takové jednání bez účinků, resp. se k němu nepřihlíží (§ 551, 552). Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. To znamená, že pokud by na smlouvě bylo špatné označení, např. byla by nadepsána jako smlouva nájemní a přitom by se dle obsahu jednalo o smlouvu úvěrovou, bylo by na ní nahlíženo jako na smlouvu úvěrovou. Jednání může být v jakékoli formě (ústně, písemně), pokud z právních předpisů nebo předchozího ujednání smluvních stran neplyne požadavek na určitou formu. Musí být ovšem srozumitelné.
Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562).
V některých případech do smluvních vztahů vstupují přísně vymezené povinnosti na straně poskytovatele služby - to se děje zejména v situaci, kdy je zde veřejný zájem na tom, aby se poskytovatel služby choval určitým způsobem a aby byl chráněn zájem typicky "slabší" smluvní strany, tj. příjemce takové služby. Pak ustanovení OZ mohou být doplňována (či nahrazována) nějakými dalšími předpisy. Toto je typické pro oblast finančních služeb.
Podívejte se v této souvislosti na ust. § 2662 - 2669 OZ a § 127, 133-139, 144-149, 152-153 zákona o platebním styku (ZPS), kde je upraveno vedení účtů.
Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. (§2662 OZ)
Je-li účet zřízen pro více osob, má každá z nich postavení majitele účtu. Tyto osoby nakládají s účtem společně. Má se za to, že jejich podíly na peněžních prostředcích na účtu jsou stejné. (§2663 OZ)
Úrok z peněžních prostředků na účtu je splatný na konci kalendářního měsíce. Ten, kdo vede účet, připíše úrok k zůstatku peněžních prostředků na účtu bez zbytečného odkladu poté, co se stal splatným. (§2667 OZ)
Platební účet upravuje jiný zákon. Jiný zákon rovněž upravuje převody peněžních prostředků na účtu, který není platebním účtem, jestliže se jedná o platební transakci podle jiného zákona. (§2669 OZ) Tím zvláštním zákonem je ZPS.
Změna závazku z rámcové smlouvy dle ZPS:
(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy, musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 131 odst. 3 nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna závazku z rámcové smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 131 odst. 3.
(2) Nejedná-li se o změnu závazku z rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli oznámit změnu informací uvedených v § 133 až 139 způsobem a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.
(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přijal, jestliže
a) poskytovatel navrhl změnu závazku z rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,
b) uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, neodmítl,
c) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval a
d) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět závazek z rámcové smlouvy podle odstavce 4.
(4) Odmítne-li uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy v případě uvedeném v odstavci 3, má právo závazek z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.
(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit úrokové sazby a směnné kurzy používané při platebních transakcích, je-li změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 136 odst. 1 písm. b). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 131 odst. 1 a 3 s výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení. (§ 152 ZPS)
Obsah cvičení:
Zaměříme se zejména na vkladové bankovní produkty typu běžných, spořicích a terminovaných účtů.
Seznamíme se s všeobecnými obchodními podmínkami a produktovými podmínkami vybrané banky.