Průmyslová toxikologie studuje účinky chemických látek na organismus pracovníků.

Chemická škodlivina – chemická látka, která při proniknutí do organismu nebo při kontaktu s ním může vyvolat jeho poškození.

Jed – látka způsobující otravu v malých nebo opakovaně malých dávkách. Zvlášť nebezpečné jedy, ostatní jedy, omamné látky –definováno Nařízením vlády.

Účinek látky – výsledek procesu vzájemného působení látky a organismu. Účinek závisí na dávce, expozici, stavu organismu a na dalších okolnostech.

Expozice – vystavení organismu působení škodlivým účinkům látky. Nejčastější branou vstupu chemických škodlivin (plyny, páry, aerosoly) v pracovním prostředí je dýchací ústrojí. V průmyslu většinou  expozice smíšená, chronická s jednou převažující cestou vstupu.

Nejvyšší přípustné koncentrace – NPK–P –takové koncentrace plynů, par a aerosolů chemických škodlivin v ovzduší,  které dle současných poznatků nevyvolají poškození zdraví. NPK je kompromisem mezi zdravotnickými požadavky (optimalizace pracovního prostředí) a ekonomickými možnostmi.

Osud látky v organismu zahrnuje příjem, vstřebávání, transport, distribuci, biotransformaci a vylučování látky a jejích metabolitů z organismu. Jde tedy o veškeré fyzikální a chemické děje, kterými látka prochází od vstupu až po vyloučení z organismu.

Biotransformace je soubor chemických přeměn, kterým přijatá látka podléhá v organismu. Projde-li látka v organismu chemickou přeměnou, dojde v její molekule buď k přerušení existující kovalentní vazby nebo ke vzniku nové vazby či ke změně mocenství atomu (iontu).

Produktem biotransformačních reakcí je metabolit.