Máte zapnutý náhled celé osnovy, zpět na běžné zobrazení.
Načítání a prohlížení osnovy může být v závislosti na množství obsahu pomalejší.
Knihy jsou dostupné v knihovně MU jako e-výpujčka na čtyři hodiny a opakovaně.
Rozšiřující text v angličtině pro zájemce dostupný bez časového omezení:
vítejte v kurzu Pedagogické psychologie. Předmět má dvě osnovy - jednu pro přednášky, druhou pro rozšiřující materiály a interaktivní osnovu. Požadavky na ukončení a základní informace o pedagogické psychologii najdete v přiložené prezentaci. Doufáme, že vám online osnova usnadní studium v semestru - přejeme nám všem pevné zdraví a dobré nervy. Jsme tu pro vás.
Možná si kladete otázku, na co Vám pedagogická psychologie a její poznatky vlastně budou. Dobrá otázka. Nejrychleji Vám na ni odpoví následující myšlenková mapa a více informací najdete v přiložené prezentaci.
Jaké výzvy přináší současná školní (výuková) praxe?
Jaký je rozdíl mezi mediální prezentací problémů ve školství a reálnou výukovou praxí (v konkrétní škole)?
Ptát se, diskutovat, rozvíjet své myšlenky můžete na diskuzním fóru zde :
Dobrý den,
vítejte v online přednášce na téma motivace. Jedna z nejčastějších otázek, kterou si učitel klade je: "Jak připravit svojí hodinu zábavně a chytře, tak aby moje žáky bavila?"
Zkusíme si na ní dnes alespoň trochu odpovědět.
Spousta chytrých psychologů se v průběhu historie pokoušela vymyslet, co nás motivuje. Většinou jejich teorie dělíme do 4 různých proudů.
Terorie předpokládá, že každý člověk má v sobě přirozeně zakódovanou potřebu učit se. Ryan a Deci vycházeli z toho, že jsou lidi motivováni k činnosti, když z ní mají vnitřní potěšení a smysl. Zároveň tvrdí, že vnitřní motivaci je možné vybudovat a udržovat, když jsou splněné tři klíčové lidské potřeby:
Potřeba kompetentnosti vyjadřuje vědomí, že člověk může dosáhnout různých cílů (stanovuje si jc sám a/nebojsou mu uloženy zvenku). Při vykonávání potřebných činností má pocit osobní úspěšnosti, zdatnosti.
Potřeba sounáležitosti souvisí s pocitem bezpečí, jistoty a pocitu uspokojení z mezi lidských kontaktů v sociálním prostředí.
Potřeba autonomie vychází z pocitu, že člověk může sám iniciovat činnost a regulovat šiji podle svého. Pro osobnosti autode terminovaně založené sc potřeba autonomie stává obvykle potřebou primární.
Pygmalion efekt (nebo také sebenaplňující proroctví) je proces, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Je to fenomén, při kterém ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď.
Jako první tento efekt pojmenovali Rosenthal s Jacobsonem, kteří uskutečnili slavný experiment „Pygmalion in the Classroom“. Žákům na základní škole rozdali testy a vyučujícím řekli, že jde o měření IQ žáků a jejich studijních předpokladů (což bylo vskutku prvotní zaměření IQ testů). Poté náhodně vybrali skupinu žáků s průměrnými výsledky, ale učitelům sdělili, že tito žáci byli vyhodnoceni jako nadprůměrně inteligentní a očekávají u nich brzké zlepšení výsledků. Za nějakou dobu tito žáci opravdu začali dosahovat nadprůměrných výsledků, a to díky tomu, že učitelé k nim přistupovali jinak než k ostatním studentům – věnovali jim více času, vyvolávali je v hodinách a následně je chválili. Zvyšovali tím jejich motivaci a sebedůvěru, což vedlo k lepším výsledkům.
Dobrý den,
vítejte v další online přednášce na pro učitele významné a důležité téma - učení.
Učení je proces, který provází člověka po celý jeho život, a každý z nás s ním spojuje celou řadu emocí. Učení není pouhým přizpůsobováním se, ale je to aktivní proces, při kterém jedinec získává (osvojuje si, mění, přizpůsobuje,...) něco, co je pro něho nové. Výsledkem učení jsou aktivně vytvářené osobní hypotézy a významy skutečnosti (Petty, 1996).
Tvrzení A
1. Žák student neví (neumí) a do školy přichází, aby se všemu naučil.
2. Učitel ví (umí) a do školy přichází, aby vše naučil toho, kdo nic neví.
3. Inteligence je prázdná nádoba, která se postupně naplňuje kladením poznatků na sebe.
Tvrzení B
1. Žák, student ví a přichází do školy, aby přemýšlel nad svými poznatky, aby je organizoval, prohloubil, obohatil a rozvinul a to ve skupině
2. Učitel zajišťuje, aby každý žák mohl dosáhnout, co nejvyšší možné úrovně (kognitivní, sociální, operační) za účasti a přispění všech
3. Inteligence (abychom se drželi již použitého obrazu), je určitá oblast, která se modifikuje a obohacuje restrukturováním.
Tvrzení A představuje transmisivní vyučování a tvrzení B představuje konstruktivní model vyučování.
Pakliže se více kloníte ke konstruktivnímu modelu vyučování, ve kterých je učitel spíše než předkladatelem poznatků svým studentům iniciátorem a facilitátorem procesu učení, tak ve vaší učitelské přípravě budou klesat na významu oborové poznatky a vzrůstat význam vašich kompetencí jako učitelů (komunikační schopnosti, sociální kompetence atd.)
Přehledně vám všechny teorie představíme v prezentaci + na níže uvedených odkazech
1. Asociativní teorie učení
1. část EVOKACE: Náš mozek zcela automaticky funguje tak, že při setkání s novým podnětem si nejdříve vybavuje, co již ví, kde se s tím setkal, čemu je to podobné. (Nejlépe to můžeme pozorovat, když vyjedeme do ciziny, ochutnáváme nové jídlo, děláme novou práci. Myslíme si: „To je jako…“, „To mi připomíná…“, „S tím jsem se setkal/a…“ Když jde o učení, jde o to vplout, pokud možno samozřejmě a na základě naší předchozí zkušenosti nebo na základě představ, do problému, tématu, dané oblasti.
V této fázi vyzýváme studenty k nejrůznějším formám brainstormingu a chceme po nich, aby byli pozorní vůči tomu, co se jim vybaví, co již v hlavě k tématu mají, nebo aby (je-li otázka nezvyklá a nikdy si ji ještě nepoložili) vyslovili určitou hypotézu.
2. část UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU: Do struktur, které již máme v mysli (chcete-li v mozku) máme zapojit něco nového, rozjitřili je, přeorganizovali, vnímali souvislost starého s novým. V této fázi po studentech chceme, aby k tomu, co jim předkládáme, přistupovali aktivně, byli v myšlenkové pohotovosti, plně soustředěni na téma. Žádáme je, aby porovnávali to, co již k tématu v hlavě mají, s tím, co se dozvídají nového, připomínáme jim, aby byli pozorní a zapisovali si další otázky, které je při studiu napadají, vybízíme je, aby to, co čtou, jen nepřijímali, ale aby nad tím přemýšleli, hledali aktivně místa, která je zaujala.
V této fázi máme jako učitelé nad celým procesem poměrně malou kontrolu. Odehrává se v jejich „soukromí“, byť je studentů ve třídě mnoho. Učení probíhá při kritickém myšlení viditelně! Studenti si v této fázi zpravidla dělají vlastní výpisky, poznámky, komentáře, zapisují si další otázky, porovnávají zdroje, sami si je také leckdy vybírají, vybírají si také to, co je pro ně osobně na problému (látce) podstatné. Je důležité, aby proces svého myšlení a učení zaznamenávali.
3.část:REFLEXE: Odcházejí-li studenti z výuky, aniž by dostali čas na vyhodnocení, co nového si z hodiny k tématu odnášejí, nebo již nedojde k tvorbě produktu, v němž mají použít nové poznatky, těžko říci, co z časově mnohdy náročné činnosti v nich (po lekci) vlastně zůstane. Reflexe, to je jakýsi úklid v hlavě, resumé, co nového jsem se naučil, a často souvisí s cíli, které jsme si jako učitelé vytkli. Je tedy na místě zdůraznit, že bez reflexe lekce nemá závěr a studenti by se mohli právem ptát, proč to vlastně všechno dělali, proč namáhavým procesem učení prošli…
Pro budování demokratického prostředí ve třídě má smysl po reflexi individuální zařadit ještě reflexi skupinovou. Jedině tak se my učitelé i studenti dozvíme, kam jsme se posunuli nejen jako jednotlivci, ale také jako skupina. Pro učitele to může být důležitá zpráva o tom, co zůstalo nezodpovězeno, co vzbudilo kýžený zájem a jak v tématu pokračovat příště, jak poznatky z této lekce zhodnotit v dalším plánování výuky. Reflexe v tomto projektu někdy překračují pouhý myšlenkový rámec a jsou spjaté s praxí, pobízejí studenty k vymýšlení vlastních projektů nebo zapojení do projektů, které již existují, vyžadují od studentů kreativitu i akci. Naštěstí to, co studenti vymyslí, může být nejen práce, ale také zábava [1]
A jaké metody se dají v jednotlivých fázích využít se můžete dozvědět na tomto odkazu:
Na čem podle Vás závisí učení?
K nejdůležitějším podmínkám efektivního učení (poměr mezi výsledky učení a vynaloženým časem) patří:
Kolik času věnujete učení (týdně, denně)?
Popište svůj týdenní a denní rytmus učení (pravidelnost, denní dobu apod.)?
Způsob učení (např. zpoznámek, učebnice, opakujete si látku nahlas, děláte si
výpisky, popište vaše osvědčené metody učení atd.)?
Co vám při učení dělá největší potíže?
Jakým způsobem se vyrovnáváte se zátěží při učení (např. před důležitou zkouškou)?
Podle jakých zásad efektivního učení postupujete při osvojování vědomostí a
dovedností?
V myšlenkové mapě můžeme vidět několik zásad efektivního myšlení:
K největší ztrátě informací dochází v prvních desítkách minut. Dlouhodobé uchování informací může významně podpořit pravidelné opakování
Jedním z přínosných výzkumů, který přinesl uplynulý rok českému vzdělávání, byla studie Ústavu pedagogických věd Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která velmi dobře prokázala, že čím více a déle žák na hodině mluví, rozumějte argumentuje k věci, tím lepších výsledků v testu čtenářské gramotnosti následně dosahuje.
Zdroje:
1.PROČ PRÁVĚ METODY KRITICKÉHO MYŠLENÍ A FÁZE E-U-R? In: Respekt nebolí [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: http://www.respektneboli.eu/pedagogove/archiv-metod/proc-prave-metody-kritickeho-mysleni-a-faze-e-u-r
Dobrý den,
vítejte v online přednášce na téma hodnocení. Hodnocení se ve školní praxi objevuje neustále a v různých podobách. Můžeme jím žákům velmi pomoci a velmi ublížit. Dnes bychom vám rádi poskytli dostatek materiálu k tomu, abyste se rozhodli, jakým způsobem chcete v budoucnosti své žáky hodnotit vy - co je pro vás to důležité na výchově a vzdělávání ?
Na konci bychom měli být schopní zodpovědět:
Hodnocení, známkování a zpětná vazba (kapitola z knihy Co funguje ve třídě)
Funkce hodnocení
Nejfrekventovanější a nejvyužívanější funkce hodnocení. Může žáka povzbudit, může být příjemnou pobídkou a motivem k dalším učebním výkonům. Zároveň však může být použito jako potrestání, může žáka odradit od výuky, znechutit mu některý předmět, v horším případě jakoukoliv práci ve škole (Kolář, Šikulová 2005).
Prostřednictvím hodnocení předává učitel žákovi i rodičům informaci o tom, jak se žák přiblížil k cílové normě, jaký je jeho výkon v porovnání s ostatními, jaká je kvalita osvojených znalostí a dovedností. Dále poskytuje informace o učebním stylu žáka, o příčinách neúspěchu a kvalitách úspěchu (Kolář, Šikulová 2005).
Hodnocení by mělo vést k formování pozitivních vlastností a postojů žáka (k odpovědnosti, k vytrvalosti, ke svědomitosti). Zároveň pomáhá vytvářet postoje k sobě samému a představy o hodnotě vlastní osobnosti (Kolář, Šikulová 2005).
V následujícím videu bude polemizováno nad tím, zda známky slouží spolehlivě jako prediktor úspěchu v našem budoucím životě.
1) Studie z roku 2002 odhalila __% studentů zakládalo svoje sebevnímání(vnímání vlastní hodnoty) nasvých známkách.2) Vědci zjistili, že studenti středních škol s horšími známkami a lepšími výsledky testu byli na vysoké škole horší. Proč?
vítejte v další online přednášce. Dnes se budeme věnovat důležitému tématu - individuaci ve výuce.
Když vám do tělocviku přijde dítě, které nebude mít jednu nohu - budete ho nutit závodit s ostatními ve sprintu ? Asi ne. Asi vás napadne, že to pro něj je těžké, ba až nemožné a vymyslíte něco jiného, v čem může být dobré. Nebo aspoň počkáte až bude mít dobrou protézu. A teď si to přeneste na všechny naše vlastnosti a dovednosti. Každý jsme trochu jiný - a protože evoluce nedělá nic zbytečně, tak tahle jinakost má svůj smysl. A v kontextu celého lidského společenství se vždy najde něco, čím můžeme přispět.
Chcete-li si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké obtíže zažívá dítě se specifickými poruchami učení, nebo poruchami pozornosti, vyzkoušejte si simulace na následující stránce (případně se můžete ze zájmu podívat na rozhovory s dětmi):
Podívejte se na následující video:
Individualizace ve výuce je snahou dosáhnout maxima v rozvoji dítěte na základě jeho individuálních možností. Jde o individuální rozdíly ve stylu učení, psychomotorickém tempu, zájmech, potřebách, typech inteligence (Gardner, 1999) apod.
FEUERSTEINOVA METODA INSTRUMENTÁLNÍHO OBOHACOVÁNÍ
Reuven Feuerstein byl psycholog a pedagog, který vytvořil unikátní metodu pro rozvoj kognitivních funkcí. Feuersteinovo instrumentální obohacování (dále jen „FIE“) je metoda zprostředkovaného učení, kde s pomocí pracovních listů pracuje lektor se žákem takovým způsobem, který mimo jiné rozvíjí schopnosti komunikace, kooperace, rozpoznávání emocí a v konečném důsledku též posiluje dovednost se učit.
Osobnost. Slovo, které dnes používáme běžně. Přesto v psychologii je to rozsáhlá a komplikovaná disciplína, která nemá s tím naším běžným používáním moc co společného. Věděli jste třeba, že osobnost se dá změřit? V této online lekci se pokusíme zodpovědět následující otázky:
Prezentaci, ve které se dozvíte teoretické základy najdete zde:
Podívejte se na krátké video:
Zkuste si pro sebe vyplnit dotazník Big Five a změřte si tak "svou osobnost" Dotazník Big five
Jednou z charakteristiky osobnosti je i její umístění na škále introverze- extroverze. V následujícím videu se můžete dozvědět něco více o introverzi, která je opředená spoustou mýtů. Ve videu bude poukázáno na spoustu benefitů tohoto rysu.
Dobrý den,
vítejte v další online lekci. Dnes na téma komunikace mezi rodinou a školou.
V České republice máme aktuálně jedny z největších rozdílů ve výsledcích ve vzdělávání mezi různými školami v Evropě (více viz rozšiřující zdroje - zpráva PISA). Máme tedy školy, které jsou na úrovni těch nejlepších evropských škol a školy, které jsou na úrovni rozvojových zemí. Důvodů, proč tomu tak je je jistě více. Jednou z cest, jak udržet špičkové školy v čele a současně povznést i školy, které teď výsledků nedosahují je změna přístupu ke komunikaci s rodiči.
Rodiče jsou pro nás partneři. Lidé, kteří mají stejný zájem jako my - aby jejich dítě bylo v pořádku, v bezpečí a učilo se učit se a být zvědavé. Nabízíme vám pro začátek motivační video od výborné paní učitelky, která popisuje, co jí samotné pomáhá při práci s žáky a jejich rodinami.
Možná se teď sami sebe ptáte, jak na to. Jak být učiteli, kteří komunikují dobře s žáky, kolegy i s rodiči? Jistě nějaké znalosti již máte. My vám vřele doporučujeme přečíst si knihu Asertivitou proti stresu od Jána Praška - informace v ní obsažené se vám v budoucnu budou velmi hodit. Ohledně komunikace s dětmi se zkuste podívat na následujících 5 krátkých videí. (sdílíme odkaz na první z nich, ostatní na youtube následují).
Perfektní článek, který shrnuje různé moderní možnosti komunikace s rodiči, včetně praktických příkladů z různých škol. Doporučujeme !!!
Každý z vás již pravděpodobně někdy slyšel o klimatu třídy. V posledních 20 letech mu byla v pedagogickém a psychologickém prostoru věnována značná pozornost. Ne vždy ovšem s žádoucími výsledky. Proč začínat povídáním o školním klimatu?
Protože pokud chceme se třídou pracovat, potřebujeme jí nejprve poznat, porozumět jednotlivým aktérům a jejich vlivu na společné fungování.
O čem to vlastně všechno je?
Ano, ano, je to podané trochu zkratkovitě, ale v podstatě tohle krátké video obsahuje to nejdůležitější - jedná se o celkové nastavení školy. A to celkové nastavení tvoří ředitel(ka), učitelé, všichni ostatní zaměstnanci (obzvláště máte-li vrátnici s panem školníkem), žáci a rodiče.
Při měření klimatu se většinou zajímáme o dvě velké oblasti :
1. vztahy mezi žáky
Kdo s kým se kamarádí, kdo koho nesnáší , jaké vztahy převažují. Zda existují skupinky a pokud ano, zda jsou "průchozí" nebo uzavřené. Máme-li zcela uzavřené skupinky, je to průšvih.
2. normy
Jaká mají mezi sebou žáci "nepsaná" pravidla. Jak na sebe mluví? Zastanou se jeden druhého? Dávají si opsat úkoly? Setkávají se i mimo školu ?
Představte si, že jste dostali novou třídu. Jak z pozice třídního učitele zjistíte, jaké klima ve škole a ve třídě panuje? Zkuste se na chvíli zastavit a zamyslet, třeba si i napsat, jak byste na to šli...
Pod ikonkou klíče najdete můj implicitní postup, který mi docela fungoval. Rozhodně není jediný správný, spíše ho sem uvádím pro společnou diskuzi.
Jsou tři zásadní oblasti, ve kterých jako učitelé můžete hrát významnou roli při rozvoji klimatu. Přehledně je naleznete v následujícím článku:
Nu a nakonec, prezentace k tématu školní klima je zda :
Bez relevantních informací (dat) nemůže být dobrá žádná praxe. Jak je to s výukovou praxí české školy?
