Intenzivní ošetřovatelská péče v interních oborech II

Příprava pomůcek

• kontrola funkčnosti přístrojů (monitor + kabeláž, ventilátor, lineární dávkovače, pumpy)
• kontrola pomůcek u lůžka pacienta (přetlaková manžeta, držák na komory, emitní misky, buničitá vata, pomůcky k O2 terapii, močový sáček, pomůcky k bariérové péči, pomůcky k odběru biologického materiálu, převazový a resuscitační vozík, ostatní dle zvyklosti pracoviště)
• zdravotnická dokumentace.

Péče o pacienta po přijetí z operačního sálu

• vždy BARIÉROVÝ PŘÍSTUP personálu i návštěv
• monitorování základních vitálních funkcí (EKG, SaO2, TK, D, TT), včetně stavu vědomí + záznam do dokumentace a 1 hod a při změně stavu (nebo dle ordinací lékaře)
• kontrola cévních vstupů a jejich funkčnosti
• kontrola systému spojovacích hadiček, podávaných léků, proplachu
• kontrola respirace (nebo umělé plicní ventilace), popř. podání O2 terapie - umístění tlakových převodníků a jejich kalibrace (změření CVT)
• kontrola močového systému (výměna moč. sáčku, průchodnost katétru, zhodnocení moče – množství, barva, příměsi atd.)
• kontrola operační rány (umístění, krytí, prosak)
• kontrola a označení drénů (funkčnost, obsah, charakter obsahu) - odběr biologického materiálu, podání léků, atd. – dle ordinace lékaře
• edukace pacienta o aktuálním pooperačním režimu, včetně možnostech nevolnosti, omezení pohybu apod. (buničina, emitní miska, signalizační zařízení na dosah pacienta)
• sledování bolesti
• záznam o provedených činnostech do dokumentace.

• sledování diurézy (možná anurie, polyurie, hematurie)
• sledování hydratace – možný únik tekutiny do třetího prostoru, výrazná perspirace
• odběry biolog. materiálu (viz tabulka č. 1), podávání medikace dle ordinace lékaře
• kontrola operační rány, odpad z drénů - prevence TEN

 

POZOR !

• při podávání krevních derivátů používat deleukotizační sety, krevní derivát nesmí být starší než 10 dnů
• výsledky hladiny imunosupresiv hlásit ihned lékaři
• při podávání některých imunosupresiv (Sandimmun Neoral) nezapíjet grapefruitovým džusem
• nutná důsledná hygiena dutiny ústní - Candibene 4x denně, doporučené jsou žvýkačky, bonbóny bez cukru
• dialýza je indikována, při oligurii, anurii, snížené filtrační schopnosti ledvin (v ten den neextrahovat invazivní vstupy)
• biopsie graftu při anurii nebo vysokých hladinách dusíkatých látek (7.den)

 

Od 2. dne po výkonu (dle ordinace lékaře)

• odběry biolog. materiálu - krev, moč (mikrobiologické, imunologické, virologické a genetické vyšetření)
• podávání léků
• hladina imunosupresiv (cyklosporin, tacrolim, sirolim)
• cca za 1 týden kreatinin clearence a odpady v moči za 24 hod
• sledování bolesti
• péče o operační ránu (asistence u převazů, péče o drény…)
• kontrola graftu UZ
• bilance tekutin
• kontrola peristaltiky
• čaj po lžičkách, v poledne lze polévku

 

I.v. vstupy nejsou nutné (dle stavu pacienta), je snaha je co nejdříve zrušit, PMK lze ponechat pouze 4 dny za předpokladu dostatečného pitného režimu, což je důležité pro správnou funkci štěpu. Pacient a je nutné edukovat, protože v dialyzačním programu byl v příjmu tekutin omezen. Pacient zůstává na JIP asi 5 dní, pak je překládán na standardní oddělení, uložen již spolu s ostatními pacienty, není nutná izolace, pouze dodržování základního bariérového režimu – ústenka, rukavice. 10 – 14 den jsou vytaženy stehy.

 

• hemodynamická nestabilita
• krvácení (např. při hypertenzi, „netěsnosti“ cév)
• hyperhydratace při afunkci štěpu
• hyperkalémie
• zvýšená hladina dusíkatých látek
• chirurgické komplikace - močový leak, lymfokéla, hydrokéla, cévní poškození, stenóza močovodu, neprůchodnost cév nebo močovodu
• hyperakutní rejekce (12 – 72 hod/2 – 5 dní) se díky cross-match testu téměř nevyskytuje
• akutní rejekce (2 – 3 týdny/první 3 měsíce) – zvýšená TT, pokles funkce štěpu, hypertenze, tachykardie, bolesti zad
• infekce (bakteriální, mykotické, virové)
• únik moči z močovodu
• hromadění mízy v okolí transplantované ledviny
• nefunkční štěp (ischémie)
• další pooperační komplikace spojené s imobilizací.

 

Potransplantační profylaxe:

• GIT – vznik stresového vředu, krvácení z již existující léze, obstipace
• infekce – aseptický přístup ke všem invazím, jednorázové profylaktické podání antibiotik dle aktuální mikrobiologické situace, profylaktické podávání antivirotik 1 – 3 měsíce.

Po transplantaci je pacient sledován dlouhodobě v transplantační ambulanci a před propuštěním do domácího prostředí by měl mít dostatečné informace o novém režimu:

• důkladná hygiena rukou, genitálu
• necestovat v hromadných prostředcích
• vyhýbat se kontaktu s infekčním onemocněním
• v době chřipkových epidemií nenavštěvovat veřejná místa
• fyzicky se šetřit - nepodceňovat žádné příznaky
• nesmí být očkován živými vakcínami (protitetanovou ano)
• musí pochopit nutnost podávání imunosupresiv po celý život
• pravidelné kontroly v transplantačním centru.

 

Komplikace související s dlouhodobým podáváním imunosupresiv:

• sklon k infekcím
• zhoršení diabetu
• zvýšené riziko vzniku osteoporózy, nádorů.